TEETH OF THE SEA - Hive

recenze
kotek
Hodnocení:
6.5

Příběh na motivy Helltrom's Hive je silná látka - pro Teeth Of The Sea možná až příliš.

Teeth of the SeaTeeth Of The Sea se v londýnský rockový scéně pohybujou už nějakej ten pátek, a pevně si drží svůj status hudebních outsiderů. Za ten může hlavně jejich otevřená hlava, se kterou přistupujou ke skládání. Jejich desky jsou postavený na silnejch, barevnejch příbězích, k jejichž zhudebnění si kapela vypůjčuje motivy a přístupy napříč žánry. Ano, míchat psychedelickej rock, doommetalovou riffáž, art pop a hypnotickou elektroniku na jednom albu zní na papíře nebezpečně. Ale když zhudebňuješ epický dobrodružství z daleký budoucnosti zasazený do okouzlující megapole sužovaný konzumací podezřelejch halucinogenních substancí, tak to dává smysl.

Poslouchat alba týhle kapely mi vždycky připomínalo poslech filmovýho soundtracku, kterej přerostl původní materiál a zvládá příběh odvyprávět sám, bez vizuálních berliček. V tomhle ohledu nepřekvapí, že Teeth Of The Sea připavili i svojí verzi soundtracku i ke kultovnímu filmu A Field In England od Bena Wheatleyho. Příběh zasazenej do britský občanský války v 17. století je pro jejich hudbu jako stvořenej – pár vojáků uteče z bojů, najde pole plný podezřelejch houbiček, připraví si smaženici a pak už je to surovej trip skrz podivně pokroucenou realitu až do úplnýho konce.

Hive na tomhle přístupu nic zásadního nemění, stále je to eklektickej soundtrack k příběhům z fantaskních světů plnejch psychedelik (v tomhle případě inspirovanej méně známou knihou Hellstrom’s Hive od Franka Herberta). Bohužel se ale tentokrát úplně nepodařilo přerůst původní příběh a stvořit něco, co má cenu poslouchat i bez projekce na plátně.

Hudba často funguje hlavně jako hudební doprovod bez toho, aniž by přesvědčivě vyprávěla příběh. Těžko říct, proč přesně to nefunguje – jsou tu skvělý momenty jako třeba hypnotická krautáž v desetiminutový Megafragma, nebo zrádně chytlavá Get With The Program. Na můj vkus je tu teda možná až moc cajdáků, cukrkandlu a málo napětí, třeba na metalový vlivy se tentokrát takřka vůbec nedostalo. Ještě o něco víc mě trápí pochybnosti, jestli má Hive dostatek nosnejch nápadů, aby unesla tíhu příběhu, kterej se snaží vyprávět.

Vložit komentář

bizzaro - 23.01.24 10:22:44
zkusil jsem a jsou tu zajimavy i makajici momenty, ale v druhy pulce "moc cajdáků, cukrkandlu a málo napětí". zvukove je to dost pestry a jako fantaskni soundtrack vlastne fajn

Zkus tohle