Články

přeposlat článek tisknout
DARK BOMBASTIC EVENING 2012

DARK BOMBASTIC EVENING 2012

  • kdy: 17.-18.8.20120
  • kde: Romania, Transylvania, Alba Iulia

Hats off to (Add) Satan for organising this trip! This was a special experience - both musically and as a vacation. See you next year! 

Dark Bombastic Evening: line-up

gorth: I found out about the existence of Dark Bombastic Evening sometime in spring. It struck me for two reasons: a scaring-off name and, what’s more important, an interesting line-up. However, I’m just a poor student (...), Romania is far away and anyway, none of the bands was really essential for me, so I let it go for a while. But then the local AddSeitn cropped up and somehow assembled a crew of eight brave men and women in a van (to say nothing of the dogs as there were quite a lot of them in Romania) ready for, in addition to the festival, any possible adventure. That is for forests teeming with bears and vampires, no civilisation at all and similar nonsensical things. The journey was very interesting for itself (in the very beginning we run out of fuel; we had to “steal” a thing from my friend’s car – well, it wasn’t a theft but it would be hard to explain it to anyone at 1AM; Romania has a fascinating number of mobile phone charger sellers; etc.) but it’s not that relevant for this report. In the end we found ourselves in the 18th century fortress in Alba Iulia, a thousand kilometres from our homes and ready for some music.

Jukl: Hello everyone! Well, I was out of this writing business for a while but let’s hope the DBE was the right impulse to start again. So, unlike the rest of the group, we travelled by train. Of course, it’s not as essential as the van, but at least you get a chance to experience other people really, really closely. And you may miss the train, you can’t stop whenever you won’t or shout at the people outside from the window. Obviously the train was a real pleasure, and what’s more, an old lady in the dining car listened to some really loud old metal. Anyway, we arrived to Alba Iulia safe and sound as well and after the brief excursion to the city (it seems I like everything Romanian - delicious ice cream, coffee and dozens of pubs offering draught beer... well, the last one is a joke) we were enjoying the first evening.
It was pretty quiet, especially if we compare it with Czech festivals where everyone is drinking, shouting and thinking of the craziest things to do (and subsequently doing them). The festival area is quite modest, but I actually appreciate it: a week ago I was at Brutal Assault (about 15 000 people) and this is a nice change. You can sit at your tent while listening to music and talking to your friends and you don’t have to push your way through the crowd to catch a glimpse of your favourite band. The equipment is amateurish, but surprisingly good and functional.

gorth: I was actually shocked when I discovered how small the festival area really is. But I fell almost immediately in love with this event’s atmosphere of family business. In the morning following the peaceful evening we also went to the city and I must say I expected a bigger difference between the Czech Republic and Romania, but after all, Romania has already been five years in the EU. Just one little absurdity: utility poles in Alba Iulia are full of everything – besides approximately twenty wires there are often small boxes which purpose we were unable to identify.            

AddSeitn: Immediately after our arrival I studied the basic infrastructure of Alba Iulia, which meant I tasted several local beers. Moreover, I found two Vlads. The first Vlad was a bartender, the second a stone which followed me for a while. The organisation is pleasantly DIY. I especially loved the shower.

gorth: The first real day of the festival begins quite early. We are slowly preparing to go to the city and the bands are already checking the sound. It’s about twelve o’clock. The first band starts at 4 PM. Falloch had some interesting ideas in their post-black metal, but at times they were too “poppy”, meaning too pathetic and too obviously desiring to raise certain emotions.

AddSeitnFalloch were not bad but what offended me was the clean vocal. I suffered.

Jukl: The singer reminded me of Porky the Pig. It’s a shame, they could’ve been good.

bizzaro: It was OK for a start, except for the wailing singer.
Isole played quite standard doom metal, however, the delivery was confident and precise. They managed to grab my attention.

Jukl: The somewhat plain doom metal presented by Isole definitely benefited from the sound engineer’s great work. He did a tremendous job throughout the whole event. Anyway, it’s time to count people – about five hundred? That’s not much considering the quality of line-up. They are quite calm and peaceful – perhaps too much sometimes, and sober.

AddSeitnIsole were OK, but they did not succeed in convincing me to stand up and move closer to the stage. Oranssi Pazuzu did. For me, this band was perhaps the biggest reason to go. They presented, unfortunately, only the songs from the last album Kosmonument -   doomy Sielenpilvi, groovy Komeetta, fast Uusi Olento Nousee and dubby hypnoticism of Luhistuva Aihahäkki, which finally caused the long awaited trance state. The set could have been longer, the bass should’ve been louder, I would appreciate some older songs as well, but in the end I was satisfied.

Jukl: The moments of black psychocosmos are incredibly short. Anyway, let’s dance (or trance?)! Good job, Oranssi, I was happy with you offering me the atmosphere of both dark forest and deep space.

bizzaro: I asked gorth: “You prefer Aluk Todolo, right?” He said yes, so I’ll check them as well. Anyway, it was a fine hypnotic and psychedelic set. I’m just glad I didn’t have to were the same black coat as the band – they must’ve been boiled alive.

gorth: Well, I missed the bass. Good, but they should’ve been better, in fact I expected their mixture of krautrock and black metal would be better in live presentation as I usually love these hypnotic rhythms played loud enough. By the way, I’ve never seen anyone play a guitar with a light bulb.
Almost all of us left before Alcest, because we saw them a week ago in CZ and there are no die-hard fans among us. I stayed and wasn’t sorry for it, because the quality of sound was much better than at Brutal Assault and overall it was a pleasant melancholy time with dreamy poppy music tinged with black metal.

