Autor: 70 Uživatelé: 83 Tvé hodnocení: hodnoť
Ante-eó

EÁ - Ante-eó

Jsou to teprv první písničky a už zněj dospěle. Těžký harmonično s ostrou příchutí svojskýho ladění a rytmickejch neplech, ale nějaký nedostatky to ještě má.

Pokud si dobře vzpomínám, tohle cédéčko se mi docela překvapivě dostalo do rukou v poměrně hojně zaplněným Chapeau Rouge na koncertu Celeste, což ovšem není moc relevantní. S Celeste maj totiž Éá společnýho pramálo, naopak společnýho maj hodně se sokolovskejma Negero. Vlastně maj společnýho jen kytaristu, což by samo o sobě nemuselo znamenat moc, ale taky to může znamenat hodně. V tomhle případě to znamená hodně.

Rukopis je totiž jasně rozpoznatelnej – těžký harmonično s ostrou příchutí svojskýho ladění a rytmickejch neplech. Rukopis ovšem slouží spíš jako pojítko, než jako celková charakteristika hudby, protože rozdílů v hudebním vyjádření je požehnaně. Předně jsou Éá instrumentální, jednak nemaj klávesy. Chybí ta příchuť dekadentního varieté, nahrazuje jí zatěžkanější atmosféra, víc agrese, větší nahodilost na úkor písničky. Vlastně mi to místy připomíná třeba Ephel Duath z období Pain Necessary to Know s tím, že Eá jsou stylově jinde a přeci jen jsou míň rozmanitý a kompozičně vyzrálí.

Éá

A v tom je možná ten problém. Ačkoliv je tahle deska povětšinu času super, v určitejch náladách může člověku připadat trochu jako bezduchý cvičení, kde se toho vlastně tolik neděje – kytara se sice disharmonicky škube nad zamotanejma bicíma, ale člověk si občas prostě řekne „no a?“. V Negero tohle řeší vokál, kterej je dostatečně dramatickej na to, aby podobný nápady zahnal. Tady bych ocenil třeba zajíždění do větších extrémů (náznaky jsou, ale šlo by jít dál), ať už v rámci metalovejch výsypů, post-punkovejch hlukáren nebo třeba líznutí disharmonie nějakejma pohřebníma tempama. Ruku v ruce s extrémnějšíma polohama pak jde kompozice skladeb, kdy v současný podobě je na mě rukopis asi až příliš nahodilej – do atmosféry se dostanu, jasně, ale že by mě s přibývajícím časem album víc pohlcovalo, to spíš ne.

Ale konec kritiky, Ante-eó je totiž bezesporu dobrá deska, a hlavně originální – narazit v tomhle ranku na kapelu, kterou rozpoznáš po pár tónech, není snadný. A jsou to teprv první písničky a už zněj dospěle (ano, zvuk je povedenej, krásně plnej).

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

instrumental math rock, , math rock, instrumental, experimental, Negero