ORPHANED LAND - The Never Ending Way of ORwarriOR

recenze
bizzaro
Hodnocení:
7

Když jsem psal o posledním albu Izraelců Mabool z 2004, které od předchozího a nesmazatelného El Norra Alila dělí téměř dekáda - dlouhých osm let, rozplýval jsem se. Tímto dílem i po letech ničeho byli Orphaned Land stále čelním a možná vůbec nejznámějším představitelem etnometalového žánru a přišli s dlouhohrajícím albem, které opět prakticky nemá vadného místa. Skladby na něm jsou rozmanité, žánrové rozpětí úctyhodné, každá má tunu svých nápadů, které navíc skvěle zapadají do sebe a i v celek, a to ať se jedná o emotivní nebo kontrastní metalové (death, doom, black) party. Příběh alba se zabývá biblickou potopou a ani na novém albu Judové svůj přístup nezměnili.

ORwarriOR je příběhem člověka, bojovníka světla, jenž svede souboj mezi dobrem a zlem. A jak se zdá, Izraelci se jali svého úkolu sveřepě. Udělali k příběhu tématické (samozřejmě biblické) fotky, digipack formou knížky s výpravným bookletem, celým příběhem atd. A opět si s albem dali načas - vychází po šesti letech. Tímto je hned z úvodního pohledu i laikovi jasné, že jde o připravené koncepční album, kde všemu byl věnován čas, nic se nepodcenilo.

A tak Orphaned Land zalezli do studia se Stevenem Wilsonem (produkce Porcupine Tree, Opeth), jemuž svěřili i finální mix. Ten je naprosto v pořádku, jen zvuk je jakýsi měkčí. Kytary bez problémů, i když i ten je jemnější, do muziky však sedí, ale bicí jsou nazvučeny trošku jiným způsobem. Osobním feelingem bych řekl, že jsou trošku usazeny mimo celek a dokonce mám i pocit, že v několika skladbách znějí maličko jinak. Neříkám, že je to problém, nevnímám to ani jako klopýtnutí, produkčně je to špica, nicméně předchozí album mi v celku po zvukové i produkční stránce přišlo kompaktnější, povedenější.. ne tak umyté.

Album začíná svižnou, rozjezdovou hitovkou Sapari a bez cavyků se asi dá říci, že kapela navazuje tam, kde před šesti lety skončila. Hitový potenciál, razance, chytré melodie, chytlavé popěvky. Hned při další From Broken Vessels si však všímám, že muzika ustoupila od deathmetalové energičnosti a je pomalejšího tempa. Furt ale jde o hodně povedený, rozmanitý kousek, který by klidně mohl být na Mabool. Další skladby však odhalují, co jsem předznamenal. Album jako celek je pomalejší, hlídá si poměrně dost své tempo, které na mě místy působí i vlekleji, než bych chtěl. Mám dokonce pocit, že kapela se pak muzikou více podrobuje nachystanému scénáři a ve skladbách častěji věnuje dlouze jednomu motivu. Už od čtvrté skladby, ale ještě hodně dobré The Path, Pt. 1 - Treading Through Darkness, je jasné, že ORwarriOR jakožto bojovník světla je vytrvalý a vstříc svému cíli nespěchá, vyčkává, plánuje, trošku hraje hru na kočku a myš, kdo s koho. Naznačuji, že novinka výrazně ubrala na progresivitě, i když vzít ORwarriORu tuto vlastnost úplně, by byla naprostá hloupost. (From Broken Vessels, Bereft in the Abyss, The Path, Pt. 1 - Treading Through Darkness, Barakah, Codeword: Uprising) A protože hrdina sirotčího eposu je v prvé řadě bojovník, krom putování vlastním osudem se staví svým překážkám čelem a sem tam zabojuje, čili celá stopáž se netáhne a dočkáme se i nějakého souboje v tvrdších kouscích nebo úprčného vyklizení pole a šlápnutí v kvapík. Nicméně zde ovšem album nabere… heavymetalovost.

Po hudební stránce je novinka výrazně podvolena kytarám, rytmicky i melodicky je to často fakt heavík (více se i sóluje) a co bych původně nečekal, mluvím-li však o dominantnějších kytarách, je zřejmé, že aranžérsky ne tak šperkována, ačkoli zní „východněji” (častěji užité smyčce, bouzouki ad.) než ‘bratr Potopa’. OL se na ORwarriOR soustředí spíše na písničky, jež asi nemají tolik překvapovat, ohromovat množstvím nástrojů, aranží a zpěvů a spíše nabídnout – kotkovsky řečeno - “pěknej, příjemně poslouchatelnej, dobře vymyšlenej orientální bigbít se špetkou patosu a zbytečným sólováním”. Víme, čeho jsou schopni a co dokáží, možná je také kočíroval přímo Wilson, ale vlastně kromě „meziher” – skladeb, co přímo netvoří páteř alba, jsou spíše pro příběh a doilustrovávají jej – se přímého ohromení a ničeho, co bychom v minulosti neslyšeli, nedočkáme. Autoři tentokrát prostě sáhli po úspornějších řešeních, udělali písničkové, ačkoli místy moc pěkně navrstvené i proaranžované album (Warrior) a více se soustředí na samotnou myšlenku a její pozvolnější vyprávění, jež je rozděleno na tři části: siORtkův život (skladby 1.–6.), bojovníkORo procitnutí (7.-12.) a Osvícení temnoty (13.-15.).

