Sněť se šíří a rozlézá do světa, což je veskrze dobrá zpráva. Početní stavy zkaženého lidstva je nutné držet zkrátka a nová dávka smrtelných chorob regulaci jen prospěje. Pražská cháska se vydala na týdenní tažení European Deliverance, kdy kromě Polska, Německa a Dánska počastovala nenávistným smradem i pražskou svatyni Underdogs’. Amerických kapel je u nás po morovém ataku též stále nedostatek a ze zprávy o koncertě zrakvených hrobařů Encoffination a Father Befouled si nejeden křivákový hrdina zaručeně uprdl od radosti.

 Domácí kazatelé nekrotické moudrosti vletěli do své části show po rozpraskané lebce, a to hned s novým válem. Zvuk se ještě rovnal, ale nemyslím, že se novinková ochutnávka nikterak zásadně lišila od již dříve servírovaných červavých blafů z Mokvání v okovech . Sněť asi jen těžko zachvátí posluchače nějakou originalitou a vzhledem k adoraci OSDM to ani není žádoucí. Pětice těží především z živelné prezentace nejtupější chorobnosti a násilí, což se daří na výbornou. Dokonce bych řekl, že jsou dementi v jateční formě a úvodní koncert tour jim mimořádně sednul. Kůň Kadaver, Zamrzlý vrch, Demon, Vesmírná saliva nebo čert ví, co vůbec hráli, to všechno mají kostlivci v paži. Je jisté, že si při své nespanilé jízdě podrobí množství nových otroků.

Málokterá produkce je tak nechutně temná a záhrobní, že při jejím poslechu cítíte dřevo rakve nasáklé rozkládajícími se tělními tekutinami. Hnus v očích se mění ve vytékající hnis a zvracíte černou žluč pod vlivem nátlaku z černomagických klíčů. Doom/deathová rottenstar Encoffination z Atlanty dokáže obdobné příznaky úspěšně navodit. Tedy z nahrávek určitě.

Naživo se nešlo ubránit trpkému rozčarování. Plesnivý mozek dvoučlenného projektu Ghoat ve svých botkách z chřestýší kůže dával kila mrtvolného hnoje, ale nešlo si nevšimnout trestuhodných rytmických nedostatků. Ne úplně vše korespondovalo s údery bicmana Amose Rifkina, který vedle Father Befouled působí i u legendárních death/thrasherů Deceased. Pozvolně se prašivina sice do slechů linula, ale bylo to potichu, přestože jedna kytara zněla ze dvou aparátů a k uhrančivě hučivému podzemnímu murmuru nelze nic vytknout. Navíc ani slabá půlhodinka zvící 3-4 songy s hrůzyplnými intry k napravení dojmu nemohla stačit. Smutné, k albům se budu nadále rád vracet, ale už vím, že Encoffination jsou spíše studiová záležitost.

Oba hudebníci se následně představili I s Father Befouled, které jsem před oznámením koncertu neznal. Se svým hnilobně pojatým death metalem si mě však poměrně snadno omotali kolem šibenice. Zvukově velmi přesvědčivá špína se linula ve stylu raných  Morbid Angel a floridského DM, Yarrdesh mezi hrozením jasně rozpoznával vlivy Monstrosity, čemuž odpovídal i imperiálně-dumový ohoz kytaristy Derrika. Čtveřici bych do výčtu inspirací připočetl klidně ještě Incantation. Pomale se šinoucí zástupy duchů střídalo běsnění lítých nazgúlů a radost zhoubně kypěla při rozpoznaných úvodních flákotách Unheavenly Catechesis a Salivating Faithlessness z novinkové Crowned in Veneficum. Starší věci, které jsem neměl dostatečně naposlouchané, fungovaly úplně stejně a při srovnání se stylově spřízněnými Sadistic Intent, které nám Kreas přivezli minule, znějí Father Befouled víc prohnile a zničujícím rouhačským dojmem.

Přes kilečko DM fandů muselo ocenit špinavou práci Amíků i pořadatele Kreas za další letošní super akci. Teď už si brousíme kladiva na vrcholný rituál bezbožného rozkladu a prokletí v rámci festivalu Tones of Decay 17. září v Praze, kterýžto je povinností pro každé smrt uctívající hovado.