Autor: 65 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Divine Nothing

THE SQUIRM - Divine Nothing

Tak tahle kapela je pro mne zcela neznámým pojmem a než jsem tohle CD dostal na recenzi, ani jsem netušil, že se jedná o tuzemskou kapelu, ale známá tvář (Pavel Amiridis, dříve působící v INNER FEAR) v bookletu mě ubezpečila. Ačkoli se

review_497_px2

jedná o promo, je booklet moc pěkně zpracován - tématika sebevraždy podřezáním se ve vaně není sice nic nového, ale osobité grafické zpracování to vynahrazuje. Zprvu jsem nebyl dle obalu schopen kapelu někam zaškatulkovat (ne, že by na tom nějak záleželo...), jenže toho nejsem schopen ani po mnohonásobném poslechu. Nechci rozhodně malovat čerta na zeď, ale mám takový pocit, že kapela nám představuje něco, s čím jsme se na naší scéně dosud nesetkali, tím spíš, že se nejedná o jednoznačný hudební proud, ale mnoho proplétajících a doplňujících se pramínků, až na konec vzniká silný tok. Přestože TS nepřicházejí s ničím novým, dá se mluvit na naše poměry o vskutku originální muzice, která má kořeny snad v moderním gothic metalu. Elekterizující sound vám prostě dá již od počátečního udeření do kytar najevo, že po celou dobu trvání materiálu máme co dočinění s né zrovna klasickou partou.
Prozrazují to všudypřítomné podkreslující samply, které nejednou vyplují na povrch v podobě zajímavého jungle rytmu, a moderní, čitelný, vyvážený zvuk. Celý materiál oplývá až neuvěřitelnou pestrostí, každý song je sice vázán zvukem pod společný celek, ale nápady se neopakují a autor čerpá z mnoha zdrojů a tak je

review_497_px3

stálá pestrost zaručena. Ta samá pestrost je snadno pozorovatelná i v samotném sekání riffů, kdy kytary neustávají u pár stále se opakujicích temp, ale můžeme zde pozorovat dokonce HC sekanice, samozřejmě zabalené do gotického hávu. Dokonale působí zpracování vokálních linek - hlas jede stále ve stejné rovině, pak přichází vygradování v podobě refrénu a tam vás to dostane, dokonale zahrané na tu správnou notu, o hitovém potenciálu netřeba polemizovat. Jenže jako protiklad vyjmenovaných kladných věcí působí fakt, že se kapela nedokázala vymanit tomu nejdůležitějšímu a tím je určité všudypřítomné gotické klišé. Pokud jste slyšeli něco z tohoto ranku, například Finy TO DIE FOR, je vám pak zcela jasné, co mám na mysli. Ačkoli tyto kapely mají nápady výborné, je vše zabaleno v jakési stylové ustrnulosti, jako by tomu pořád něco chybělo, má to dobrý zvuk, dobré nápady, dobrou produkci, ale stále vám něco chybí.. Tohle, stejně jako spousta hluchých míst, kterými jsou spřízněné kapely pronásledovány (že by kletba DEPECHE MODE? :-), postihlo i THE SQUIRIM, bohužel.
Nevím, kde je zakopaný pes, jak z toho ven..., ale jisté je, že kapela má našlápnuto tím správným směrem a příště by se mohlo zadařit třeba mnohem více. TS na to rozhodně mají...

Recenze dalších autorů

  • Rated 7 out of 10.

Joo, tak toto je zajímavá a kategoricky nezařaditelná věcička, vlastně muzička. Krom toho, že autorem většiny hudby je opět sám Alesh, se také The Squirm z jeho projektu stali regulérního kapelou, což by znamenalo, že by The Squirm třebas i mohli někdy někde… ;-)
V úvodu jsem řekl kategoricky nezařaditelná muzička. Souhlasím se s Schizmem,

additional_review_3734_44_px4

že se v našich končinách jedná o “kapelu“ nevídanou – napadají mne snad jedině brněnští Rhondian, ale to je stejně zavádějící. U The Squirm se jedná o jakýsi syntetický, chvílemi plastický, hybrid moderního snad gotického rock/metalu, ale řádně prošpikovaného elektronikou, která je vlastně druhou rovinou hudby samotné. Perfektní jsou zde zpěvy, které do eklektického soundu Brňáků sqěle zapadají a jdou s ním v jedné rovině, aniž by jakkoli vybočovaly, narušovaly běh skladby nebo na sebe přebíraly úlohu vůdce, ačkoli jejich role je zde význačná – moc chytře provedeno, vskutku. Nebudu vypichovat žádnou skladbu, protože v každé jsem si nalezl něco a v tom případě bych se musel pozastavit u každé z nich, ale jen upozorním na poslední (nebudu-li brát v potaz finální bonus) instrumentální Hurt, která je fakt coool a taky na Firecracker a Nothing Can Change This (ságo ságo ságo), na které jsou udělané vcelku slušné videoklipy.
Během doby od vydání Divine Nothing se v The Squirm také hrálo na škatulata a již do jejich řad nepatří kytarista Jirka Vratislav, ale zase přibyl živý bubeník Aleš Růžička. The Squirm jsou tedy v plné síle a mohou v klidu připravovat materiál pro třetí album Caleidoscope. Těším se!


Přispěj do diskuze

Tvé hodnocení:

Tagy:

The Squirm

aktuálně

diskuze