Orphaned Land tentokrát tedy celou délku alba úplně neutáhli. Stále jsou však originální kapelou a ORwarriOR není ani přes vyřčené špatné album. Stále je svojské, krásných melodií obsahuje nad běžný rámec, silných momentů také a ani nevadí, že občas připomene úseky z alba šest let starého; to ovšem neskutečně odsýpalo. Že osmdesátiminutovému albu lehce chybí dynamika a na tu délku výjimečný moment i překvapení, neupřeme. Možná je k němu nutné přistupovat jinak, brát ho jako soundtrack k existujícímu příběhu neexistujícího filmu, nemít očekávání. Pak by se zasnění do vytvořeného světa mohlo dostavit, já se však často probouzel.

Vložit komentář

bizz - 15.03.10 14:53:40
po delsi dobe jsem zas pustil a Barakah zustala v hlave. jinak k debate hned vyse, BZ se mi libi taky vic, ackoli nenabizi tolik veci co MS, ale je jasny, ze "trpi" tim, ze je pro domaci pudu - coz je ale jinak dobre. divim se, ze se na MS vyvoj, na to, o jaky kolosy se jedna, (asi jako u Metal Archives) zastavil
X - 07.02.10 17:54:01
Jiste, BZ jako brana do sveta je pro kapely terno nejvetsi:-D
k.eight.a - 07.02.10 16:48:19
Mě osobně se bandzone líbí víc jak myspace - někdy fakt nechutně zpomalenej díky všem těm píčovinám. Divím se že ještě nezavedli vícejazyčnou verzi...
DW - 07.02.10 11:10:09
*Boycotting fuck book.
Strap - 07.02.10 10:34:36
vladka: Tohle je docela dobre mozny....tedy ne uplne. Dokud FB profil nebude oproti myspacovymu verejnej ma polovicni informacni vahu...Tak jako to v nasem krupanove rozhodne vede FB.
Kuba - 07.02.10 10:21:09
Neni, Facebook je naše budoucnost :D
vladka - 06.02.10 21:01:48
snad se mi podari je v kvetnu videt live, tak dam vedet, jak s tim nalozi nazivo... jinak jeste poznamka, obecne moc aktivity kapel na fejsbuku nesleduju, ale OL tam delaji celkem masivni promo tyhle desky - sice porad vsichni resi myspace, prip. bz, ale mam pocit, ze cesta k fanouskum bude v budoucnu vyhradne pres fb, mozna zatim ne k vydavatelum/poradatelum akci (do toho absolutne nevidim), ale ten trend je myslim jasnej (priklad OL: FB profil zalozenej v unoru 08, fanousku 13 821, MS profil zalozenej v listopadu 05, fanousku 17 194). ale mozna je to nahoda :-))
Baara - 05.02.10 13:48:00
je pravda, že jsem to snad ani jednou nedala na jeden zátah...trochu to opravdu unaví...
bizz - 05.02.10 11:09:06
jj, ta je pekna, ale celkove by se dalo vyzdvihnout spousta fakt super momentu. celkove je to ale takovy.. moc natazeny (?)
Baara - 05.02.10 10:22:37
Mně osobně ten posun k písničce nevadí...New Jerusalem je nádhernej kus!
killer - 05.02.10 09:12:04
tak sem si sjel znova a to 2x za sebou valecnika a proste ne ne a ne, nekope to, krom par mist a to je skoda, takze pro me spis za tech 6 nez za 7:-((( Ale neni to spatna deska, je me osobne to proste neposadilo na prdel...
bizz - 05.02.10 08:48:01
doufam, ze den vydrzi :) tak vis jak, jeste nektery ty "nadsence" musis trosku hlidat a sem tam jim pomoci, "ukazat cestu", ale verim, ze i za tu praci, to smysl ma ;-)
DW - 05.02.10 08:35:16
bizz: bohužel má občas co říct úplně každej, to je ten problém. Pak vznikaj zmatky, člověk si něco přečte a jde na nákup desek a než zjistí, jaká je to srágora, je už pozdě :).. Proto je asi lepší mít ve stáji pár obětavců, který slyšeli pár stovek alb ročně a můžou si to tak nějak srovnat.. Nevim no, jinak gratuluju k pozitivnímu dni:D
bizz - 05.02.10 01:01:46
