Autor: 80 Uživatelé: 85 Tvé hodnocení: hodnoť
Tenements (of the Anointed Flesh)

THE AXIS OF PERDITION - Tenements (of the Anointed Flesh)

Procházky nepoužívanými částmi londýnského metra a kanály Birminghamu, uctívání rozkládajících se průmyslových zón a opuštěných nemocnic. A Cthulhu. Hnus, temnota, špína, rez, strach. A taky black metal.

Označení The Axis Of Perdition za industrial black metal mělo vždycky smysl. Nikdy nešlo o tuc(-tuc)tový hopsavý metálek říznutý EBM (ne že bych tímhle mířil přímo na nedávno recenzovanou Gorgoneu Primu, proti TAOP však zní neškodně až směšně), ale o opravdu nepříjemnou záležitost. Angličané byli navíc na každém svém albu dosti svérázní, a pokud se snad inspirovali u starších kapel z ranku, šlo o posun jinam, ať k chaosu vzhledem k Thorns nebo ke špíně vzhledem k Aborym.

The Axis Of Perdition logoSamozřejmou podmínkou originality bývá neúcta k zaběhaným pravidlům (nebo normalitě). Takže Axis už na prvním albu dosahovali velice zajímavých výsledků různým zkreslováním a vrstvením hlasů, a až do Tenements v experimentech jen přitvrzovali. Druhá řadovka byla málem napůl dark ambient, třetí jen vyprávěným příběhem s dark ambientním podmazem, texty nebyly zveřejněny. Na tomto fuck-off albu obsahovaly black metal jen 2 ze 12 tracků. Pánové dostali, co si zasloužili, deska potěšila málokoho, a za těch šest let od vydání posledního metalu se tak trochu propadli do zapomnění.

Současní TAOP do značné míry odvrhli industriální/dark ambientní špínu, kterou byla prolezlá všechna dosavadní alba, a jali se navozovat vrcholně nepříjemné pocity především zvrácenými riffy, které jsou prakticky neustále podporovány zefektovanými a/nebo vrstvenými vokály. Bizzáro mě možná zabije, ale diktát automatu nehorázně baví, dává desce jasný směr a spád (snad trocha inspirace využitím bicích u Swans a Godflesh?), přestože do nejvyšších rychlostí se jde jen málokdy. Právě vokály a bicí jsou polem, na kterém TAOP poráží vcelku podobného Paracleta o několik délek (DsO mají nevýrazné vokály a tak nějak roztřesené bicí). Jak už jsem napsal výše, nemetalových momentů je pár, nijak neruší ani nezvedají ze židle, rozhodně však oceňuji plynulost přechodů z black metalu na dark ambient a to, že staví na kytarách a ne na klávesách.

Zmínku o Deathspell Omega samozřejmě musím dále rozvést, protože pokud mám Axis srovnávat s nějakou současnou kapelou, budou to právě oni, spolu se svými krajany Blut Aus Nord. Čerstvě navíc všechny kapely spojuje docela výrazná změna na nových albech, posun k „modernosti“. U DsO už ten posun pojmenoval kotek;), TAOP kromě zmíněného návratu k metalu zvukově docela vylezli z kanálu, BAN se na Sect(s) vzdali své tajemnosti a začali sypat. A všude je takový novější zvuk. Jednoznačně pozitivně to dopadlo jen u DsO, ale bohužel je mám z těchto tří „titánů black metalu“ nejméně rád, takže s potěšením zopakuji, že se mi Tenements líbí víc než Paracletus.

The Axis Of PerditionBylo by možné Angličany obvinit z toho, že jen dali riffům z debutu a následného EP zvuk pozdějších méně metalových desek nebo že se po nepřijatých prodělečných experimentech vrátili k metalu, nebylo by to však oprávněné. Postupy se změnily a vliv dark ambientu je v hudbě pořád cítit, a návrat k metalu kvůli získání nových fans či většímu prodeji nepovažuji vzhledem k rozhovorům s kapelou za pravděpodobný.

Taková lepší 8. Deleted Scenes from a Transition Hospital překonány zdaleka nebyly.

PS: Podobnost s Velvet Cacoon nebo Xasthur je minimální, kdyby náhodou někoho zmátlo to mávání dark ambientem ve spojitosti s black metalem.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

mIZZY: Nedávno jsem oprášil jejich diskografii, mj. i díky zdejší diskuzi o Plebeian Grandstand. Tuhle kapelu jsem svýho času opravdu prožíval a Physical Illucinations spolu s Deleted Scenes doteď považuju za jedny z nejpůsobivějších věcí, který kdy v (post) blacku vznikly. Takže zvědavost a díky za info!

Buono estente, meaties!

Against the better judgement of less damaged minds, we have re-congealed and are positively gravid with horrible new material as we speak. Because we’re awkward, in this reconfiguration we will be operating as An Axis Of Perdition, for incoherent reasons of our own – put that in your Metal Archives and smoke it.

As per our usual modus operandi we will be continuing to look for new recipes with which to nauseate and dismay your sensitive earholes; we intend no mechanically recovered rehashes of the spoiled leavings of previous years, with the usual caveat that we reserve the right to be flagrantly disingenuous about this if the fancy takes us.

Further detail to emerge in time.

wow, zatim cim dal tim lepsi a lepsi. album mesice rozhodne. konec ordained je naprosto genailni, neco jako udelali DSO s a chore for the lost na fas.

ad bubny na dso. to je jedna z veci co na nich mam prave moc rad. ty jejich bici jsou takovy nestabilni, krehky a pritom mocny (anglicani maji moc pekny slovo volatile).

diktát automatu je přísnej na AN

mne se to libilo uz predtim, jen jsem mel asi spatnej leak. na ten diktat automatu radsi ani nebudu reagovat, jo? ;-)))

takže bizzáro konečně říká ano?:)

aktuálně

diskuze