Autor: 90 Uživatelé: 81 Tvé hodnocení: hodnoť
Fables of the Sleepless Empire

UNEXPECT - Fables of the Sleepless Empire

Tak co že tu tedy máme? Unexpect byli vždycky avantgarda se slušnou dávkou progrese a horou momentů z dalších žánrů. Osobně mi přijde, že avantgarda na Fables už není tak výrazná jako předtím a je mnohem více nahrazena právě tou progresí, které je tu sakra moc. Škodí to albu? Ne!

Unexpect - LeïlindelVážně? Až tak? Vážně!

Když jsem v březnu nahazoval zprávu o ukázce nových Unexpect, tak jsem z ní byl fakt nadšený a považoval jsem ji za to nejlepší, co jsem od nich slyšel. Někdo mě tenkrát v diskuzi trochu zchladil a bylo to dobře. S tak moc optimistickým pohledem pak můžete být jen zklamáni, protože optimistu vždy věci můžou jen zklaMAt, pesimistu jen potěšit.

Na konci května jsem se dočkal a Unexpect začali rozesílat album po světě. Papírový digipak s podpisy členů kapely (s výjimkou Exoda, který po nahrání desky odešel) je prezentuje ve většině případů jako polozvířata. Z Leïlindel je mořská panna, ChaotH má zase plazí ocas a andělíčkovský křidýlka Exoda ve výše zmíněném kontextu opravdu pobaví. Trocha surrealismu se tedy projevuje už tady a texty v tomto směru nijak zvlášť nepřekvapí.

S nimi je ale tak trochu potíž, asi stejně tak jako u Tool. Má to smysl, nebo si z nás dělají hýždě? Třeba příběh nerozhoupaného kyvadla má tolik interpretací, až to není pěkné. Naráží na lidi, co odmítají vzít život do svých rukou? Kdoví, ale bylo by to klasicky metalové. I tak ale pár nápadů v nich opravdu pobaví. Třeba HTTP vtip se 404kou právě v Unfed Pendulum mě opravdu dostal. I kdyby ale texty nic neznamenaly, tak je tu hudba…

Unexpect

Tak co že tu tedy máme? Unexpect byli vždycky ujetí na avantgardu se slušnou dávkou progrese a horou momentů z dalších žánrů. Osobně mi přijde, že právě avantgarda na Fables už není tak výrazná jako předtím a je více nahrazena právě tou progresí, které je tu sakra moc. Škodí to albu? Ne! Unexpect začali používat méně násilné přechody a přitom riffy jsou pořád slušně pokřivené a styly se střídají tak často jako předtím. Hlavně polyfonie, ty tečou zleva, zprava, až vám z nich chce prasknout hlava.

ChaotH se svou naprosto skvělou basou přitahuje pozornost jako málokdo z nich. Jeho devítistrunka vypadá, jako kdyby někdo vyřízl kus letadlové lodě, na které jsou připevněna lana pro zastavení letadel, a říkal tomu „nástroj“. Naštěstí ji nemá jen na okrasu a patří k jedné z věcí, co mě na albu nejvíc uchvátily. Pomalu cliffovské eskapády jsou něco, co vám bude v makovici strašit ještě hodně dlouho. Naštěstí však znějí více jako basa než kytara, což se u Cliffa zrovna říct nedalo.  A skvělá barva hlasu Leïlindel (ta čistá - s tou chraplavou, už to není stoprocentní)…

Co říct závěrem? Tak max: TODLE JO!

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 7.5 out of 10.

UnexpectNové album Unexpect, to byl taky solidní porod. Začalo se o něm mluvit poměrně krátce po vydání zásadního In a Flesh Aquarium (2006, The End Records), které vyšvihlo montrealskou formaci do pomyslného čela pelotonu trhlo-metalových formací. Na dnes již neexistujícím (dobrá fóra mají tendenci mizet), fóru End Records syriaK avizoval práci na novém materiálu hned v následujícím roce a nedlouho poté se již objevily první nástřely nových skladeb. Za patřičného chrochtání davu tak začala mohutná těšba, podporována na oněch stránkách právě syriaKem a jeho věčnými proklamacemi, jak nové album bude promakané a vůbec voňavé i odspodu. Poté se hladina krapet uklidnila, IaFA si vydobylo zaslouženou slávu, kapela se taky trochu rozjela do světa a práce na nové placce se začaly povážlivě odkládat. Vloni se přeci jen banda opět ozvala, informační kanály již jen tak zašuměly a možná nakonec vydání Fables of the Sleepless Empire bylo i částečně překvapením. Méně překvapivá pak byla skutečnost, že album nevyšlo pod křídly End Records. Méně překvapivá proto, že TER se tradičně chovají ke svým formacím opravdu avantgardně (viz. dávná kauza s Tchortem završená rozpadem Green Carnation). Tak tedy opět vlastním nákladem.