Lantlos are not exactly my cup of tea, but this time their hipster version of black metal functioned well. I applaud the fact they attempt to sound original, even though they sometimes fail to be enjoyable as well. Anyway, Herbst has an interesting colour of voice. At the end of the set the host of explorers returns and they seem somewhat shocked. Apparently they have met some Romanian gentleman with a lot of booze of his own making and a desire to share it with them.

bizzaro: I only saw the end of the set but I would like black metal more had it sound like Lantlos
Unholy were one of the most attractive bands on the line-up for me, however, in the end I wasn’t that excited. Their set was really strange and I didn’t manage to fully digest it, perhaps because of my current mood.

AddSeitan: This was the weirdest death/doom metal show I’ve ever seen, and I liked it. Bits of psychedelia and pieces of avant-garde.

gorth: Yeah, it was weird. And good. But perhaps it should’ve been louder – apparently DBE is not a platform for typical metal bands which employ a certain (high) level of sound in order to be really effective (which is fine with me, just in this case it somewhat diminished the power of the show).
I’d been listening to adorations of Dark Buddha Rising half the journey and I had to admit they had had a reason. Totally minimal stoner fusing with sludge had fine hypnotic qualities. Often they sounded just like one massive body producing one complex sound.

AddSeitan: Worship the riff! Psychedelic stoner/sludge ritual during which the Dark Buddha himself had arisen had immense sound qualities and I couldn’t resist its hypnotic power.

JuklBuddha crushes like a ton of bricks, but unfortunately at times it’s a bit longish.

bizzaro: Awful.. but wait, it’s really quite hypnotic. I hate this type of music but in the end Dark Buddha captivated me as well as the rest.
Unlike DBRThe Mount Fuji Doomjazz Corporation didn’t succeed in convincing me minimalism is good. Deadly boring.

gorth: There were six people on the stage, however, there were hardly any moments when all of them played. I really appreciated the minimalism of the show as well as the fact almost all of the sounds were really produced on the stage. The jazzy drone/noise/ambient improvisation was supported by surreal projection which made me laugh in the beginning, but I was a bit disappointed that the music and the visual were not interconnected more closely. Hey, but it was great!

Jukl: Well, had Doomjazz presented other aspects than just the ambient one, it would have been better.

AddSeitan: Oh, such a powerful trombone, psychedelia, such a mindfuck, I was simply blown away!

gorth + AddSeitnSólstafir are one of the best concert bands in metal and we both saw them for the fourth time, so there’s nothing left to say but: very good! The weird combination of punk/rock’n’roll/crossover/black metal/post-rock/etc. never fails to amuse the audience.

Jukl + bizzaro: They were great!

AddSeitn: Well, Sólstafir are used to playing with a bottle of Jack Daniels, we had a homemade slivovice ready as well so after the show we got together (also with members of Hexvessel and Alcest) and had a great time!

gorth: The second day begins and it’s clear it will be extremely hot. We spend the second morning and afternoon in the city – there is a beautiful Romanesque/Gothic cathedral in the fortress, among other things. We return to the festival area just in time to see Dordeduh play two songs from a new album. A pleasant surprise. The music itself sounds unsurprisingly good. I saw Dordeduh in Germany in April but this time they were much better, mostly because of the sound. 

bizzaro: Great progressive (un)black metal! Sergio Ponti (ex-Ephel Duath) did a great job at the drums.

AddSeitn: Unlike the rest I managed to get to the listening session of their new record and I must say I’m really looking forward to it.

gorthRose Rovine E Amanti were average, but at least they were not annoying as many other Italian neofolk groups. Besides, there was not much of the “neo-“ in their folk.

Jukl + bizzaro: A high-school pop/folk.

bizzaro: And the best band of the festival is... The Sunset in the 12th House! The side project of Dordeduh was fantastic, also thanks to the great work of the drummer. Especially the long song was absolutely stunning. I had to go ask the band if they have CDs for sale, but unfortunately we will have to wait some time for the release of the debut.

Jukl: It sounded exactly as it should’ve: like a postal van full of drugged Mexicans. Great if expected suprise.

gorth:  Yeah, the beginning was very good but the end of the set shifted towards rather generic post-rock. I just don’t know why a friend of mine said that I should expect something like Dead Can Dance.

AddSeitn: Experimental post-rock? Prog rock with the Eastern Europe folk influences? Very good. I was glad to see Huppogrammos in Secreft Chiefs 3 T-shirt.
And then came Hexvessel and I went to pieces. Kvohst’s singing was great and in the most difficult places he simply changed the melody – for good of the show. It seemed as if they came out of a fairy tale. They played most of the best songs of Dawnbearer (The Tunnel at the End of the Light, Diamonds, Invocation Summoning, ...) plus some new – it seems the new album will have a tinge of sabbathian proto-doom. The best band for me, also thanks to the excellent work of the sound engineer.

gorth: Beautiful folk. The new album will be a bit stoner though (an influence of members of Dark Buddha Rising in the band) and I’m not happy about it.

bizzaro: Good, very natural and relaxed. 

JuklCoulisses played a rather plain sort of ethno music, Isobel and November were OK, but somewhat lacked ingenuity. This was a dead spot in program.
Then the much praised Theodor Bastard started their show and I went WTF? I was waiting for Something and nothing came, which was quite embarrassing.

gorth: A disaster. I wasn’t sure if they played DCD covers or their own songs. Basically it was a mixture of downtempo beats, kitschy Korg keyboard sounds, the gerrardesque singer and some folk instruments.

bizzaro: In the morning during the soundcheck, Theodor Bastard sounded like great intelligent progressive rock or something, but now it was the essence of kitschy ethno music. What the hell happened?

