Upřímně řečeno příliš nechápu, jakýZapracování melodických kytarových partů do natlakovaného grindového válce zní velice atraktivně a částečně se tak daří vymanit se ze stereotypu a šedi. Říkám částečně, jelikož i přes tuto sympatickou snahu mi přijde tvorba Eardelete až příliš předvídatelná a chvílemi skutečně kolovrátkovitá. Což byl vlastně částečně problém i NCéCéček, potažmo podobné hudby samotné.impuls vedl k ukončení činnosti N.C.C. a následnému založení Eardelete, jelikož hudební náplní se tyto dvě kapely opravdu příliš neliší. Jediné rozumné vysvětlení, které mě v tuto chvíli napadá, je, že po odchodu Iericha N.C.C. nechtěli pokračovat pod starým názvem. Ale nechme zbytečných úvah, nejdůležitější je hudba samotná…
Pokud jste byli příznivci nasa úchylky, kterou bezpochyby N.C.C. trpěli, Eardelete vás v tomto ohledu zklamou, jelikož lyrická stránka se tentokrát zaměřila na zombie tématiku. A že to myslí Eardelete s těma zombíkama vážně, je nejlépe poznat na velice slušně zpracovaném přebalu cd. Hudebně se toho příliš nezměnilo, hlavně zůstaly typické vokály, jestli se těm zvukům, které Paul vydává, dá tak říkat, takže ten starý dobrý prasečí kvičák zdobí i Eeardelte. Potěšily mě melodické experimenty, které jsou na desce Zombielogy velice hojně zastoupeny (viz. výtečná Craving for Human Flesh). Zapracování melodických kytarových partů do natlakovaného grindového válce zní velice atraktivně a částečně se tak daří vymanit se ze stereotypu a šedi. Říkám částečně, jelikož i přes tuto sympatickou snahu mi přijde tvorba Eardelete až příliš předvídatelná a chvílemi skutečně kolovrátkovitá. Což byl vlastně částečně problém i NCéCéček, potažmo podobné hudby samotné.
Určité změny logicky dostála rytmická sekce, po odchodu Iericha sedl za bicí Misa a nutno dodat, že jeho styl se mi velice líbí a neváhal bych si tvrdit, že

pro mnohé nenahraditelný Ierich má minimálně rovnocenného nástupce. Právě onen ohromný tah na branku a drive, který z desky Zombielogy sálá, mi velice vyhovuje (ať je to třeba našlapaná Zombie Powers, se svým dokonale uhánějícím, valivým rytmem, nebo nasypaná Ulcer/Ulceration/Ulcerative Colitis. Obě skladby bych řadil k tomu nejlepšímu, co se na desce nachází). Zombielogy je velice přímočará deska, která se s tím příliš nepáře a zdá se mi, že ten neustále kupředu uhánějící rytmus, který nás nutí si podupávat, je velikým přínosem pro celou desku, jelikož právě díky tomu má ta necelá půlhodinka příjemný spád a krásně, nenásilně plyne.
I přes výše uvedená negativa se deska Zombielogy poslouchá velice příjemně a příznivce žánru zaručeně potěší. Kdybych měl debut Eardelete srovnat se Sick Atoms od již definitivně pohřbených N.C.C., výše bych postavil právě Zombielogy, která neztrácí nic na úchylnosti a chorobné atmosféře (se zvukem jsem tentokrát naprosto spokojen), navíc nabízí i zajímavé melodie a určité alternativy, jak daný žánr oživit. O ohromné energii a k tanci pobízejících momentech ani nemluvě, to by měla být, a v tomto případě naštěstí i je, samozřejmost…