Autor: 70 Uživatelé: 65 Tvé hodnocení: hodnoť
Blood of Dead God

AZOTHYST - Blood of Dead God

Další death/black s rozklady disharmonických akordů a atmosférou. Jako návnada na velkou desku tohle EP funguje spolehlivě.

Azothyst logoCameron Warrack ze Sortilegia, Doomhammer z Nuclearhammer, Carlos z Adversarial a Peter, který vede label Vault of Dried Bones, kde vyšla nejen dnes recenzovaná deska, ale i desky Sortilegia anebo třeba Mitochondrion. To je sestava nové kapely Azothyst, jak jste si asi domysleli, z Kanady. Je to taková torontská odpověď na zvukStephena Lockharta a Bjarni Einarsona a ještě obecněji by se dalo říct, že je to další death/black „post-Paracletus“ éry. To znamená rozklady disharmonických akordů, kytary spíš nejasné a invence spíš méně. Přesto si myslím, že zrovna Azothyst si trošku pozornosti zaslouží.

Riffy, o které tady jde především, jsou v pořádku. Vyloženě vypíchnout musím poslední trek Graveless Mass, kde se dokonce podařilo dát dohromady velice dobré motání na jednoduchou kombinaci rituálních bicích. Opakování jednoduchého motivu a jeho přechod do finálního riffu je výjimečně povedený. Je to přesné, je to rychlé (tak akorát), je to zábavné. Pokud by touhle cestou šli Azothyst na dlouhé desce (předpokládám, že to nechtějí zapíchnout už po tomhle EP), rozhodně by to za výrazně zvýšenou pozornost stálo. Žel, zbylé tři songy jsou spíš lehce nadprůměrné, než že by vynikaly, přesto posluchače rozhodně neurazí a přinejmenším žánrového fanouška určitě přesvědčí o tom, že mělo smysl jít s epkem na světlo boží. Nesouhlasně zavrtím hlavou jen u dvou inter. Proč z už tak krátkého materiálu ještě ukrajovat dvě minuty funěním. Dramaturgicky smysl nemají a zvukově už vůbec ne.

Z těch několika míst, kde zpěvům rozumím, bych si netroufal říct, o čem že tady je řeč, ale i tady mi jaksi intuitivně tane na mysli The Furnaces of Palingenesia, poslední deska Deathspell Omega, žádný vtipy se tu zkrátka nevypráví. I zvukově a hudebně se po mém soudu podařilo Azothyst navodit temnotu, která odkazuje třeba k Ulcerate, aniž by přitom sahala po technickém výrazivu. Prvořadě je to atmosféra, která tady dobře vyznívá. A nakonec i ten obal musím pochválit. Zkrátka: jako návnada k velké desce na mě tohle EP zafungovalo spolehlivě. Ukázalo talent a riffy, které mě baví.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

musim rict ze souhlas s recenzi

+ teda jsme myslel ze se k tomu budu vracet trochu vic, ale nakonec me to nijak moc nepohltilo

aktuálně

diskuze