Autor: 85 Uživatelé: 88 Tvé hodnocení: hodnoť
Drawing Circles

TEXTURES - Drawing Circles

Brutal Assaultklepe na dveře a na Marastu vrcholí vlna představování zúčastněných kapel a jejich produktů, které se nevyhnu ani já. Za tímto účelem jsem si vybral nadějnou nizozemskou kapelu Textures a konkrétněji její druhý zásek, Drawing Circles. Textury se velmi výrazným způsobem na metalové scéně nového tisíciletí podepsaly už svým debutem Polars, rytmickou meshumachinou s ambientními a atmo vsuvkami. Na další přírůstek do rodiny jsem tedy byl natěšen značně, a očekávání to, to ale trochu předbíhám, nebylo plané.

Jak tedy ‘malování kruhů‘ v podání Textures vypadá? Jasně, pořád je to hodně hozené do meshu stylu, střednětempé tlakové složitě zasekávané kytary, důraz spíš na rytmiku než melodiku, ale to je jen půlka toho, co dostanete. Velkou část obstarává totiž také ta milejší tvář textur, atmosferické rockovější části, ve kterých se brousí i v melodičtějším rejstříku, do kterého byste se v silových částech jinak moc nepodívali. Během jedné skladby vás tak Textures dokážou agresivními riffy složit do kolen a rozšroubovat do šroubků, ale zároveň vám léčivě klidnější party dovolí se zase dát dohromady a postavit na nohy, navíc na stopáži songů se nešetří, převažují tracky kolem pěti minut a výš, takže se během jednoho můžete složit a postavit klidně několikrát. To by byl tak zhruba obecný popis a teď už k něčemu konkrétnějšímu.

Zajímavou kapitolkou, kterou bych velmi nerad opomenul, je srovnání s debutem. Na Polars byla jak naprosto úchvatná místa (hlavně v nátlakových pasážích), která se překonat nepodařilo, tak i věci, které mě bavily o poznání méně (třeba ambientní elementy, které na nové desce takřka vůbec nefigurují, což mi celkem vyhovuje, ambient není právě můj šálek kávy). Oproti tomu Drawing Circles působí vyváženějším dojmem, baví mě jako celek, má propracovanější melodické party, ale zase neobsahuje tak výrazné rozsekané meshu momenty, celkově mi to připadá takové usedlejší. Daleko více prostoru dostává i melodický vokál, na prvotině přítomný spíše v náznacích. To sice v moderním metalu právě dvakrát nepřekvapí, spíše naopak, ale v případě Textures to beru jako krok vpřed, protože Eric Kalsbeek nepatří do sady generických metalcoreových rádobyčistopěvců, jeho mírně zatřený hlas má celkem svojskou rozpoznatelnou barvu a alespoň ze studia to vypadá, že vše celkem s přehledem zvládá, no uvidíme naživo, pokud to uzpívá, tak klobouk dolů.

Celkové hodnocení bych tedy rozhodně viděl dosti pozitivně, určitě jeden z nejlepších meshucorů současnosti, Textures nezklamaly a ‘malování kruhů‘ je v jejich podání prostě skvělá moderní metalová zábava. Hudebně plavou sice v trochu jiných vodách (ale zas ne o tolik) než na debutu, hodně se rozšířily atmosférické části, ale kvalitativně to vidím zhruba na stejno, za 8.5. Další kapela, která na Brutálu určitě bude stát za to, zejména bych na živo chtěl vidět Stream of Consciousness a Touching the Absolute, podle mě dva nejlepší zářezy alba. .::. 8.5/10

Recenze dalších autorů

  • Rated 7.5 out of 10.

TEXTURES roku 2006 se už nepotácí na břehu kopie jisté kapely ze Skandinávie, ale snaží se svůj přístup k věci obohatit o vlivy, které na debutu jen zdálky zaznívaly. Pro Drawing Circles si vybrali koncepční formát, ve kterém mohli uplatnit nápady progmetalové orientace a epické šíře, jež se objevily v dlouhé titulní písni Polars z roku 2004. Už ale tato skladba z debutu naznačila slabiny Holanďanů: neschopnost provázat jednotlivé nápady nití kompaktnosti (ať už atmosféry nebo nějakým zapamatovatelným refrénem); na alternativu monolitu Catch 33 (version > 1 -:- 2 -:- 3 -:- 4) můžeme zapomenout. Druhá deska tak zůstává poněkud rozpačitá. Upomíná tak na Dány MNEMIC, kteří svým prvním albem představovali velký příslib do současně pojatého metalu, jenže deskou následující ho rozmělnili v ambicích zalíbit se většinovému publiku. Dvojka víc upřednostňuje HC naštvanost před thrashovou minulostí; navíc mám připomínky ke zvuku, jenž je sice křišťálově čistý, jen ty kytary by si rozhodně zasloužily vytáhnout – a desku by to nakoplo.

