Album května 2016

Album května 2016

Na desky přebohatý květen přinesl vítěze, který se snad i dal tipovat - napověděl již koncert.

Struktura článku:
1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků
2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam nejaktuálnějších alb (cca od prosince 2015), které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků
3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 
GORGUTS - Pleiades´ Dust (05/2016)

- Colored Sands se mi líbí víc, zvukově, nápady, dokonce i bubny, ale furt super. (bizzaro)

- já se vlastně pořád tak nějak rozhlížím, dramaturgií mi to trošku připomíná Negativu. (brutusáček)

- zatím to vůbec nechápu, ale líbí :-) (onDRajs)

- vlastně ani nevím, co k této skladbě napsat. Jsou to přeci Gorguts, to musí stačit! Nicméně slyšet nahrávku před jejich nedávným koncertem, byl by zážitek zajisté umocněn. (Kuba) (BandCamp)
 
 
 
 
 
 
 
  
 
 

FALLUJAH – Dreamless (04/2016)

- naleštěný a vypulírovaný, k dokonalosti vyšlechtěný atmo/epic ambient tech death. Jako podařený experiment beru ženské vokály, ale třeba v titulce hostující Tymon Kruidenier tam tak dokonale sedne, že Exivious feeling kopne až následně. Celkově lehce pod The Flesh Prevails a v prvních slovech skrytý příklon k větší melodičnosti může do budoucna být největším problémem. Ale naopak co neustále překvapuje a odhehčuje, jsou ambientní vsuvky. (LooMis)

- zatím se to neohrává, což je dobře. (brutusáček)

- oproti předchozí fošně poměrně uhlazený, na mě trochu moc deathcorovýho feelingu. Dám tomu čas, zaslouží si to. (onDRajs)
 
  
 
 

KATATONIA — The Fall of Hearts (05/2016)

- jedna z mých nejposlouchanějších desek května, avšak spíše z důvodu snahy ji pochopit, než-li z nadšení, mnohokrát jsem album totiž nedokázal doposlouchat do konce. Kapela se vydala na pouť, v níž se vzdálila doom metalu o mnoho mil. Hard rock, či stoner? Nebo rádoby progresivní, nuceně natahované pasáže? Snaha snad o Opeth, či spíše Dream Theater? Zdlouhavá nuda, ke které se dále vracet nehodlám. (Mystic)

A hlasy připojili i Herelson a Martin Schuster.
 
 
  
 
 
 

VEKTOR – Terminal Redux (05/2016)

- už na Black Future Arizonští příjemně překvapili agresivním kvapíkovým thrashingem se spoustou reminiscencí na počátky stylu. A po Terminal Redux jejich budoucnost černě vůbec nevidím - skvělé, na samou snesitelnou hranici rychlosti přitlačený riffing, stále významně technicky koketující. (LooMis)

- Amíci jsou blázni, dřív to byl takovej Voivod thrash, teď víc do deathu, ale pořád je to 70minutovej totální masakr. (brutusáček)

A hlas přidal i Herelson.

  
 
 
 
 
 

FIRST FRAGMENT - Dasein (05/2016)

- čekání je u konce a trpělivost růže přináší. Zpočátku jsem se bál stylového rozvětvení, ale skladby přes tu všechnu komplikovanost dávají smysl. Není ani patrné, že část z nich vznikla v rozmezí i osmi let. Některé riffy by se měly povinně vyučovat na konzervatořích. (Kuba) (YouTube)

A hlas přidal i Herelson.

 
 
  
 
 

FLOTSAM AND JETSAM - Flotsam and Jetsam (05/2016)

- „Dědci“ překvapili. Power/thrash jako prase, matroš se netáhne, ignoruje retro vlnu a jede furt v tom svým, ale s neuvěřitelnou grácií a svěžestí. Fantastická deska. (bizzaro)

- Flotsam si nemusí nic dokazovat. Baví je to, co dělají. A hrají si, o čemž svědčí nejen skladba evokující jistou heavymetalovou legendu. Pokropeni Jasonem Bittnerem na nové desce předkládají výborně namíchané skladby, které si z každé kapitoly fungování skupiny berou něco. Nová éra se jmenuje Fallsam And Jetsam. (LooMis)

 
 
  
 

HATEBREED - The Concrete Confessional (05/2016)