AddSeitan: Well, I liked the mixture of Dead Can Dance and Massive Attack and I really adored both the female singer’s voice and the masculine “rap”. Typical Russian weirdness.

JuklJob Karma were great, even though I would reduce the extent of commenting on the social themes in projection. Anyway, perhaps it would be better to cut down the number of neofolk groups and invite some ambient/industrial projects such as Ensoph or Arditi instead – because this time only Of the Wand and the Moon (and I don’t consider myself their fan) presented a truly meaningful set.

gorth: I listen to OtWatM because they play good neofolk. It’s good for three reasons: they have taste (unlike their Italian colleagues), they are original (even though there are traces of “old masters” of neofolk here and there) and they are accomplished composers. Their set proved all of this and even more: the “forest”, melancholy atmosphere was incredibly strong, especially in I Crave For You. Totally unexpectedly, this was the best set of the festival.

AddSeitn: I agree. Extremely pleasant, beautiful, intimate, ambient.

bizzaro: Yeah, it was nice even though they played according to the same pattern all the time so in the end I got a bit bored.
I expected The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble to get satisfaction after yesterday’s Doomjazz, but it didn’t happen. At least I did not have to lie down because of the boredom.

gorth: Actually, I don’t remember much except that it was good, similar to Doomjazz and the bass player (aka Bong-Ra) put in some pretty nice “beats”.

JuklTKDJE begin in almost the same vein as Doomjazz yesterday. Come on, play, my train leaves in an hour! Avian Lung, I sweat slightly, Lobby, I’m stepping on the spot and wiping my forehead, and finally, Twisted Horizons! I feel great even though I have to leave... and as I’m walking away, Adaptation of the Koto Song sounds in the wild black yonder.
Thanks to the organisers – it was great! And thanks to the rest of the group, to Vlad, to Czecho-Slovakian transport companies for just eight hour delay, but it’s a different story. I´m not much of a report writer, I just wanted you to know there’s a really interesting event in Romania. But don’t talk about it or else there wouldn’t be enough ground for tents!

bizzaro: My expectations were fulfilled, it was great and amazing, it was unusual. Mission accomplished, see you next year, perhaps? Noroc!

gorth: Even though I wasn’t blown away by the music (except, perhaps, for Of the Wand and the Moon and Mount Fuji), I really enjoyed this event. Thanks to the people, the atmosphere and the place. It was quite a unique experience.

AddSeitn: Thanks to Doru and the rest of the DonisArt – multsumesc! – and all the others who helped to organise this great and unique event! Thanks to gorth and bizz for driving us safely through Romanian roads and to the rest of our group, especially to the One. It was bombastic (a horrible word, I must say).

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

Dark Bombastic Evening 4(mé řádky níže jsou původně pouze komentář, který jsem pro jeho délku vyjmul z diskuze - rozhodně čtěte řádky kluků nade mnou i pode mnou ;) )

Falloch - pohodicka na rozjezd od stanu, skoda toho obcasnyho knikani, ale co byste chteli, kdyz mel uces a la Gahan z osmedesatek. Isole - jasne, klasika a standard, ale podana s takovym prehledem a preciznosti, ze si me do konce setu u sebe upoutali. Oranssi Pazuzu - ptam se Gortha: Mas radsi Aluk Todolo, co? Rika jo, takze se po nich i podivam, he, ale jinak OP dobry, basa byla vytazena solidne, jen to chtelo bliz k podiu, kde znela krasne z backlinu, jinak v pohode, hypnoza, psychedelie a oblecky, v kterych jim, teda hlavne zpevakovi, muselo byt docela teploucko :). Alcest - videl jsem na BA a jejich verze dnesni romantiky me nijak neba, brnkani pro brnkani,  atak odchazime na naky pivko a potkavame pana Tudora, ktery nas svejma "palenkama" solidne rozfofroval, takze jsme stihli az posledni cast setu Lantlôs, ke kterym jsem se na festu vyjadril, ze takhle nak si ten blecik predstavuju. jen jeste trosku zrychlit. Unholy - jedna z kapel, ktera me na fest tahla, me ne az tak presvedcila o svym znovuobnoveni, i kdyz je treba pricist ten tudor-stav. bylo to zvlastni, ale nak mi nekaplo do toho nakapani se. Dark Buddha Rising - uf, strasny, nejhorsi, jedno kilo a valiva stena nekolik minut... hm, ale drzim a dostavam se do toho nakonec, az z toho pro me -na to, ze je to nejhrubsi drone/sludge (cili pro me nuda)- bylo solidni prekvapeni, ktery jsem si nakonec uzil. melo to tlak a nakonec ta jejich repetitivnost pohltila cely okoli. The Mount Fuji Doomjazz Corporation - me taky na fest dost lakali, ale sorry, pro me asi nejvetsi nuda festalu. jak napsal Gorth: "Byl to velice minimalistický koncert, na kterém ohromně oceňuji, že muzikanti dokázali nehrát," me zaclo az nebetycne srat, proc je na podiu tolik lidi jen v podobe kulis. no mozna jsem mel byt jako ostatni zmastenej a treba bych to pochopil :). Sólstafir - byli vynikajici a nasledna pitka s nimi byla stejne zabavna: powered by palenka 4ever! ;)

