Autor: 85 Uživatelé: 90 Tvé hodnocení: hodnoť

Hutný, temný a především bohatý zvuk a kvalita a svébytnost pasuje Convocation mezi špičky žánru. Smutek a temnota z nahrávky vysloveně prýští. Znamenitá deska.

ConvocationLauri Laaksonen je talentovaný a plodný hudebník. Od poslední desky Desolate Shrine sice už nějaký ten pátek uběhnul, ale letos stihnul vydat desku s Ordinance, která byla sice oproti opravdu výborné prvotině zklamání, ale pořád slušný materiál. Především ale vydal druhé album Convocation, kde, stejně jako v Desolate Shrine, obstarává kompletní nástrojovou sekci. Vokály připadly na Marko Neumana z Dark Buddha Rising a hned svou oslavnou ódu na desku uvedu pochvalou jeho hlasových schopností. Mručení a ječení mi často zážitek u zachmuřené pomalé hudby kazí, ale tady je to právě naopak. Vyjma některých čistých pasážích ve druhé The Absence of Grief je to bravurní výkon a všechny jeho hlasové polohy jakož i jednotlivé party jsou skvělé.

Convocation náramně trefně Bizz v desce měsíce žánrově zarámoval jako funeral death. Pod doom metalem si představuji cosi ukňouraného, pomalý death metal je zase povětšinou spojován s kavernózním (ano, to slovo existuje) podladěným chlívem. Hledám-li podobné spolky, budou to v první řadě Hooded Menace, asi nejznámnější z kapel, které mi z tohohle ranku naskakují. Odlehčenější podobu žánru, pokud nechci říct přímo parodii, známe třeba od Druid Lord nebo Innumerable Forms. V souvislosti s klávesovou linkou, která se tu a tam na Ashes Coalesce objeví, nebude od věci připomenout ani geniální Catacombs, ale oproti těm jsou Convocation ještě pořád snesitelní a vyloženě nezabíjí. A od věci nebude zmínit ani legendu jménem Evoken.

Nerad bych, aby festival aluzí budil dojem, že snad Convocation něco kopírují, naopak. Jejich hutný, temný, ale i přesný a konkrétní, a především bohatý zvuk se sice inspiruje současným doom/death metalem, ale kvalita a svébytnost je pasuje už s druhým albem mezi špičky žánru. Majestátní vrcholy a bolestně pomalé plochy, proplétání propracovaných motivů, to vše zdobilo i předchozí desku Scars Across, novinka je ale ve všech ohledech o krůček dál, a je i o něco rychlejší, což vůbec není na škodu.

Oproti rychlému metalu mají pomalé spolky jednu velkou výhodu v náladotvorbě. Smutek a temnota z nahrávky vysloveně prýští a v tomto ohledu funguje celé album opravdu znamenitě. Bohatý zvuk, který dá vyniknout nejen někdy až deathmetalovým riffům (první Martyrise), jindy zase gotickým epickým klávesám (poslední Portal Closed).

ConvocationNaopak nevýhodou takové pomalosti je, že může být nudná. Tomu se naštěstí Convocation vyhýbají. Každá ze čtyř skladeb má svoje parádní místa, a i když například v nejdelší, a z mého pohledu i nejlepší The Absence of Grief je v polovině klidná pasáž s čistým zpěvem, která posluchače mírně uchlácholí a ukonejší, její finále je opravdu grandiózní a bohatě naplní očekávání, které pomalu buduje.

Samotného mě to překvapilo u kapely, po které jsem sáhnul náhodou z redakčního pytlíku promáčů, ale u mě to Convocation vyhráli a zařadím si je k nejlepším doom/death/funeral dílům, ke kterým se pravidelně vracím, jako jsou Maniacal Vale, Antithesis of Light nebo In the Depths of R'lyeh.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

Vanena to napsal vsechno krasne, Convocation pujdou do topu a zvuk je parádní!

snad se tech druejch Thorns nekdy dockame :)))))

Ta verze Aerie Descent na demu Thorns a ta ze splitu s Emperor se celkem dost liší, na splitu je to (pochopitelně) o dost dotaženější. Za mě jedna z nejlepších skladeb Thorns. To jejich LP mě pak bere spíš tak z půlky.

AddSatan: jsem to napsal blbě, myslel jsem, že neznám tu skladbu, protože si nevybavuju, že bych někdy slyšel zmíněný demo... ale jak píšeš, že je i na tom splitku... ajaj dlouho předlouho jsem ho neslyšel... asi nezbude nic jinýho než si to po letech taky připomenout...

Skvělá nahrávka, taky mi ty příměry sedí. Já zas neznám Catacombs, tak si jdu doplnit vzdělání...

gába: Thorns neznáš ? Nebo myslíš jen tu skladbu / riff ? Je i na splitku s Emperor (tam až 2:26). Convocation to hrajou teda v nižší oktávě, podlazeně, možná je tam i nějakej tón jinak, ale ... spíš to teda bude náhoda, než vykrádačka si myslím.

Pěkná recka, díky za ní. Poslouchal jsem taky teď na podzim.

AddSatan: Thorns nevim (neznám), ale zbytek teda cejtim úplně stejně... byť tu druhou deku Tyrrany jsem si nevybavil... jdu slechnout, díky za připomenutí :-)

jsem si říkal, odkud znám tu melodii v Martyrise 1:53 (a pak je tam ještě několikrát), pak mi to docvaklo - Thorns - Ærie Descent (1:56 - skoro i ten čas sedí :) - na demu Trøndertun) - je tam teda něco lehce jinak, ale podobný je to fest
jsem zkoušel už debut a tohle taky, hlavně kvůli Markovi a je to fajn, celkem dobře složený, ale vlastně většinou takový dost "standardní" a obyč ... snad jen právě některý vokály tomu dávají částečnou osobitost (mj. mě trochu překvapilo, že dává dobře i growl), ty Hooded Menace jsou tam teda minimálně, spíš právě starší Evoken, Ahab, Tyranny (spíš ta druhá full deska), což by nemuselo až tolik vadit, ale nelíbí se mi moc zvuk, je to "umělý/plochý/chemický", moc středo-výškový a málo basový, což je u doomu prostě špatně
jo a kdyžtak R'lyeh, nikoliv R’Leigh, Cthulhu na tebe! :)

aktuálně

diskuze