- uskupení kolem Jamieho Jasty překvapili tentokrát s hodně nathrashlým albem. (brutusáček)

- krutý HC diktát od top kapely potvrdzujúci stále neochvejné postavenie v HC a vlastne aj metalovej scéne. (Cronic)
 
 
 
 
 
  

INVOLUNTARY CONVULSION - Tempus Edax Rerums (05/2016)

- parádní BDM-ko! Ideální na mezidobí, než Defeated Sanity vypustí vem desku. (Kuba)

- natlakovaný a precizní TBDM s kuriozními vlivy. Houby tomu rozumím, ale mám dojem, že to kluci kříží s thrash metalem. Na druhou stranu v některých exhibičních pasážích ta rytmika je zvláštně "plovoucí", že mi to trochu připomíná jazz, možná dokonce swing. (Leif) (BandCamp)
 
 

  
 
 

RADIOHEAD – A Moon Shaped Pool (05/2016)

- nikým nečekaní se ozvali britské legendy nezávislého rocku a za mě musím říct, že v pořádku. (brutusáček)

- do prdele! Noví Radiohead! Bez komentáře. (onDRajs)

 
 
 
 
 
 
 
 

 
 
 

bizzaro

ENTHEAN - Priests Of Annihilation (05/2016)
- techničtější death metal s pořádným riffingem a temnější atmosférou. Bez pidliků. Metal!

EMPEROR - Dispositions (05/2016)
- u jména jste zbystřili, co?! ;) Kdepak, tenhle dramec… nandavá. Nejen zvukově. Sice pro asi masy, ale prostě energická elektronika pro jakoukoli příležitost. V práci se u toho třepu jak do sítě připojenej.

LooMis

DESTRUCTION - Under Attack (05/2016)
- poctivé thrashmetalové řemeslo.

brutusáček

DEFTONES - Gore (04/2016)
- další květnové překvapení. Deska, kterou určitě mnoho fans Deftones nepřijme, ale rozhodně do diskografie patří a bude v ní mít své místo.

KVELERTAK - Nattesferd (05/2016)
- tihle seveřani jsou u nás oblíbení, ale já nechápu ten hype kolem nich a jak se rychle vyšvihli nahoru, novinka je takový průměr žánru, z kterého vyčnívá klipovka.

ARCHITECTS – All Our Gods Have Abandoned Us (05/2016)
- velké zklamání, moc peněz, moc mtv a skutek utekl

PUP - The Dream Is Over (05/2016)
- konečně druhá deska kanadských punk-rockerů, méně hitová, ale pořád to šlape.

BRUTUS – Wandering Blind (05/2016)
- kdo smutní, že Ozzy už nikdy nic nezazpívá, nechť si pořídí desku těchto Norů. Vokál hodně připomínající prince temnot a hudbou do staršího rocku.

TEGAN AND SARA - Love You To Death (06/2016)
- indie, ve kterém fungují sestry dvojčata, dřív teda víc indie rock, dnes už docela pop, ale líbivý až běda.

PROTEST THE HERO – Pacific Myth (03/2016)
- ta kolekce singlů je vynikající, když jsou postaveny vedle sebe, je znát, jak ke každému přistupovali jinak a přitom to dohromady funguje.

STRIKER – Stand In The Fire (02/2016)
- v heavy metalu je síla, navždy!

mIZZY

ALKERDEEL - Lede (04/2016)
- poměrně hnusný a relativně prostý black se sludge/crustovými prvky. O nejlepší album kapely se sice nejedná, ale i tak je jeho poslech dostatečně uvolňující. V AddSatanově reportu zmíněné lehce hypnotické prvky částečně připomínající Aluk Todolo jsou též fajn. (BandCamp)

THE POISONED GLASS - 10 Swords (04/2016)
- k albu jsem se dostal až po docela rozporuplném koncertu a musím dát Gorthově recenzi za pravdu. Jedná se o slušně temnou drone/doom depku. Možná je trochu škoda, že basa, vokály, ani údery do kotle nenakládají tolik jako naživo, nicméně on by se podobně hutný zvuk k desce stejně nehodil. (BandCamp)