Dark Buddha RisingDordeduh - poslechovku jsme pro prohlidku mesta nestihli, ale co zahrali dve nove skladby (za bicimi Sergio Pionti - byvaly z Ephel Duath), mlaskal jsem si, progresivni neblack metal. Rose Rovine E Amanti - kulisovka k pocitntavani u stanu, tyhle goth oblecky fakt ne. Sunset In The 12th House - vedlejsak kytaristu Dordeduh se pro me stal vrcholem festu, nejen pro fantasticky a muziku skvele citiciho hrajiciho bubenika. sice se zaver setu lehce stocil do post-rockovych vln, ale ty predchozi minuty byly nezapomenutelne, z nichz skladba, ktera mela snad pres 10 minut a stale gradovala, u me ve finale hranicila az s pouzitim kapesnicku. casto jsem si u jejich muziky vybavoval Tool a podobny kapely. Hexvessel - prijemny a na nic si nehrajici, na podiu lidi jak hyen okolo mrsiny, ale v pohode, hlavne ze Khvost vi, na co ma a neknuci. Coulisses - podle me nehrali a pokud, tak jako predvoj Isobel & November, protoze kytarista je stejnej, ale vlastne zas byla stanova party a moc z nich nevim. a pak hralo neco, co nas extra nebavilo, pac jsme puvodne mysleli, ze to jsou I&N, ale byli to Theodor Bastard, z kterych jsme si uchcavali pri dopoledni zvukovce, kdy hrali fantasticky propracovanou skladbu (pri ni jsem se musel jit zeptat zvukare, co to je za kapelu), kterou nakonec dali jako pridavek (mimochodem jediny na festivalu zaznely). jenze z toho vysel ten nejvic etno/downtempo kyc s orientalnim zpevem, ktery proste musel bud srat nebo se libit, pro ucastniky festaku rozhodne to druhe. Job Karma - ty vole, to hralo? ajo, to zas byla party v dodavce, to bylo to elektro duo s fajnou projekci, z kterych jsme se Zzn u podia stihli jen zaklapnuti laptopu :). Of The Wand And The Moon - zpevak (mimochodem byvali ze Saturnus) mel fantasticky hluboce mrucici hlas a umel jen dve pozy - koukat se nekam doprava dolu nebo stat pred mikrofonem a zpivat/recitovat. je pravda, ze uz nase hladina byla zas dost povznesena, ale bylo to prijemny, i kdyz se mi nekdy v pulce setu uz pro podobnost skladeb slilo, ohralo. The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble - hura, Kilimanjaro, ti mi urcite spravej chut po predchozim dnu a Mount Fuji, lec nestalo se. asi mam jinak nalazeny cudliky/ekvalizer, ale taky jsem se vylozene radosti nevznasel. bud bych se musel na podobnou muziku vic soustredit nebo nebyt zas po celym dnu a tech 45°, co prakticky nonstop byly, tak unavenej, ale aspon jsem si nelehnul nudou na zem jako pri TMFDC.

bylo to skvele, bylo to uzasne, rozhodne netradicni a presne dle mych predstav. mise splnena, treba i pristi rok na videnou. norok!

Dark Bombastic Evening 4Čau všichni! Na čas mi zvlhl (nejen) prach (nejen), ale snad je DBE ten správný okamžik to trochu oklepat, takže jedem. No a proti zbytku výpravy jedem vlakem. Jistě, není to tak esenciální jako využít dodávky – máte možnost se tulit s úplně cizími lidmi, může vám to ujet, nemůžete halekat na řidiče a tak dál. Samá pozitiva ­+ šedesátiletá mater v jídelním pouští nahlas metaly, i to je RumUnsKo. Ale do cíle dorazíte taky. Alba fajn město, všechno Rumunské se mi líbí, výtečná zmrzlina, kafe a spousta barů s točeným pivem...ne, to poslední je vtip. Takže zbytečně nekolotáme a užíváme si prvního večera.

Moc se toho neděje (bubínky, oheň, zlověstné lampiony, viz. video), vatru si opovážili rozdělat až tehdy, když jsme dopili láhev. Areál je opravdu skromný, ale vítám to dost nadšeně, v hlavě mi furt hučí z Jaroměře. Nejlepší je, že se můžete flákat ve stanu a přitom jste vlastně před pódiem, konkrétně tohle oceňuji, můžete odpočívat, zatímco posloucháte a naopak. Zajištění festivalu je amatérské – ale překvapivě dobré a funkční. Jídlo snad třech druhů (jedno nepoživatelné, nějaká parafráze na mamaligu, Rumunskou národní chálku), dost pálivé papričky (šéf frajeřil; a pak frajeřil na záchodě, pozn. bizzaro), pivo nic moc, je zde taky menší výstava, malé distro, pár metaláckých triček, ve vedlejším areálu probíhá kynologický sraz.

V pátek i nějaká hudba, mimo jiné. O tom mimo a o jiném psát nebudu, jednak by to byly romány, druhak Satan něco vyplodí sám a Gorth už taky něco naznačoval, takže zapojte trochu té fantazie, jak to tam asi mohlo vypadat.

K muzice – k neuvěření dobře nazvučenou akci odpálkují FALLOCH, fajn výkon až na tragický zpěv, některé tóny vysloveně otravují a já si vzpomněl na prasátko Pepu. Škoda, nehrají zas tak špatně. ISOLE z doomového soudku, řekl bych standard, trochu tomu ubírá pražící slunce. Jako i u všech ostatních kapel nutno konstatovat, že zvukař táhne výsledný efekt z kapelek solidně nahoru, jinde by z Isole byl patrně jen hukot, tady to ocení i méně ortodoxní fanoušci. Když už jsme u nich, na DBE jich našlo cestu od oka kolem pětikila. Tipl bych, že možná polovina z neRumánie, mnoho lidí ze Západu, Jihu i Východu, solidní směs, ze které česká ekipa místy solidně vyčnívala. Dav poklidný, někdy až moc, taky dojeli nějací upíři (upírky), většina lidí se udržuje po celou dobu střízlivá, česká ekipa dost vyčnívala i v tomto. Ale my v tom umíme chodit. Je tu taky žonglér, nějaká paní, dřevoryjící paní a pak stěnolezec, Ondrax zažívá svých 40 sekund slávy, bravo!

