Autor: 65 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Integra

ANOMALIE - Integra

Příjemná poslechovka k podzimnímu sledování oblohy a lesů. Fanouškům Agalloch a přírodního black metalu by se Integra měla zamlouvat.

AnomalieKde jsou ty časy, kdy rakouský muzikant Marrock snil o naději a konfrontoval se s bolestí a smutky, z čehož vzešly dvě skvělé řadovky Between the Light a Refugium - dvě upřímné a osobní zpovědi osoby konfrontované s nezapadáním, se svým vlastním stínem, ale také s nadějí. Melodická, post-blacková forma s důrazem na sdělení emocí nitra a mysli citlivého člověka.

S třetím albem se lecos změnilo. Marrock našel sám sebe, vyřešil své vnitřní souboje a svůj zrak zaměřil na nebesa, vesmír a vyšší smysl člověka vracejícího se ke kořenům víry. S nahrávkou Visions se zvuk Anomalie uchýlil na bahnitá a lesy zarostlá území Agalloch. Produkce je masivnější, výrazné melodie ustoupily ucelené atmosféře. Skladby tedy tvořily jeden neoddělitelný celek a veškeré poklady skryté vně produkce musel posluchač trpělivě hledat. Tudíž úkrok, který ne každý vzal dobře, ale na druhou stranu si Anomalie právě albem Visions našla nové příznivce.

AnomalieV tomto směru pokračuje i aktuální EP Integra, leč jeho význam - krom toho, aby měla Anomalie více matroše podobnému Visions na turné, jež odjela s Schammasch a Naglfar - nechápu. Nebo se chtěl Marrock ujistit, že je na správné cestě?

Již s intrem skladby Rebirth je jasné, že se s Integra budeme procházet po hustém lese, hledět na nebe a hloubat nad spirituálním bytím. Akustická kytara, šamanské bubny, mohutné samply a rituální zpěvy připraví posluchače na pouť k poznání, a poté dá hlavní slovo rychlým bicím, svižným riffům a Marrockovi, který na této cestě dělá průvodce svým naléhavým vokálem, jenž je, na rozdíl od prvních dvou počinů, spíše nástrojem než dominantním prvkem.

Kosmická, opět velice ucelená atmosféra je tvořena zvukovým opečováním, které je méně zašpiněné a nečitelné než v případě Visions, disponuje však větší mírou zabasování a vrstvení, díky čemuž vzniká masivní, hutná, pro někoho možná příliš zahuhlaná produkce. Atmosféra neatmosféra, při poslechu Integra mě celou dobu provázelo zklamání.

AnomalieRituální či okultní muzice se obzvláště dnes věnuje kde kdo, na druhou stranu si Anomalie drží svůj rozpoznatelný rukopis a ve výsledku mě baví atmosféra, jíž například disponuje výše zmíněná Rebirth s čistým, sborovým zpěvem s jemným nádechem mysticismu. To druhá píseň vás sfoukne jako divoký vítr uhasínající plápolající oheň. Divoké, blackmetalové riffy se kroutí jako hadi obmotávající se kolem mrtvého zvířete, následně však listovím prosvitnou až post-blackmetalové paprsky ne vzdálené začátkům Anomalie. Je to však jen náznak, následují další okultní zpěvy, znovu se připomene melodika a frázování podobné prvkům alba Refugium. Následující Temples vás dovede do pravého přírodního chrámu, avšak hudebně jde asi o nejméně výraznou stopu. V tomto případě zde okultní sbory shledávám zbytečnými a nechápu, proč jsou použity v každé písni. To poslední skladba Deliverance uvede do dějství rockovým feelingem a spíše uvolněnou, odpočinkovou atmosférou, což se po krátkém momentu změní. Pocit napětí způsobí temná kytarová mračna, z nichž se po pár sekundách spustí blackmetalové krupobití. V písni se střídají mohutné, okultní zpěvy (opět bych se zde bez nich obešel), vše objímající melodie a jemnější kytarové harmonie. Skladba mi ve stopáži 4:26-4:52 připomíná švýcarské Schammasch, s nimiž Anomalie, jak jsem zmínil, putovala na turné.

Integra je taková příjemná poslechovka k podzimnímu sledování oblohy a lesů. I když na ní není nic výrazně zajímavého, nakonec mě dovedla k verdiktu, že v sobě skrývá docela hezké momenty. Jen těch sborů a okultních zpěvů je na mě příliš. Osobně preferuji spíše první dvě desky, ale milovníkům přírodního blacku by se nahrávka a současné směřování projektu mohlo zamlouvat.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Anomalie, Integra, post-black metal, atmospheric black metal, black metal

aktuálně

diskuze