ATOMIKYLÄ – Keräily (05/2016)
- druhé album kapely, ve které spojují své síly členové Dark Buddha Rising a Oranssi Pazuzu. Hned od prvního poslechu funguje mnohem uceleněji než debut a s každým dalším čím dál více baví. Finové si do druhé skladby pozvali i trumpetistu z Hexvessel, který svým nástrojem song skvěle obohatil. Atomikylä pomalu ale jistě začíná vystupovat ze stínu hlavních kapel svých tvůrců. Velmi slušný psychedelický stoner s dobře vygradovaným závěrem. (BandCamp)

Mystic

PANYCHIDA – Haereticalia (05/2016)
- novinkové album plzeňských pagan/blackmetalistů Panychida je pochoutka pro milovníka české scény jako jsem já. Kapelu sleduji velmi dlouho a nyní musím říci, že kapela nahrála nejdospělejší desku své kariéry. Hlavním heslem nového, čarodějnického alba, je pestrost. V black/folkmetalové mlhovině se totiž skrývají skryté síly doom metalu a i silné melodiky.

SYLVAINE — Wistful (05/2016)
- Sylvaine je úžasná norská multiinstrumentalistka, která se zakoukala do snového post-rocku, shoegaze a post-black metalu. Svým novým dílem hravě překonává svůj debutový počin a díky velké kvalitě desky jí lze označit za nástupkyni známých Alcest. Může tak jejich fanoušky, kteří je pro zvolený směr zatracují, oslovit. Chytlavé melodie, atmosferické snové putování a především větší pestrost v podobě přidání blackmetalových vlivů či kytarovějších, až do shoegaze laděných pasáží.

HARAKIRI FOR THE SKY — III: Trauma (01/2016)
- němečtí post-depressive blackmetalisté Harakiri for the Sky konečně vydali nové, na poli tohoto žánru velmi očekávané album. Musím uznat, že nebylo jako v případě minulého CD Aokigahara snadné se do skladeb dostat. Melodie nejsou na první poslech a člověk se při něm musí prokousávat zprvu nevýraznou vrstvou jinak dokonalého zvuku. Pod tou slupkou však po pár posleších jsou k nalezení silné momenty a především Jimbův vokální, naléhavý projev opět stojí za to. Předešlá deska je však doposud vrcholem jejich tvorby.

FREITOD — Der unsichtbare Begleiter (05/2016)
- tak jako v případě Harakiri for the Sky, i Freitod jsou post-depressive blackmetalisté z Německa a jejich nová deska Der unsichtbare Begleiter i přes větší prvoplánovost a chytlavost výrazu nevpustí do svých myšlenek posluchače hned. Nedisponuje tak poutavými nápady jako album minulé, avšak tohle zdání se po nějaké době změní a album se začne jevit jako dozrálé dílo, plné emocí a silných momentů.

FIRTAN — Innenwelt (05/2016)
- Němečtí Firtan byli rovněž jedněmi z vystupujících na Hellhammer Festivalu a já naprosto podlehl jejich pouze dvouskladbovému EP Innenwelt vycházejícímu tento rok. Kapela mě již dříve zaujala originálním mixováním depressive black metalu, melodického paganu a epického metalu do jednoho celku. Nové dvě písně posouvají výraz kapely do ještě rozmanitějších vod, plných nečekaných zvratů a silných melodií.

ZHRINE — Unortheta (04/2016)
- prostě Island, co víc dodávat. Promyšlené, chorobné zlo. Avšak na rozdíl od kolegů Svartidaudi či Misþyrming zde cítím větší progresivitu a snahu působit jako skupina čerpající z vícero směrů.

GERM — Escape (04/2016)
- projekt Germ multiinstrumentalisty Tima byl rovněž očekávaným počinem. Ubylo experimentů, ale je nahradily vlivy jeho dalších projektů Woods of Desolation a Gray Waters.

KRATER — Urere (02/2016)
- Německý zlo black metal s pořádně špinavým, bahnitým zvukem a fanatickým vokálem. Kapela s tímto albem pomalu kráčí mezi špičku německého undergroundu a já věřím, že to s dalším dílem dotáhnou ještě dál.

AEON WINDS/CONCUBIA NOCTE - Poslední vlci (04/2016)
- Slovenští atmospheric blackaři Aeon Winds a paganmetaloví Concubia Nocte spojili své síly a stvořili příjemnou kolekci skladeb, jež potěší příznivce domácí a slovenské podzemní scény.

