Autor: 77 Uživatelé: 77 Tvé hodnocení: hodnoť
Vanitas

ANAAL NATHRAKH - Vanitas

Čertíkovská diskotéka je stále stejná, stále zábavná a stále kvalitní. A dokud to všechny zúčastněné baví, proč se pouštět do nějakých větších akcí.

Když už člověk téměř po dvaceti letech sáhne po osvědčené herní klasice, naprosto jí propadne a nechá ji pravidelně konzumovat většinu jeho volného času, na pisatelské povinnosti pak tolik energie nezbude. Onen člověk je však tvor nezbedný, stáhl tedy monotónní hudební podkres oné hry na minimum a nahradil ho v poslední době hojně poslouchaným albem. Výsledek kombinace je více než skvostný, obé získalo zcela novou dimenzi a po úspěšném, i když nervy drásajícím dokončení Doom II přichází na řadu i dokončení oné recenze.

ANAAL NATHRAKH se někdy s vydáním Hell is Empty, and All the Devils are Here dostali na místo, ze kterého by se nechtělo asi nikomu. Jejich začerněný grindík se stal výtečnou a dobře prodávanou značkou, systematický chaos přitahuje s každým albem více pozornosti a v daném žánru konkurence není zrovna vysoká. 

Anaal Nathrakh

Loňská novinka Vanitas nepřináší nic nového, ale stále si drží velice vysokou laťku. Opět sází na zapamatovatelné melodie, údernost, dravost a v jistém smyslu i čitelnost. Především vokály, ač v těchto polohách většinou už slyšené, tvoří spolu s kytarovými riffy perfektně znějící energickou kolaboraci. Vanitas je oproti rok staré Passion o něco více hitovější a „diskotékovější“, tlačí ohromným způsobem kupředu a tolik pověstná čertíkovitost materiálu ANAAL ANTHRAKH je zase o něco zábavnější a veselejší. Nelze se tedy na pány zlobit, že se nevrhají do víru progrese, že s každým novým albem nemění kompletně či částečně všechny zajeté postupy, protože to jednoduše stále funguje a v jejich případě určitého průkopnictví si i zaslouží vytěžit ze svých dosavadních objevů co nejvíce uhlí. Je jen otázkou, jak dlouho to dvojičku bude bavit. A samozřejmě i nás, fanoušky.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

U nich to asi vůbec nevadí :)

budou hrát v takovým čase, že budu pod nadvládou absinthů

OEF 2013 :)

ad ten zvuk ještě: www.dr.loudness-war.info/index.php?search_artist=Anaal+Nathrakh&

a pro srovnání jsem zkusil schválně:
www.dr.loudness-war.info/index.php?search_artist=Dordeduh&search
evidentně i dnes se najdou nahrávky co nejsou až tolik zprzněný :)

wow, někdo mi to přeložil do english, to koukám :))

hoj hell is empty se mi z těch posledních líbí asi taky nejvíc....

   mIZZY:
Jediné, co mi na té desce fakt, ale fakt vadí, je ten zvuk, kterej je fakt otřesnej.
  

tak tohle ti zase odouhlasím já :/ , zkoušel jsem to víckrát, pár dobrých/neotřelých nápadů tam je, ale kvůli zvuku celkovému a taky zvuku programovaných bicích je to pro mě prakticky neposlouchatelný.... vlastně poslední dobrá deska je pro mě Hell Is Empty... pak vždycky, jak říkáš, 1-2 skladby jinac nic
... ale živě klidně rád kdykoliv znova :).

Edit: a taky mi přišlo, že některý riffy, postupy, vzorce (zvlášť pasáže s čistýma vokálama) prakticky už jenom recyklujou s tím, že se tu a tam něco změní, což by obecně vzato až tak nevadilo, u nich v tomhle podání a s tímhle zvukem jim to žrát nehodlám..

Jo, docela se mi aji hodně líbí, jak Vitriol experimentuje s vokálem. Ty čisté zpěvy mě sice moc nerajcují, ale přežiju je. Každopádně se asi vzhlédl v různých DSBM kapelách a snaží se ze sebe dostat všemožné jekoty. Už na Passion se mi hrozně líbí Tod Huetet Uebel (pro mě jeden z nejoblíbenějších AN songů vůbec), kde si zaječel Rainer z Bethlehem. Daveovi se to nejspíše také dost líbí a snaží se o podobné polohy sám.
A ty pomalejší pasáže jsou taky dost fajn. Není to už typická AN řežba, ale třeba ve Feeding the Beast se mi líbí ty ujeté rify, které mi trochu připomínají Deathspell Omega a nebo podobné blackové spolky. Fakt, fajn album.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Vanitas, Anaal Nathrakh, black metal, grindcore

aktuálně

diskuze