Zvučení kapely odbyly dopoledne, ORANSSI PAZUZU tedy naskakují hned po Isole a konečně můžeme t[r]ancovat. Hledání těžiště pro náklad černého psychokosmu utíká neuvěřitelně rychle. Oranssi fajnový výkon, někteří si stěžují na zvuk (diskutabilní), možná měl být setlist trochu výraznější, nejsem jejich svědomí. Kusy vesmíru tam, kusy hustolesu tady, mraky na obzoru dostávají fialový nádech a slunce padá na kolena. Mně se to líbilo dost.

totalySICK, jahodovice, Jukl a pan Tudor s višňovicíALCEST absentuji, spatřil jsem je o týden dříve na BA a nadšen jsem nebyl, bohužel seznamování s místním tržištěm urve i majoritní kus LANTLOS (to je asi ten příběh, který bych měl vyprávět, no nechám to na jindy), na které se tedy ne a ne zaměřit. Tak už, jo, to jsou oni, žádné složité umění, bigbít jemně zalitý petrolejem. Nicméně z alba baví krapet víc, ale berte to tak, že jsem mohl být zmámen jahodami a višněmi. UNHOLY divný set, možná i vlivem předchozího se nechytám. Možná to tak bylo správně. Vracím se akorát na DARK BUDDHA RISING. Buddha valí bomby jak cyp, škoda jen, že některé rozjezdy a dojezdy jsou zbytečně natahované. Nemytý kameník odpadá občas nudou, neví, co si o tom má myslet. Zkušený harcovník vyčeká a za odměnu může páteří zaházet. Konfrontoval jsem později výkon kapely z Roadburnu s tím, co předvedli na DBE a můžu říct, že se do výkonu parádně vložili, asi do nich nasálala (lalala) ta TransRumánie. Velmi, velmi.

DOOMJAZZ CORPORATION lepší popis asi viz. výše, abych byl upřímný, tak bych dal za 60 percent, list byl defacto čistě ambientní. Mají i jiné polohy, které by stály za to prezentovat, no bohužel. Mám pocit, že to sami u piva posléze horečně řešili, zda to lidi brali nebo ne. Závěreční SÓLSTAFÍR taktéž po týdnu a zase to mělo cenu. Proti BA jsem měl pod dvě promile v krvi, takže líbilo, výborný zpěv a ať už se někomu Sólstafír líbí nebo ne, tak je toho teda jen opravdu málo, co by se jim dalo vytknout, snad jen takové ty velkopódiové pózy vypadaly na DBE plácku trochu vtipně, ale asi je to jedno. Fjara vystřihlá s maníkem z Negury, jehož dechy se bohužel trochu ztrácely ve větru (škoda). Následuje diskotéka, z které zaznamenávám jen Mayhem, následovnému družení a alkoholizaci účinkujících se neúčastním, tuto kapitolu beztak shrne někdo jiný.

Jdem dál, sobota.

Disko s DORDEDUH tak nějak nestíháme, coby jakože překvapení dávají ještě dva songy na hlavním pódiu, fajn. S neofolkem ani italským problém nemám, ROSE ROVINE E AMANTI bohužel naživo nezní vůbec jako neofolk, ale jako spíš nějaký nedodělaný garážový pop/folk, nula od nuly pošla. SUNSET IN THE 12TH HOUSE naopak zní přesně, jak znít mají – jako poštovní dodávka narvaná lehce sjetými mexikány. Výkon opravdu tolik negradoval, ale co – hnětlo to dost dobře, navíc publikum na ně pěkně reagovalo, dá se říct, že příjemné (byť očekávané) překvapení DBE.

Poněkud lavíruju, COULISSES nevím, takové nedomrlé etno, potom ISOBELE & NOVEMBER, kapelám se věnuju čistě pasivně, není důvod to hecovat. Podzimní Isobel pěkné, leč neinventivní, všude donekonečna horlivě vychvalování THEODOR BASTARD těžké CTKWJE? Celý set poskládaný patrně z remixů a remejků, podle místních borců („Ty seš z Ostravy nebo někde tady z okolí?“ :DD) Dead Can Dance, no já pak ještě poněkud pátral po listu a vida – hráli remejky Coil, což vysvětluje situaci, že jsem něco opravdu znal, ale nevěděl odkud. Byl to trapas, proč to okecávat. Čekal jsem Něco, ale nakonec jsem nevstal z trávy, nemělo to cenu. Připojím se k poznámce autora výše – paradoxně Theodor zněli na zkoušce po ránu extrémně sexy. Konec Bastarda tedy poněkud šum švistu, dávám se do kupy po začátku setu JOB KARMA. Set výborný, tihle Poláci umí člověka potěšit, akorát bych trochu ubral ze sociálních témat v projekcích (viz. youtube), není to rušivé, ale je to zbytečné. Vůbec, když už jsme u nich, osobně bych nabudúce ocenil aspoň jednu kapelu z ranku neofolk vyměnit za nějaký další pořádný ambient/industrial, sobota by tím dostala koule. Místo rovin v mantlu nabrat do auta Ensoph nebo Arditi a je, neasi. Nechci tím DBE nějak shazovat, ale realita je, že z prezentovaných setů se dali poslouchat relevantně jen OF THE WAND AND THE MOON (to na ně nejsem nějak vysazený). Tím se dostáváme fakticky na samotný závěr, pro mě závěr celé srandy, bohužel, všemi očekávaní THE KILLIMANJARO začínají zjemna, možná trochu most z pátečního setu Doomjazz, hergot nemám už čas, hrajte, Avian Lung, jemný pot po čele, jedem jedem, ve dvě mi jede vlak, Lobby, mocně podupávám, no a hurá – Twisted Horizons, dočkal jsem se. Nechávám ve stepi kus fyzična, oddychuji jen zlehka, je mi skvěle, ačkoliv už musím jít. Konec setu nedávám (mám pocit, že k odchodu mi stylově vrní Adaptation of the Koto Song).