Kezir

MASTER'S HAMMER - Formulae (05/2016)
- legendární MH s další deskou. Hudebně je to sice pro mé uši slabší jak dvě předešlé, jakoby nasáklé projektem Mortal Cabinet. Textově je to však MH jak ho známe.

BABYMETAL - Metal Resistance (04/2016)
- v této nahrávce najdeme snad vše, co je ve světě metalu ke slyšení. V jednu chvilku se na Vás valí power metal, za pár vteřin něco jako melodeath, core a další žádané prvky. Japonci jsou zvláští. Autoři namíchali povedený mix mainstream hudby, k tomu kvalitní hlavní zpěv od Su-Metal. Toto se buď líbí nebo ne.

PERTURBATOR - The Uncanny Valley (05/2016)
- přičuchl jsem k této „retro“ muzice, která ve mě evokuje hrací automaty, které na návsi přistavili kolotočáři, když se tu ukázali díky BA 2015. A rád se do té doby vracím. Nová placka je opět skvělou jízdenkou do dob, kdy soundtrackům v béčkovém filmu vévodil syntezátor...

IN MOURNING - Afterglow (05/2016)
- jedná z mých v posledních letech nejposlouchanějších melodeath kapel. Sice mě, jako to bylo na desce předešlé (konkrétně píseň Colossus), na první dobrou nevzala žádná píseň, ale to příjde.

DEATH ANGEL - The Evil Divide (05/2016)
LACUNA COIL - Delirium (05/2016)
DEVILDRIVER - Trust No One (05/2016)

Cronic

CULT OF LUNA / JULIE CHRISTMAS - Mariner (04/2016)
- COL dilemu kam ďalej vyriešili dilemu celkom jednoducho. Prizvali si ženský vokál v podobe Julie Christmas. A tá zapadla do nového albumu ako keby bola v COL od začiatku. Miestami prijemný a miestami uvrieskaný vokál pridal do tvorby COL úplne novy rozmer. Jediná škoda, že samotná hudba ustúpila trochu do úzadia, teda hlavne v porovnaní so staršími albumami. Inak žiadne výhrady.

GLORIOR BELLI - Sundown (The Flock That Welcomes) (05/2016)
- staršiu tvorbu síce nemám napočúvanú, takže nemôžem porovnať, ale tento album vôbec neznie zle. Melodický black s čistejším zvukom, kde ani absencia zla vôbec neprekáža. Určite jeden z lepších blackových albumov tohto roku.

ROTTEN SOUND - Abuse To Suffer (03/2016)
- od Cycles sa mi celá ich tvorba zlieva do jednej rovnakej nevýraznej masy. Či už zvukovo, nápadmi, alebo celkovým vyznením. Viac mi sedela ich staršia tvorba korunovaná neprekonateľnými MurderworksExit.

Leif

YOUTH CODE - Commitment to Complications (04/2016)
- sociálně-politicky angažovaný EBM s punkovou chaotickou agresivitou a apokalyptickými synťákovými plochami. (YouTube)

AESOP ROCK - The Impossible Kid (04/2016)
- nové album hvězdy undergroundového hip-hopu. Jako vždy, AR se dost věnuje nejen propracovaným textům (podle jednoho výzkumu se jedná o rappera s nejbohatší slovní zásobou), ale i velmi příjemným funkovým podkladům. (YouTube)

gorth

SKEPTA - Konnichiwa (05/2016)
- grime. Když člověk poslouchá Skeptu, slyší mezery v sofistikovanosti produkce i provedení rapu. Zároveň tam však je parádní hrubost, minimum bullshitu (tzn. pokusů o pop nebo mainstreamovější EDM; to v grimu nebývá úplně pravidlo) a nakonec i spousta hitů.

Martin Schuster

IAMTHEMORNING - Lighthouse (04/2016)

 
 

 
 

bizzaro

AWE – Providentia (2015)
- měli jsme tu recenzi, co víc? Tři takřka dvacetiminutový skladby, technika, netradičnost, atmosféra. Black metal pro přemejšlivce.

YELLOW EYES - Sick With Bloom (2015)
- hipster black v tom zásadně neslyšim. Yellow Eyes jsou oproti WITR a dalším hudebně zajímaví, riffuje se tu, mají i „zlý“ hmaty, byť s „hodným“ zvukem.

brutusáček

ATHEIST – Jupiter (2010)
- kdy kurva bude nová deska!!!!

