Autor: 75 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť

Kombinace surovosti rychlých blastů a hezkých, jemných a dokonce i silných melodií funguje spolehlivě a řadí Aaru mezi ty povedenější melodické black metaly poslední doby.

AaraŠvýcarská blackmetalová scéna nepatří mezi ty nejplodnější, často jsou ale tamní tělesa originální a přináší neoposlouchané postupy. Ať už vypíchnu Darkspace a Paysage d’Hivre, Schammasch, Bolzer, Enoid a Borgne, jde o kapely, které svůj subžánr black metalu spíš obohacují, než by z něj tyly a spokojily se s kopírováním.

S Aara jsem se setkal nad jejím předchozím albem, So Fallen Alle Tempel, které tedy originalitou zrovna neoslnilo. Přineslo nijak nevybočující atmosférický black metal s melodickými linkami na podkladu blastů. Technicky to bylo v pořádku, invence spočívala v zařazení gregoriánského chorálu místo klasického vokálu. Jednoduché, ale působivé. Se stejným receptem by si ovšem na druhém (prubířském) albu už těžko vystačili, i na těch 40 minut debutu tenhle trik tak tak vydržel. Debemur Morti ovšem většinou nevydávají úplně blbosti, takže jsem album pouštěl s opatrnou nadějí na zajímavý zážitek.

Začít se má od začátku, takže - intro obstaral VindsvaalBlut Aus Nord, a na aktuální album naštěstí gregoriánské chorály úplně chybí. Berg (strunné nástroje a klávesy) a Fluss (vokály a texty) si tentokrát vystačili s klasickým metalovým složením a přizvali bubeníka pod jménem J. Jaký black metal nám z alpské idyly přinesli? Atmosférický a melodický. Pod hoblovačkou se skrývají kudrlinky, v určitých momentech nabírá muzika epičtější nádech, ale od nějakého tolkienovského kýče se drží v bezpečné vzdálenosti. (Snad jen poslední Telos epicky vyvrcholí až nebezpečně blízko pošty.) Kombinace surovosti rychlých blastů a hezkých jemných melodií, místy dokonce silných, funguje spolehlivě a řadí Aaru mezi ty povedenější melodické black metaly poslední doby jako jsou Mysticism nebo Flamen. Dokonce bych si troufnul říct, že díky těžko popsatelnému švýcarskému fluidu je mezi nimi v klidu rozeznáte. Technická kvalita je na velice slušné úrovni a nesouhlasnou vlnovkou bych podtrhnul pouze jekot, který je dost monotónní. Ne snad, že bych tesknil po chorálech, spíš bych uvažoval o čistě instrumentální verzi alba. Myslím, že materiál by to klidně unesl.

Když jsem se otřel nehezky o vokál, sluší se naopak pochvalně zmínit o nehudební stránce nahrávky. Tematicky se Aara inspiruje v evropského osvícenství 18. století. Esteticky (asi i textově, ale těžko říct, lyrics nejsou) je to poměrně originální, z letmých nástřelů myšlenek se dá soudit, že i promyšlené a účelné. Do osvícenství spadá zrod individualismu v moderním smyslu a jeho úzkostí a odcizenosti člověka modernity. Hudba ve mně tyhle emoce sice nijak nevzbuzuje, ale po nekonečných čertech a ufonech je pro mě takový přemítavější obsah celkem příjemná změna.

Milovníkům pro uši příjemného (neortodoxního?) black metalu si dovolím Aaru vřele doporučit. Slušně hypnotická nahrávka na pěkných 5-10 poslechů. Na druhou stranu, není to žádný žánrový milník ani světoborné unikum. Po 188 vinylech se ovšem bezpochyby jenom zapráší.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Zatím nikdo nepřispěl do diskuze