Díky organizátorům – super akce! Díky H za doprovod, zbytku osazenstva a zdravím i Vlada, no nejsem si jistý, jestli má přístup k netu. Díky českým a slovenským přepravním společnostem, že jsme domů dorazili jen s osmihodinovým zpožděním, ale to je zas úplně jiný příběh. Na reporty nejsem (a na co ano?), šlo mi jen o to, aby přiměřená okolní společnost věděla, že ten tajemný fest v Rumunsku je vážně špica. Moc to nešiřte, je tam málo místa pro stany.

(asi něco jako oficiální post video, v kostce tam vidíte vše, o čem se tu píše)

A já už (snad) jen několikero doplnění, poznámek a postřehů. Rumunsko je divná, ale krásně divná země. Přejmenovali jsme si jí na „Nesmyslákov/Podivňákov“, ale to neberte (jen) v pejorativním slova smyslu. Každopádně tolik pitoreskních/groteskních zážitků a vjemů asi v jiné - minimálně evropské - zemi neuvidíte/nezažijete. Více (snad) v cestopisu našeho cestování (pokud to někdo dá dohromady a sepíše, bylo toho fakt moc :) ).

Ondrax & AddSatan na zevl pódiuPrvní večer se nesl ve znamení obhlížení roztomile malého a příjemného areálu uvnitř zdí pevnosti, se všemi jeho vymoženostmi jako erární houpací síť, menší podium, na kterém mohl kdokoliv předvádět cokoliv – většinou se ale využívalo pro zevling ve stínu topolů (bylo odsud i vidět i dobře slyšet na podium), ohniště, kamenná hospoda/bar se sympatickým barmanem Vladem (jak jinak by se měl barman v Transylvánii jmenovat že? :) ) a hodně DIY sprchou (každý den trochu měnila svůj vzhled). Kuchyně rumunská tradiční, vévodily ale vegetariánské verze pokrmů, mě chutnalo velice, ceny mírné, obsluha vstřícná, jídlo do hliněných misek, normální příbor, žádný plast. Organizace vypadala tak, že každý z DonisArt týmu dělal, co bylo zrovna potřeba – pouštěl vinyly na aparátu, dělal jídlo, za barem, účinkoval v kapelách (lidi z Dordeduh apod.) – zkrátka DIY, jak má být.

Dále jsme se věnovali zvládnutí základní logistiky města Alba Iulie – rozuměj – kam nejblíže pro lahváče (minimálně 2 jejich piva – Ursus a Ciuc se ukázaly být velice dobře pitelnými), kam na kafe, zmrzlinu apod. Ceny jako u nás nebo i trochu nižší. Ale to už zase zabíhám někam jinam. Taky jsme se opili a dělali vylomeniny, našel jsem si kamaráda – větší kámen jménem Vlad, který za mnou chodil na špagátku jako pejsek (i do hospody), ale to vás asi nezajímá a těžko naše pouto/vztah pochopíte.

Druhý – první hrací den festivalu přetrpíme od stanů FALLOCH – instrumentálně to nebylo občas špatné – takový post-(black)-metal cosi, ale co nejen mě doslova uráželo, byl „čistý vokál“ - skutečné utrpení. Druzí nastoupili ISOLE – tradičněji pojatý doom metal, to už se poslouchat dalo, chvílemi zněli i dobře, ale zvednout se a dojít těch 50 metrů od stanů před podium nás nedonutili. (Mně a Zzn jo a jsem za to rád, šmakovalo mi, pozn. Bizzaro.) Hned po nich se ale zvedám a vyrážím s černou Silvou v ruce (16ti stupňové, celkem slušné černé pivo) najít vhodnou pozici pro set ORANSSI PAZUZU. Příjemný a lehce překvapující byl stále malý počet lidí na festivalu přítomných (odhadem tak 600-700?; Satan dost pil, ehm, ne sám, ehm, ale jestli to bylo pětikilo, tak to je moc, pozn. bizzaro), takže i na ty největší kapely nebyl sebemenší problém dostat se i do první řady nebo kohokoliv velice rychle najít. Ono taky kdo by se kvůli takovým divným kapelám táhl až kamsi do té divné Transylvánie že? :). OP nám předvedli (seitanžel) jen skladby z posledního alba Kosmonument – začalo se doomovou Sienipilvi, pokračovalo tanečně-šlapavou Komeetta, došlo na sypačkovou Uusi Olento Nousee a dubově-hypnotickou Luhistuva aikahäkki – u ní se ke mně konečně dostavil onen vzývaný trans(ilva-n), který se nedostavil ke Gorthovi, ale souhlasím a sám jsem si postěžoval na málo vytaženou basu, s ní by to bylo o dost lepší. Set bych také snesl delší, stejně jako prezentaci starších skladeb, ale i tak – spokojenost. Před ALCEST nepokrytě zdrháme do města, kde se nakonec usadíme na trhu vedle Second Handu, uvnitř kterého je možné dostat točené pivo (! – snad nebylo již také nebylo jednou použité, chutnalo ale dobře) a družíme se s domorodci – zvláště člověkem, který se představuje jako Tudor a po chvíli česko-rumunsko-gestikulujícího-kreslícího rozhovoru vytahuje jakousi domácí pálenku (pravděpodobně šlo o slivovici namixovanou s jahodovým sirupem) – velice dobře poživatelnou, a když ji dopíjíme, vytahuje její višňovou – o něco silnější variantu, která je poživatelná o něco méně, ale požijeme jí i tak a podle toho pak vypadáme. Začínáme se totiž chovat poměrně dost chaoticky, aneb aklimatizujeme se na místní chaotické podmínky a moc se nám tu začíná líbit :).