No, tak pojďme dál. Historie nahrávek Unexpect začíná v roce 1999 vydáním debutu Utopia. Pološílené album obsahuje solidní várku famózních pecek (Vespers Gold, In Coffins We Sleep atd.) a především nedefinuje hranice, v jakých se Unexpect chtějí nadále pohybovat. Vzít ty nejpraštěnější možné nápady, skloubit je se solidní kytarovou agresí a přitom zachovat pečlivě sepsanou linii, to se stalo hlavním těžištěm tvorby Kanaďanů. Formace definitivně formuje svůj osobitý ksicht v roce 2003 na EP _We, Invaders a IaFA pak přeskakuje o délku veškeré naděje, které šly do Unexpect vložit. Instrumentálně vyspělá kapela se tak dostala patrně na vrchol a Fables of the Sleepless Empire muselo být zákonitým krokem z vrcholu, hlavně jen nešlápnout do hovna. To se nestalo, ale ono nutné očekávání se splnilo.

Unexpect - syriaK, ChaothFables je instrumentálně ještě mocnější než předchůdce. Konečně se ukázalo, že vzkazky o krvavé práci ve studiu nebyly plácáním do vody. Vteřinu po vteřině je novinka přehlídkou téměř onanistické produkční práce a pomníkem pro všechny, kteří se na ní autorsky podepsali. Jestliže IaFA zkraje působilo jako cirkus řítící se ze skály, pak analogicky je Fables bezpochyby hodinářství na útěku. Jakýkoliv jednodušší a čitelnější motiv je nekompromisně uťat, každý song se tak stává lovením těchto osamostatněných pupečních šňůr ve spleti chirurgického náčiní. Z hlediska pasivního posluchače to je výhra, z hlediska funkčnosti celku je to ale prohra. I přes ještě vyšší level instrumentálního šílenství, no a možná právě proto, místy Unexpect připomínají nezáživné bakelitové pseudogotické formace, kde nudné pasáže střídá v náhodném sledu alegorické tydlitání všech možných nástrojů. Není to tak zlé, přeci jen je řeč o Unexpect, ale na celé délce album začíná trochu zívat a doposlouchání celé nahrávky mi evokuje hraní min, když víte, kde jsou bomby.

Unexpect - Exod, Landryx, ArtagothBylo jasné, že Unexpect musí od své předchozí masky někam vykročit, nezůstávat na místě, ale tohle album není pro vyspělého posluchače (pardon, jestli to někoho uráží), je příliš naivní a čitelné. Na těch šestapadesáti minutách nepředvádí vlastně nic extra, není o co se opřít, nepamatuju si ani jeden song, možná nějaké motivy, ale ty patřičné koule to nemá. Jestli toho studia nebylo až moc, co? Jo, posluchač dostane své, Chaoth a Exod pálí těžké kalibry, Leïlindel přesvědčivá, nová holka s violou dává formaci další impuls, tím se Fables of the Sleepless Empire dá asi v kostce shrnout, protože ono je celé tak nějak v jednotném a nenabořeném duchu. Že pro někoho to zas taková pecka není, to zůstane taktéž pravdou, stejně jako to, že někdo jiný zas doufal v trochu jiný posun Unexpect. Ale to je život a tak je to správně.

  • Rated 9 out of 10.

Unexpect - Leïlindel liveAle jo, chápu opozita páně Jukla, ale sdílím nadšení B_H. Právě proto, že na poslech pro svou prokomponovanost a až snad přearanžovanost, kde plně cítím ta nad notovými zápisy prosezená leta (aby vše ladilo, muselo kurňa zabrat!), je album tak náročné a bude odkrývat svá tajemství po dlouhou dobu a jen tak se neoposlouchá. A co tahle potřeštěná exkurze nabízí? Už jste slyšeli splašené cirkusově podané TDEP (The Quantum Symphony), Forgotten Silence mastící death metal se středověkou atmosférou nebo neurotickou symfonii? A toto jsou jen pouhé fragmenty, takových tu jsou desítky, ne-li stovky. Především pak ale famózní instrumentální sehranost spolku, o výkonech nemluvě - až místy nechápu, že se celý ten miš maš vzájemně nepřebíjí - a naprosto dokonalé a barvité vokály s vévodící Leïlindel, která barvou připomíná naši Nogolku. No prostě… do Topu 2011 si tohle určitě nacpu.

Tvé hodnocení:

Tagy:

unexpect, symphonic, experimental, avantgarde, progressive metal

aktuálně

diskuze