Autor: 60 Uživatelé: 72 Tvé hodnocení: hodnoť
Chuckles and Mr. Squeezy

DREDG - Chuckles and Mr. Squeezy

Velmi zjednodušená kytara - navíc připomínající britpop - uvádí do rozpaků. Proč se Dredg vydali touto cestou? Měli se spíše držet minulosti a připravit malebný, lehce popový trip, kde se nálady, emoce a hudební fantazie střídají jak na běžícím pásu. Tentokrát zabrousili do vod, kde vládne tuctovost, klišé a průměrnost. Ne vyloženě špatné jako spíše nepochopené album.

Dredg logo

Catch Without Arms je bezesporu geniální dílko, kde se nálady, emoce a hudební fantazie střídají jak na běžícím pásu. (Mimochodem zkuste tuto desku při cestování v autobuse či vlaku.) Dva roky nazpět Dredg přichystali platňu The Pariah, The Parrot, The Delusion, která se nesla v podobných postupech, ale přece jen už byla trochu popovější a přístupnější. Někdy v březnu tohoto roku zahlédnu na zuckerbergově webu první skladbu The Thought of Losing You z připravené nové desky a opět se tomu líbeznému emu v podání Kaliforňanů příjemně oddávám a novou desku už netrpělivě vyhlížím…

Když nepočítám epka, novinka Chuckles and Mr. Squeezy je v pořadí pátou studiovou deskou. Začíná vcelku pozvolna jemnou houpavou kolébavkou, do které hladce proniká zpěv Gavina Hayese; jako by chtěli hned na začátku posluchače uspat. Další v pořadí už trochu zrychluje taneční tempo, přesto to stále nepřipomíná rukopis Dredg. Velmi zjednodušená kytara totiž připomíná všude prolezlý britpop á la Keane, Kaiser Chief, Coldplay ad. To recenzenta uvádí do rozpaků. Proč jít zrovna touhle cestou? Pokud tedy posluchače neunudí první dvě skladby, atakuje tyto pozice hned další věc. A to nejdelší uspávák, který se navíc věru nevyvedl. Jednoduché kytarové podklady a na nich stále dokola a dokola točený prostý text. Opravdu hodně dlouhých 5 minut. A takto to pokračuje dál i u další Somebody is Laughing, kde si ale aspoň zazpíváte jednoduchý refrén. Pokud měl někoho překvapit příklon k britpopu a popovějšímu vyznění jako takové, Dredg jdou bohužel dál a z letargie ostrovního království se neutíká ani v následující Down Without a Fight, kdy se kapela pokouší znít pro změnu jako Radiohead.

DredgDruhá půlka už mírně klidní situaci a připomíná starší tvář Dredg nenuceného písničkářství, jak jsme zvyklí. I přesto to ale celé zní velmi odlehčeně a je ořezáno o veškeré finesy, které jsme u kapely dříve slýchávali. Ty nahradila celá plejáda klišovitých postupů výše zmiňovaných spolků. V této části nalezneme dříve uvolněnou The Thought of Losing You, která dokazuje, že jedna vlaštovka jaro nedělá a z původní těšby na nové album zbyl džbán s rozlitým mlékem.

Dredq se měli držet podobně znějících skladeb a připravit malebný, lehce popový trip, ale takhle se mi zdá, že přecenili síly a zabrousili do vod, kde vládne tuctovost, klišé a šedý průměr. Snad jen ten zpěv je bude pořád odlišovat. Ani ne možná špatných jako spíše nepochopených 6.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 8 out of 10.

DredgBrutusáčkově pohledu na věc by se dalo kontrovat prostým: A proč ne? Líbilo se vám Catch Without Arms? Tak si ho běžte pustit – ale nechtějte po kapele, aby šest let poté vydala stejnou placku znovu. Přirovnání k britpopu mi připadá OK, Dredg bych ale konkrétně postavil spíš vedle Muse, kteří dříve byli poměrně ostrou kytarovkou, zatímco na poslední desce se proměnili v popový, elektronický, přearanžovaný Queen-worship. Dredg udělali tytéž úkroky, ale nezačali uctívat žádnou konkrétní kapelu, stále jsou to oni – dobře, měkcí, ale proč ne? Chuckles and Mr. Squeezy není žádný jednoduchý, podbízivý poslech, není to nic tuctového a ohraného, jak se nám snaží hlavní recenze namluvit, je to prostě srážka rocku s elektronikou taženým popem. Mám za to, že kapela chtěla vyjádřit sladkobolnost textů také ohlazením hudebních hran, k čemuž něžná elektronika poslouží lépe než rock. A když mi Gavin ve skladbě Down Without a Fight našeptává, že „Believing positivity breeds positive happening“, je mi jasné, že to tvrzení je blbost, ale dojímá mě to – a o to kapele nejspíš šlo. S klidem osm.

Tvé hodnocení:

Tagy:

dredg, britpop, alternative rock, emo