Žižkovská noc 2019: Co se dá nestihnout

Žižkovská noc 2019: Co se dá nestihnout

Jedním z hlavních principů Žižkovské noci bylo vždycky to, že je velká. Přečtěte si, co všechno neuvidíte.

Čtvrtek 21. březen: Rituály, devátá a divnopopy

Od sedmi hraje Fotbal. Krautrock jak Brno, kde hraje na bicí kytarista Jakub Šimanský. Z Brna, v Bike Jesus. Současně startuje do niněrového vesmíru Line Gate. Tady se ještě dá dělit – na extroverty a introverty. Line Gate si zahraje v kruhovém panoptikonu Žižkostele, kde od nich v osm převezmou štafetový kolík abstrakce Thistle, taky z Brna a trochu z Finska. Mistři hračičkové, mistři synťákových improvizací, šamani.

Tou dobou už budou v Punctu hodinu hrát na klavír a přitom ho rozbíjet. Pořadí bude možná opačně, ale každopádně to zabere celý večer. Kdo by se nudil, bude už dvacet minut v Akropoli na WWW anebo právě sleduje v Café Vítkov začátek setu Oldřicha Janoty. Ze střechy památníku.

Tady se to začíná trochu komplikovat, protože (pořád ještě) v osm začíná i scéna Heartnoize ve Fuchsu na ostrově. Magnesium, dříve Introspekce, post-garážová melancholie, divná a krásná věc. Za deset devět na ně navážou Orient aka nejlepší český revival blakeovských Ulver. Vůbec nebudu řešit, že na druhé scéně Fuchsu probíhá paralelně večírek Full Moonu se solidním výběrem ze spektra post metal–noise rock. Děti deště, Toufar a tak dále. Je ovšem potřeba zmínit, že od devíti hrají po Fotbalu Oswaldovi. Skvělí pouštní psychedelici.

Hlavní je ale bezostyšná sebepropagace. Od devíti máme v Žižkostele Charlieho Lookera. Nad jeho Extra Life se tu Kotek rozplýval několikrát, jeho akustický set v Punctu byl totální emo brokovnicí do hlavy, ale tady bude trochu víc popu a politiky. Poslechněte si Simple Answers.

Na devět padesát Heartnoize rafinovaně nastražili ₲ardeŋ ɵƒ, česky zahradu nereprodukovatelných znaků. Jak je teď post-punku a darkwave a gotické elektroniky až až, tihle Poláci jsou hodně zábavní, asi hlavně díky energické/nekonvenční rytmice. A kulatých deset minut po jedenácté se ve Fuchsu s nikým nebudou krýt Bliss Signal čili black metal se shoegazem a elektronikou. Tak trochu Pyramids, ale s člověkem z Altar of Plagues.

Pátek 22. březen: Apocalypticism

Co lepšího na páteční večer než ekoapokalypsu? Limity jsme my jsou v Punctu od čtyř do půl osmé. Co lepšího? Technologickou apokalypsu. Páteční Fuchs zahájí Amalgam aka Dreckus aka Merdus v 19:50 nebo 20:15 (údaje v kuloárech se různí) s temným, minimalistickým a brutálním DJ setem. Prý dojde i na nějaké speciality na vyhánění lidí ze sálu. V téhle disciplíně ale nemají konkurenci hvězdní kritici Glad to Get Away (20:30), kteří naladí vyjetým blues na následující melancholiky Kalle. Oboje v Žižkostele. Ve Fuchsu se zatím připraví Dead Pigeon Dub a Escher Fucker na dubově analogovou vyhlazovačku v nejlepší tradici Scorn. Dvacet minut po nich, v rovných deset, začne v Žižkostele polská aktivistická apokalypsa Siksa aka hluk, punk, industriál. Paralelně propadne Punctum finskému post-klubu.

Co je ale zásadnější, ve 22:40 (okamžitě zapsat) začíná ve Fuchsu The Bug čili dancehall hromadného ničení čili stroj na nejlepší párty na světě. Když jsem ho viděl v Krakowě, lítali lidi vzduchem jak kuželky, když v Berlíně, likvidoval každý bass drop. V Praze jsem ho neviděl, protože tu nehrál ostudných deset let. Sekundovat mu bude jedovatá Miss Red, což znamená, že zazní Poison Dart.

Sobota 23. březen: #jetohohodne

Ti, co mají rádi něco ostřejšího, můžou v sobotu začít o půl sedmé v Akropoli s Bert and Friends. Není to doporučení, ale něco, co zní jak vaporwave od lidí, kteří vyrostli na normalizačním popu, si určitou pozornost zaslouží. Uncle Grasha’s Flying Circus sice začíná už před šestou a je nominálně brutálnější, jeho hluk se ale chápe snáz. Hned po nich přijdou v Žižkostele slovutní Fuck da Karrot a jazzprasečina Massola. To už se ale opět dostáváme do konfliktu časů a střetu zájmů. Od půl osmé totiž v Café Vítkov otvírá naši Jednota stage kytarista Oryan. American primitive.

To zásadní ale přijde až po něm. Alexander Tucker, jeden z vzácných lidí, kteří dokáží udělat obyčejné písničky originálně, u nás nehrál deset let. Samozřejmě, že se bude krýt s jazz/noise/rockovými Zu. Tedy s jejich první půlkou, ta druhá se bude překrývat s hypnotickým setem Man Forever aka Kida Millionse z Oneida. A paralně nebudeme stíhat Punctum se scénou bratislavské Fugy, kde si zahraje třeba experimentátor Win Dehaen jako Mango Object a divnojazzový projekt Miro Tótha Thisnis. Současně samozřejmě proběhne ještě cajk moderní jazzík Zabelov Group v Café Pavlač.

Program na Vítkově zakončí rituálně tribální a psychedelicky úžasná elektronika Trans Soma, ale pak se dá ještě pokračovat do Crossu. Půl hodinky před půlnocí ukáže ASAP Jarda, jak vypadá buran v Praze, po něm nastoupí britská rapperka Bobbie Johnson.

V duchu stupidních pouček facebookového marketingu: „Napište do komentářů, co na Žižkovské noci nestihnete vy.“