Ale abych jen nehanil. Nápady jsou přece jen vynikající, oduševnělé, zdařile proaranžované (zde je třeba zmínit skvěle vymyšlené figury bubeníka a atmosférické plochy v Denying Gravity a Upwards – ty Textures umí!!!), Drawing Circles je vysoce nadprůměrné album. Potíž je v tom, že model Polars by měl zůstat odrazovým můstkem, nikoliv inspiračním zdrojem pro tvorbu následující (nestalo se tak) a na druhé straně se Textures ambiciózně snaží o něco, na co prozatím nemají. Velká škoda.

P.S.:Proč tak nízké ohodnocení a proč řadím Textures ke kopii Meshuggah (vzor Destroy Erase Improve) bych uvedl raději v diskuzi. .:. 7.5/10

  • Rated 8.5 out of 10.

Když jsem před více než dvěma léty psal Polars, sliboval jsem si od Textures mnohé. Kapela našláplá, aktivní, nebudeme-li se ohlížet k Meshu, dokonce i svá. Bohužel musím říci, že Polars jakožto debut u mne ale boduje o trochu více. Ne o moc, ale trošku jo. Na Drawing Circles mi totiž chybí ta thrashová neurvalost, na kterou si Textures vzpomenou snad jen v Stream of Consciousness. Stále se samozřejmě meshugguje, ale ne již tak razantně a do plných. Řekl bych, že se Textures tentokrát snažili soustředit více na sebe jako kapelu, protože úspěšný vstup na scénu již mají za sebou a výsledným bádáním došlo k zatmosféričtění a zalternativnění samotné muziky; ubralo se neurvalosti a soustředí se na budování songů, i když párkrát mám pocit jako onDRajs, že to je někdy uděláno trošku nešetrně (začátek Denying Gravity). Pro mě ale stále moc moc dobrá deska, do které jsem se dostával delší dobu než bych čekal. Tentokrát s konečným rezultem souhlasím více s panem Kotkem, těším se moc na Brutal a doufám, že jazzem trochu prolitá Touching the Absolute živě zazní; o vokály strach nemám, že na to Eric má, už s Textures předvádí dva roky :) .:. 8.5/10


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

ach old marast.....

tyvoe letos 13 let od této desky, toto letí, ale proč píšu, leakla nová deska soilwork a poslední dobou pozoruji, že když si pustim soilwork (a poslední počiny mi i docela baví) tak stejně pak nakonec přejdu na Textures, ale vždycky, takže teď dost často točím v přehrávači DC a musím říct, že s porovnáním toho co vychází dnes za "modernu" tahle deska nezestárla ani o den a maká to skvěle i po letech. Nechci mluvit něco o "nadčasovosti", ale Texturám se tehdy rozhodně podařil mistrovský kousek a za mě Eric nejlepší voc .

prý mají ofic livko ?

Saint.RAP: Zdravim bobrologa:-)

s formalistama na me nechodtte!!!

LooMis: Jasne to je presny. Jenze muj utok smerem k Meshuggah byl minen jinak. V Ondrajzove metodologii by si dospel k tomu, ze existuje Meshu svet. Zalozeny na rozhozenych rytmech. Ovsem v tomto se pred vic jak padesati let jiz vyzival napr. Elvin Jones a dalsi ( kdo vi kolik jich bylo pred nim nebo nimi ) cili Meshu svet? V techto rytmech, vsemoznych dobach jsou Meshu pouhy ucednici a nikoli lidri, pokud to vememe v celkove hudebnim kontextu. Cili je to vlastne zpatecnicka hudba. Pokud vememe dle Ondrajzova metodologoickeho vyplodu. O solech bych pak radsi, ani nemluvil. AD: Moderni klasika....kakofonie. Ach ty kategorizace. To snad nemuze nikdo myslet VAZNE. mODERNI KLASIKA JE NEUVERITELNE SIROKEJ HUDEBNI POJEM SI NAPROSTO ZJEVNE JSEM JIST, ZE UKAZOVAT PRIKLAD KAKOFONIE JE DOST UBOHEJ.....sTEJNE Z VYSE NAPSANYHO CLOVEKU DOJDE, ZE ZVAT HUDBU PRAZDNOU SKATULKOU JE BLBOST, Nebot dojdeme k tomu, ze skatulka je pouze pripodobneni. Je to jako, kdy si si v krame chtel koupit Daliho, ale vnutili by ti Picassa ( za pred pokladu, ze by byly ty obrazy zabaleny. ). Doma by si byl pekne nasranej prinesl by si si neco, co si nechtel, aby ti viselo na zdi.