Vracíme se až na závěr setu LANTLOS – „hipsterský post-(black) metal/rock“ sedí, ale překvapivě to nebylo špatné, jen mám dojem, že mě zase urážel čistý vokál, ale byl jsem zrovna ve stavu, kdy si vlastně nejsem jist ničím :). UNHOLY – kultovní kapela, která asi 10 let nevystupovala (zde to byl asi její 2. koncert po „reunionu“). Měli buřinky, byli divní, divnější variantu na doom/death metal s podivnými psychedelickými/avantgardními přesahy jsem asi ještě neslyšel, do toho (opět) divná projekce – hra se symboly a halucinacemi. Bylo to divné a mě se to (docela) líbilo, víc neřeším. A pak k nám sestoupil, resp. povstal z nejtemnějších temnot sám DARK BUDDHA (RISING). Začala výprava kamsi „jinam“. Psychedelický stoner/sludge/doom, kde se toho vlastně moc neděje, ale právě zde se ukazuje pověstná síla riffu. Ono vymyslet riff, který vás (tedy jak koho že) bude bavit poslouchat 5 minut v kuse, to je panečku oříšek. Povětšinou (za mě) v tomto úsilí úspěch, „zfetované“ to bylo až hrůza, klíny do hlavy napuštěné psylocybinem, zmalovaný zpěvák chrčel a chrlil umělou krev a prováděl cosi jako alikvotní (?) zpěv, mantry, nebo pouštěl ruchy a hluky z různých krabiček. Sem tam se dostavil pocit, že už by to chtělo změnu, no a ona za chvíli skutečně přišla. Stačilo se naladit na vlnu a člověk si na tom prostě chtě-nechtě-ujel. Pak jsme provedli jakýsi rituál uvnitř dodávky, bubnování a mručení, nějaké bylinky a vyrazili na THE MOUNT FUJI DOOMJAZZ CORPORATION. No a to bylo teprve něco. Začalo se naprosto haluzní projekcí, ze které jsem měl takový záchvat smíchu, jaký už dlouho nepamatuji, který se umocnil tím, když jsem se podíval na „kolegy“ za sebou a zjistil, že jsou na tom úplně stejně. Pak jsme se nějak uklidnili a začali se soustředit na muziku. Pokud se opravdu jednalo o improvizaci, tak klobouk dolů, asi to bylo i mým rozpoložením, ale jejich set mě znovu odnesl kamsi „jinam“, do toho ta haluzní projekce, sem tam výpady živých bicích, ó, mocný pozoun, psychedelie, trans, „mindfuck“.

kalba se SólstafirOhledně SÓLSTAFIR souhlas s Gorthem, na druhou stranu to prostě bylo dost dobré, ne že ne, oni to asi ani jinak neumí. Set stejný jako na BA + tuším Æra, kterou nemám rád, ale nevadí. Příjemná tečka na závěr. Navíc se s nimi dobře opíjelo, naše slivovice jim podle všeho velice chutnala (nová deska se podle všeho bude jmenovat Powered by palenka, pozn. bizzaro), připojil se i Neige z Alcest, probírali se hlavně koaly, koně, krokodýli, chlast a česká dálnice D1 – která „shaking like hell“. Pak přesun na diskotéku na dvoře kamenné hospody/baru, kde už to rozjíždí lidi z Dark Buddha Rising/Hexvessel. Vidět tancovat Kvohsta (ex-DHG, ex-Code, dnes Hexvessel) v kloboučku a další na Michaela Jacksona byl fakt nezapomenutelný zážitek, vůbec celí DBR/Hexvessel hrozně pohodoví pařmeni, na Nirvanu s jejich dreadatým členem rozjíždíme i cosi jako „circle pit“ a vůbec, byla velká legrace. Party power jak má být. No a pak už si pamatuju jenom houpací síť :), oheň a koma.