to chce a neskodi nikdy, pac kdyz clovek slysi nakou zajimavou desku, z ktery je "odvarenej", vzdy se najde nekdo, kdo mu rekne "prober se, tohle tu uz bylo pred XYZ lety v podobe kapel XYZ". nikdo ale nemuze znat vsechno, ani cela redakce vsech redaktoru na svete, proto by novej Marast mel "sjednotit" vsechny (redaktory-ctenare-uzivatele...), aby nam toho uniklo co nejmin :) i za cenu chytrolinstvi, nadsenyho fanouskovstvi nebo jen suchyho "profi" pristupu. kazdej to ma jinak a kazdej ma nekomu co rict, ne? :) dneska mam pozitivni den :))
DW - 04.02.10 23:07:44
no trochu rozšířit hudební obzory by to ale stejně asi chtělo :)
karlos - 04.02.10 22:54:43
Nicméně by mne zajímalo,kolik fans metalcore zná vůbec Švědskou melodic death scénu?Jenže ptát se náctiletejch cápků?Je jako nosit dříví do lesa.Když chci metalcore,dám si AT THE GATES.Tam je ten nefalšovanej základ.Nikdo je stejně nemůže překonat. Slaughter of the soul je hudební milník v historii hudby.
karlos - 04.02.10 22:50:44
jo já jo,ty kapely jsou total nuda.Nic mi to neříká.Ano taky mám doma nějaké nahrávky,ale 95 procent kapel je stejně kopie AT THE GATES,IN FLAMES,DARK TRANQUILLITY.
DW - 04.02.10 21:55:47
Všiml si někdo, že metalcore už je zase pomalu pasé? V Americe se ledy (trendy) hnuly, zdá se..
karlos - 04.02.10 21:26:05
Tak každopádně bych dal hodnocení 9.V současné době je právě tato kapela kapelou,která má potencionál oslovit otevřené posluchače.Letos tak kvalitních desek jako je tato nevyjde.Ve věku zasranýho deathcoru a metalcoru,který jsem totálně odepsal,jsou OL kapelou která má hlavu a patu,nikomu nic nenutí,posluchač tam má pořád co objevovat a navíc je to ta opravdová poctivá muzika,kterou se baví jak kapela,tak se musí bavit i fans,jelikož je to od srdce a ne vypočítavej kalkul vydělat prachy na všem co vydám.V poslední době mne nadchly i WITHIN TEMPTATION-Black symphony.Ty mezilidský vztahy jsou tak skvělí až to někdy dožene člověka k brekotu.Opravdu jsem i brečel.Nekecám.Takhle si představuju muziku,která donutí i člověka přemýšlet.Měli bychom se asi nad sebou zamyslet.Proto miluji i NAPALM DEATH.Za to jaký jsou to lidi a baví je to.To samě platí o SUFFOCATION,na které bych mohl jezdit neustále,jelikož Frank a kapela baví lidi,lidi si to užívaj,nehrajou si na superstar a vždy je to geniální.O mé úchylce na OPETH se rozepisovat nebudu,a o CYNIC tuplem ne.
DW - 04.02.10 14:27:15
Mabool pro mě nebylo nic moc. Snad za to může moje slabá nechuť k orientu, nebo fakt, že nejlepší na tý desce byla produkce.
killer - 04.02.10 10:14:49
mabool podle me prekonat nejde. Warrior je sice dobra deska ale jak psali panove recenzenti, je to moc natahovany a mistama dlouhy, nema to takovy koule jako potopicka. Je to vic orientalni pisnickareni nez metal. Pro me trosku zklamani, ale porad za 6-7. Asi je to tim, ze sem mel moc velky ocekavani po maboolu...
CrusT - 04.02.10 10:11:10
s hodnocenim asi souhlas, jen bych prihodil mozna pulbod, ale zas Mabool mam tak za 8, Orwarrior mi neprijde o moc horsi a i na Mabool je dost pasazi, ktery mi prijdou roztahany a nudi... jinak z tzv. etnometalu jsem nedavno objevil francouze Arkan a jejich debut Hilal, jsou teda mnohem deathmetalovejsi nez OL, ale to pojeti a zacleneni etno nastroju je podobny + natoceno ve Fredmanu a zmasterovano v Hansen studiu
brutusáčik - 04.02.10 01:08:06
ježíš byl nevinej
Filipismo - 04.02.10 00:11:35
Ještě jsem to neslyšel celé. Ale po pravdě, ono překonat Mabool bylo téměř nemožné. Pěkně a podrobně sepsáno, i vzájemná shoda dokazuje, že i tak je to pořád hodně dobrá deska.

Zkus tohle