Autor: 90 Uživatelé: 83 Tvé hodnocení: hodnoť
Cycles

ROTTEN SOUND - Cycles

Rotten Sound jsou stále sví. Zpomalení v dnešní době „hyper-blast-trigger“ grindcorových smeček je jednoznačně plus. A také chuť nestát na místě nebo čerpat z předešlé slávy jsou další body. O energii a agresi desky se ani nezmiňuji.

Tak to nám zase sever jednou pookřál. Ať si říká kdo chce co chce, severskej grind je u mě numero uno. Jako z trucu po tom, co nám tsunami odnesli Mieszka Talarczyka RIP (Nasum), se severské grindové spolky jakoby semkly mnohem víc. Jedna z nesmazatelných stop, které zanechal Mieszko, je právě v Rotten Sound…

Předchozí dlouhotrvajcí desku Exit považuju za jednu z nej desek grindcore vůbec, a tak překonat jí byl úkol pravda nelehký. Jakým stylem se bude ubírat tvorba dál naznačilo loňské EP a já s rádostí můžu říct, že dostáli toho, co na něm začali. Ubralo se z plynu, přihustilo se a tak trošku zcrustovatělo. Kdo slyšel, tak jistě potvrdí. Při prvním poslechu úvodních písní jsem si říkal, jestli náhodou neposlouchám švédské crustové kolegy DisFear, hodně to právě evokuje zvuk kytary, která by se k crustu sama hlásila. Nutno však říci, že zpěv Keijo Niinimaa mě ihned vrátil zpět „domů“ do Finska.

Zašpiněná kytara s „rock-a-roll-melodickými“ výpady dominuje celé desce. Spolu s bicími si pohrává s náladou celé desky, tu vám přitvrdí, tu zpomalí, zrychlí, uvolní-odpočine. Očekávání toho, jak bude znít další a další skladba, je přesně to, co vás bude bavit a to, co Rotteny vyzdvihuje nad ostatní kapely ve stáji - pozornost. Ono odprostit se od „tuctové“ zběsilosti, uvolnit se a zbavit se křeče nebo řekněme zbavit se stínu Kaie Hahta (Exit) je myslím to, o co Rotteni usilovali a na Cycles se jim to s přehledem daří. Probírat jednotlivé tracky nemá smysl, každý z nich má svůj půvab a i koncertní potenciál, pár z nich bylo představeno na loňském Obscenu a do celkového konceptu živého hraní zapadly perfektně.

Sečteno podtrženo: Rotten Sound jsou stále sví. Zpomalení v dnešní době „hyper-blast-trigger“ grindcorových smeček je jednoznačně plus. Chuť nestát na místě nebo čerpat z předešlé slávy jsou další body + energie a agrese desky sčítají konečnou sumu „9 celých“ a my se jen můžeme těšit na konec března na živě zahraný ‘prohnilý zvuk‘.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 0 out of 10.

Přiznám se, že po podobných záležitostech sahám povětšinou jen okrajově, pokud mám náhodou chuť si „něco“ prohnat hlavou a jelikož nejsem zrovna vášnivým vyznavačem například myslivectví, hračky typu dvouhlavňové kulovnice jsou většinou v takových zábavných chvílích mimo můj dosah. Proto jsem nucen sáhnout po střelivu spíše sonického charakteru, ovšem v případě mlátičů Rotten Sound se srovnatelně fatálním dopadem, což je taky důvod toho, že mě vůbec dokáží oslovit.

Na Cycles tito Finové skutečně trochu ubírají z plynu a snaží se tlačit (či spíše táhnout) svojí zběsilou káru více valivěji a vychutnávat si jednotlivé zatáčky a křižovatky… Znovu však (nebo právě proto) máme tu čest s GrinD/DeatH/CrusTem par excellence a i přesto, že snaha o okořenění každé šlehy je hned na první poslech zřejmá (tak třeba kytarové sólo v Decimate, více „skákavých“ catchy rytmů, či švédské oldschool kytarové ornamenty v Trust...), nemůžu říct, že by se pro mě tím pádem tato nahrávka okamžitě stávala bezpodmínečně zajímavější než předchozí... Na předešlé řadovce Exit mě totiž kromě nekompromisního přístupu k jednotlivým nástrojům uchvátil i natlakovaný a totálně decimující Mieszko-sound (oproti tomu na Cycles mají všechny nástroje již zmiňovaný „špinavější“ nádech), a tak se zřejmě i v budoucnu budu v podobných případech obracet právě spíše k předchozímu počinu, nebo třeba k Doomsday Comfort od spřízněných Deathbound…

I v hodnocení jsem tentokrát nakonec zase trochu přísnější a pojal jsem ho spíš v obecném hudebním kontextu, protože v grindovém ranku je Cycles stále jednoznačně první liga… .:. 7.75/10

Tvé hodnocení:

Tagy:

Rotten Sound

  • kůl