Pokud mam chut poslouchat toto posloucham to, co se mi libi. Pro Vase info dle myho je Meshuggah vyborna kapela. Vyborna kapela jsou Morbid angel, skvelej byl Coltrane, Schoenberg.....ale kategorizovat interpreta dle par hodnotich meritek muze jen magor. Fakt bych se rad hudbou bavil. Cim toto zacalo? Irituje me jak zacal Ondrajz sit do Baary. Pritom at to je jak je, jeji clanky byt s chybou jsou tou veci, ktera sem obcas pritahne i jiny oko ctenare a neonanuje tu uz jen par fanousku s Meshuggah s ta- da-tra - lala- gr-pfr-tu-tudle-nudle., co tu rikaj jak maji k cemu pristupovat. Tot vse. Mimochodem Textures kopou dla bych jim 9 a tesi mne, ze na odkaz Meshu nekdo narouboval par ume udelanych veci byt i s vypujcenim od jinych intepretu. Dohromady to funguje. Na to, abych hledal na vsem chyby se fakt muzu vysrat. Pekna recenze? Co treba tato www.allmetal.cz/recenze/clanek.php?id=391&od=0

problém je v tom, že netový diskuze obecně obsahujou mnohem víc nasranosti a urážek... co žej dle mýho naprosto zbytečný... baví-li se lidi mezi čtyřma (či více) očima, je to celý o něčem jiném... o podobnou diskuzi nad pivem či čajem bych stál, nicméně vzhledem ke své výrazné distanci o ni pravděpodobně přijdu...

no což.... jen do sebe :).

...to be continued...???

to St. Rap: tak teď s tebou taky souhlasím! je to pak vlastně problém (ad buky) toho, co jsem napsal o kousek výše: "...buď to "kope" a líbí se mi to, nebo ne. Každý má samozřejmě tyto hranice někde jinde, stejně jako každý z nás je jedinečná individualita..." a proto by měl každý možnost nazvat sračkou to, co se mu nelíbí, ale zároveň v tom případě definovat proč tomu tak (z jeho pohledu) je. Pak to může být objektivní v případě, že použije argumenty zdravého rozumu. Jinak se dostáváme do rovin jako "morálka", "tolerance", "vkus", atp.
Ale celý tohle se asi nedá (roz) řešit v takovýchle diskuzích, ale spíše pivních debatních kroužcích (čti Drawing Circles), kde se probírají chlapská témata globálního ohrožení světa (bobří teorie made in St. Rap rulezz :-)))

bukyajinestromy: Jasne Ja bych spis dodal jinou vec. Myslenka a hudba jsou tak trosku dve rozdilny veci. Hudba formu potrebuje. Myslenka jako nejakej zablesk v tom sedym, co mas v lebce nikoli.

Sracka. ja ti napovim. Nebudu si delat obtiz s objektivitou. Co, treba Branik, Michal David, Orlik. O umeni by si to rikat nemel. Pak muzes slusne mluvit treba o koncentracnich taborech atd. Myslim, ze hudba dokaze byt nastroj k poradny sracce. Nazvat neco srackou mi fakt necini problem. Navic si myslim, ze takova exprese a urcity vyhraneni neni na skodu veci. Je mi jedno, kdo si o tom, co mysli. Pokud se ve vyse zminovanych interpretech vidi je to jeho vec. Problem je ten, ze si o tech vecech myslis, ze to sracka je. To, ze to nereknes je vec, kterou jen jinak formulujes. Kriteria si snad v danych pripadech domyslis sam.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Textures, progressive metal, core, djent, groove metal

aktuálně

diskuze