Po nevýznamném startu sobotního dne jsme se dopotáceli na poslechovou session nového alba DORDEDUH, které se odehrávalo opět na onom dvoře, kde diskotéka. Příjemná atmosféra, spousta povědomých tváří, co se týče desky – rozhodně je na co se těšit. Pohodový pokec s členy Dordeduh a pak přichází další fajn překvapení – pořadatel Doru oznamuje, že Dordeduh zahrají 2 nové skladby na hlavním podiu. Já asi k té kapele už neumím být nezaujatý, ale musím říct, že duch původních Negura Bunget, jak jsem je měl rád, v nich pokračuje dál – o tom mě přesvědčily i ty 2 skladby. Uvidíme, co celá deska (vyjde 25. září) a jejich následný koncert v říjnu v Plzni. Těšba velká. ROSE ROVINE E AMANTI poslouchám při baštění nějaké transylvánské kukuřičné kaše s ovčím (?) sýrem, lilkem a smrtícími chilli paprikami ze „zevlícího“ podia, no čekal jsem to o dost lepší (kapelu - ne to jídlo, to bylo dobré), bavila mě asi jen poslední skladba – Demian, která mi chvílemi dokonce evokovala Current 93, resp. tady se konečně dostavil ten „apocalyptic neofolk“, jinak spíše slabota. Na podium se vrací většina členů Dordeduh, aby představili svůj nový projekt SUNSET IN THE 12TH HOUSE. Prezentováni byli jako „experimental post-rock“ a ano, něco takového se na podiu odehrávalo, občas spíše docela slušný progressive rock silně načichlý rumunským či prostě východním (Hupogrammos v triku Secret Chiefs 3 potěšil :) ) folk(lorem), poměrně nápadité instrumentálně i náladově – jo, nálada, to bylo asi stěžejní, chvílemi to bylo skutečně vynikající, ke konci možná trošku post-rock klišé, ale celkově hodnotím hodně kladně a těším se na další setkání. A pak zahráli HEXVESSEL a dostali mě. Kapela, na kterou jsem se asi s Oranssi Pazuzu těšil nejvíce, a oproti nim nemám jediné výtky. Působili, jako kdyby vylezli z nějaké pohádky, příjemně naladění, usměvaví i zadoomaní, Kvohst se zpěvačkou vokály na jedničku s baphometem („hvězdičkou“) – sem tam bylo znát, že dobře ví, že by tu a tamtu výšku nedal, má rozum a tak to zazpíval maličko jinak, ale absolutně to nevadilo. Skladby oproti desce byly o trošku pomalejší, „posazenější“, došlo i na skladby z nové desky (vyjde 7. září) a podle všeho zde oproti debutu bude přítomen i sabbatovský „proto-doom“. Občas zpívala celá kapela, zvuk naprosto fantastický, bylo slyšet i cinkání zvonečků. No prostě mě totálně dostali, kývalo se, tančilo se, tleskalo, kdo znal, zpíval texty, při I am the Ritual jsem byl nepokrytě dojatý, prostě nádhera. Není to úplně fér, ale pro mě se stali headlinery a možná nejlepší kapelou festu právě oni. Ještě zazněla určitě The Tunnel at the End of the Light, Invocation Summoning a zbytkem si nejsem jistý. Chci zase a víc.

Pak jsme vyrazili kamsi jíst a pít do města a vrátili se najedení a opití až na THEODOR BASTARD. Tady budu se zbytkem povětšinou nesouhlasit. Jo, bylo to divné, chvílemi „praštěné“, ale mně se to líbilo. Chvílemi mi to přišlo jako zvláštní hybrid Massive Attack s Dead Can Dance dohromady, s velkou dávkou typické ruské podivnosti (a krojů). Zpěvačka měla naprosto skvělý vokál, do toho občasné „rapové“ vložky kytaristy/druhého zpěváka. Prostě mě to bavilo, ale je fakt, že už jsem začínal být dost opilý, což může vysvětlovat mnohé (na skvělém vokálu ale trvám). JOB KARMA bych si asi normálně poslechl, projekce ze začátku vypadala dost zajímavě a animace osobitě, ale obětoval jsem je a s částí výpravy raději popíjel u dodávky – pitný režim neradno podceňovat. Vracíme se až na OF THE WAND AND THE MOON a tady plně souhlasím s Gorthem i Juklem. Bylo to prostě hrozně příjemné, krásné, intimní, ambientní a hlavně uvěřitelné i přes všechnu minimalističnost (nebo díky ní?). Doprovodná zpěvačka neustále střídala různá zvuková „zlobítka“ – různorodé nástroje, vytvářející roztodivné zvukové efekty. Jen mohlo být více starších skladeb a mohlo to být delší, ale převládá spokojenost. THE KILIMANJARO DARKJAZZ ENSEMBLE mě oproti den předem hrajícímu „alteregu“ Mount Fuji bavili tak nějak napůl. Nevím čím to bylo, možná kombinace mé opilosti a unavenosti, pozdní hodině, výběru skladeb – opravdu jsem se bavil jen při „hitovkách“ Lobby a The Nothing Changes, ale prostě mě to nevzalo, v půlce dokonce odcházím(e) na pivo a vracíme se až ke konci setu. Rozhodně to nebylo špatné, věřím, že někdy někde v klubu, ne tak pozdě v noci, by mě to bavilo víc, tady však pro mě patřili k tomu slabšímu.

MM party na parkovišti - AddSatan a Bert/Jeelwert na střeše dodávky, Bizz, Zzn a totalySICK pod její střechou. nechtějte vidět ty další :)A pak následovalo „cosi“, co se dá obtížně popisovat, už jen díky tomu, že si to moc nepamatuji, takové „bóro“ a party už jsem dlouho nezažil. Střecha dodávky, větve, chaotické pobíhání a opilecké pokřikování, prostě totální Ugh! Pravděpodobně se jednalo o nějakou transylvánskou posedlost seslanou na nás létajícími upířími medvědy se škorpioními ocasy… Ráno odcházíme (jak je naším dobrým zvykem) mezi posledními, loučíme se s Vladem (barmanem, ne tím kamenem, ten mi kamsi „utekl“) a dalšími (spolu)pořadateli, příští rok „la revedere!“. A co bylo dál, ano, to už je jiný příběh…

Díky Doru(ovi) a celému DonisArt teamu (multsumesc!) a všem, co se na téhle skvělé a unikátní události podíleli, Gorthovi a Bizzovi mj. za řízení rumunskými silnicemi, eh, pardon, chtěl jsem říct tankodromem, všem ostatním milým přátelům a lidem za to, že tam byli, a nejvíc té nejmilejší, za to, že tam byla a JE (jsoucno!) :). Bylo to bombastické (fakt hrozné to slovo vám povím)!

aktuálně

diskuze