Autor: 72 Uživatelé: 73 Tvé hodnocení: hodnoť
Tomorrow We Die Alive

BORN OF OSIRIS - Tomorrow We Die Alive

Nekomplikovaná, přímočará a neprogresivní deska, která ale šlape obstojně. Born Of Osiris svoje renomé uhájili, ale je to opravdu „s odřenýma ušima“.

Born of OsirisBorn Of Osiris před dvěma lety docela solidně rozvířili stojaté deathcore vody s albem Discovery, kdy se jim podařilo tento žánr posunout více technickým, nebo chcete-li progresivním směrem a předběhnout tak zástup bezejmenných, nezajímavých amatérů, kterých v tomto stylu laboruje v poslední době mraky. Právem se tedy od nového alba očekávalo hodně a není tedy divu, že po jeho vyposlechnutí může být leckdo zklamán.

Američané se totiž aktuálně o nic progresivního, ani příliš komplikovaného nesnaží a proti předchozím deskám znějí spíše přímočaře, skoro se dá říct až jednoduše. Album z žánrových mantinelů nijak nevybočuje, takže slovo „progressive“ můžeme aktuálně škrtnout, nicméně si nemyslím, že je na místě je kvůli tomu úplně zatracovat. Kapela to hrne příkladně energicky, skladby zní tvrdě, úderně, a to se taky počítá. Nakonec ale pidlikání a rytmické výkruty, které byly na minulých deskách, nezmizely. Jsou jen více tradiční a nepřekvapivé. Na druhou stranu ale možná právě proto, že deska není příliš složitá, tak nějak přirozeně funguje.

Proti Discovery ubylo melodických i čistě deathmetalových momentů na úkor klasických deathcore sekanic. Kapela ve většině skladeb sází jeden breakdown za druhým, což zejména je trochu zklamání, neboť jednotlivé pecky jsou si dost podobné. Většina má podobnou stavbu, riff a jede i ve stejném bpm, takže po dvaceti minutách máte trochu pocit, že se hraje stále to samé dokola. Situaci ale zachraňují klávesy, samply a sólíčka, které jsou celkem vkusně zaranžované (už tolik netrčí) a ve finále jsou tím důvodem, proč Tomorrow We Die Alive není tuctovka.

Born of OsirisVezměte třeba Imaginary Condition, Illusionist anebo Mindfull a poslechněte, jak vysoko položené pidliky dobře doplňují deathcore masiv a dobarvují hlavní riffáž. Album tak není jen pouhá deathcore tvrďárna, ale obsahuje i harmonie, což není špatná kombinace. Důvěryhodnost mu ale též dodávají i přísné vokály, které sice nejsou svou barvou příliš výrazné, ale i tak nahrávce zvyšují kredit.

Novinka Born Of Osiris je ve svém žánru stále lehce nadprůměrná a ve srovnání se staršími žánrovými milníky kupříkladu od Despised Icon, Whitechapel nebo All Shall Perish objektivně příliš nezaostává, nicméně kapela má smůlu v tom, že přichází pozdě. S takovýmto materiálem měla dobývat deathcore kolbiště před třemi/čtyřmi lety. Je mi líto, ale dnes o albu, jako je toto, mohu možná říct, že není špatné a obstojně šlape, ale na prdel se z něho asi už nikdo moc neposadí.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

   bizzaro: https://www.youtube.com/watch?v=ka10b4Nqu8I   
asi fakt stárnu nebo nevim :-(, ale pro mě je to nuda.....

asi bych měl k bizziho odkazu podotknout, že je to kvantifikovaný a ještě navíc jsou kytary midi, takže Lee v podstatě figuruje jako skladatel a autor programmingu :). Neříkám, že je to špatně, prostě Lee umí něco složit, ale už ne zahrát, tak to nakliká v kompu. Hodnocení takového počínání nechám už na každém :)

První půlka mi přijde výrazně lepší, ale i tak mě to baví, nechápu docela zdrcující zahraniční kritiku. A dobrej Chester Bennington za mikrofonem :-)

naprostej souhlas s reckou. nej skladby asi Divergency a ∆bsolution

   brutusáček: podle recenze to vypadá tak aby tahle deska přišla před tou předchozí...  
da se rict, jo

podle recenze to vypadá tak aby tahle deska přišla před tou předchozí...

Tvé hodnocení:

Tagy:

Born of Osiris, progressive deathcore, deathcore, progressive metal

aktuálně

diskuze