DINOSAUR JR.
- příprava na červnový koncert.

SEPULTURA - Under A Pale Grey Sky (2002)
- jeden z nejlepších živáků všech dob!

onDRajs

GOREFEST - všechno kromě první desky
- vzpomněl jsem si na ně náhodou. Výsledkem je, že je poslouchám už měsíc. False a Erase pořád nadčasovaný, ale překvapilo mě, jak u mě šla nahoru Soul Survivor i Chapter 13. Originál!

SIKTH - všechno

Mystic

MODERN DAY BABYLON — Travelers (2013)
- po nedávném koncertním zážitku jsem začal sjíždět tuhle post/progressive rockovou a djentovou parádu. Bravurní hráčské dovednosti s pohlcující, naddimenzionální atmosférou.

FINSTERFORST — Mach Dich Frei (2015)
- Hellhammer festival je za námi a přípravy na něj jsem zvládl zodpovědně. V aktivním poslechu hlavního lákadla, na které jsem se strašlivě těšil - poslední desky Finsterforst. A pokračování bylo intenzivnější i po skončení koncertu. Hymnické zpěvy, epická atmosféra a všudypřítomný lesní black metal.

Cronic

NASUM - Inhale/Exhale (1998)
- spomienky na moje prvé grindové cd.

OUTRE - Ghost Chants (2015)
- ďalší album, ktorý som rok odkladal a pritom všade dostával super recenzie, ktoré môžem len a len potvrdiť. Parádny našlapaný black.

OBSCURE SPHINX - Void Mother (2013)
- super koncert, super album. Neviem ako to tí Poliaci robia, že tam majú toľko dobrej muziky.

Kuba

DEICIDE - The Stench of Redemption (2006)
- 666 za sóla.

WAYD - Barriers (2001)
- kde je klukům konec. Škoda jich... (YouTube)

gorth

RICHARD YOUNGS - Core to the Brave (2012)
- netradiční písničkář vyměnil kytaru za synťáky a zní opět velice charismaticky. Měkký post-punk, kvaziindustriál, andělské zpěvy.

TWO DAUGHTERS - s/t (1980)
- maximální outsiderství. Lo-fi drone/folk/experimentální projekt pohrávající si ve svých skladbách s naprostým minimem jednoduchých smyček, kytarových či jiných, ovšem s famózními motivy. Hudba zároveň špinavá a křehká. Druhé album odmítl vydat Steven Stapleton (Nurse With Wound) na United Dairies.

KAHN/COMMODO/GANTZ - Volume 1 (2015)
- zmrtvýchvstání dubstepu? Velice inteligentní ukázka žánru, který se před pár lety utopil sám v sobě. Téhle trojici se však podařilo připomenout, že dubstep býval temná, rozbitá a poměrně náročná záležitost. Žádné přehnané wobbly, naopak nepřímočaré (Commodo), pádné (Kahn) skladby s blízkovýchodní atmosférou (Gantz). Tohle by šlo.

Gába

ABHORRENCE - Evoking The Abomination (2000)
- jediná deska zapomenuté brazilské kapely (tedy neplést s jinými Abhorrence). Ukrutně přesypáno aneb srážka Krisiun a hyperblastu. Pasáže, který nejsou maximálně vyhrocený, aby člověk hledal lupou. Doporučuju.

ACID BATH - Paegan Terrorism Tactics (1996)
- netřeba představovat. Geniální deska.

CINERARY - Rituals Of Desecration (2001)
- kdo tohle neslyšel, neví, co znamená pojem brutalita.

MAHMOUD AHMED - Ere Mela Mela (1975)
- místo toho, abych se šel v klidu podívat na tuhle legendu, jedu se někam šíleně vykalit. Proč?

Martin Schuster

GOTYE - Like Drawing Blood (2006)
GOTYE - Making Mirrors (2011)
THE TEA PARTY - The Ocean At The End (2014)
PINK FLOYD - A Saucerful Of Secrets (1968)

A na pocest Frippových 70. narozenin:
KING CRIMSON - Lizard (1970)
KING CRIMSON - In The Wake Of Posseidon (1970)
KING CRIMSON - Lark's Tongue In Aspic (1973)