Autor: 92 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Acts of Contemporary Violence

SUFFOCATE BASTARD - Acts of Contemporary Violence

Vstávat, je čas na řádnou brutalitku! V sousedním Německu se to deathmetalovými kapelami jen hemží, vychází jedna deska za druhou a neztratit tempo dá docela zabrat. Suffocate Bastard je jeden ze spolků, razících to nejhrozivější z mrtvokovu.
Výňatek z hodiny dějepisu: kapela začínala v roce 2000, má za sebou EP nazvané Architects of Perversity a koncertní zkušenosti se spolky, jako například Despondency, Beheaded, Disavowed, Deeds Of Flesh nebo Suffocation. 18. dubna letošního roku vyšla první řadovka a my si ji teď trochu rozpitváme.
Bohužel se opět budeme muset smířit s naprosto zbytečným intrem, co se snaží navodit pekelnou atmosféru, zatímco představuje jen 49 vteřin nudy. Pak se

review_934_px2

konečně rozbíhá peklo inter nevyžadující, dynamická sada sypaček a důmyslných drtivých přechodů. Úvodní pecka je zařazena správně na začátek, jedná se totiž podle mě o absolutní skvost. Nahrát materiál s perfektním zvukem dnes může leckdo, má-li k tomu prostředky a/nebo kontakty, ale ne každý z něj dokáže vytěžit sto procent. Zde tomu tak bez pochyb je, šíře pásma je do mrtě využita a nevíme, jestli se dřív divit s otevřenou papulou, nebo se usmívat té extrémní nadsázce. V podstatě celé album je zahráno v šílených rychlostech a zároveň profesionálně precizně. U bicích je důraz kladen na virbl ve stylu ‚pánvička‘, sypačky se tedy valí neskutečně přesvědčivě a sebevědomě. Kytary se rády střídají mezi levým a pravým kanálem a bombardují vás těmi nejbrutálnějšími postupy z obou stran.
Zezačátku toho na mne jakožto na posluchače bylo skutečně až až. Ti lidé nad tím museli strávit věčnost! Během prvních několika poslechů ona složitost trochu odrazuje, velmi brzy po stisku tlačítka play totiž zjišťujeme, že při pozorném poslechu nestačíme vstřebávat. Proto je třeba se přinutit a nejprve se naučit základní posloupnosti a struktury ve skladbách, aby byl prostor pro vnímání detailů. Jsem totiž přesvědčen, že právě v detailech se skrývá největší síla alba; nečekejte žádné čtyřčtvrťové refrény, tedy alespoň ne explicitně pravidelné a sudodobé. Po celou hrací dobu se nápady střídají tak rychle, že to nestíháte chápat a skladby jsou prasárničkami přímo napěchované jako sardinky. S průměrnou délkou písní kolem dvou a půl minuty je to prostě úprk. Drtící válec jedoucí rychlostí holuba, ženoucího se za drobkem z rohlíku. U třináctého songu All Humanity Lost je perfektně vyvedený nápad, jaký jsem ještě nikde jinde neslyšel: na začátku je po pár zběsilých tónech slyšet ultrabrutální vokál podbarvený střelbou z kulometu a cinkáním prázdných nábojnic, což z úvodu skladby udělá ještě něco mnohem zběsilejšího a zuřivějšího, než čeho jsme svědky u ostatních songů.
Nepříjemné je, že šílené tempo se nikdy nezpomalí a časem tedy album získává kafemlýnkové tendence. Je to pak už prostě stále o tom samém: co nejrychleji a

review_934_px3

nejbrutálněji. Možná je to tím, že jsem se stále nedokázal dostatečně hluboce prokousat až na konec. Nic to ale nemění na faktu, že hudba je to neskutečně energická, naštvaná, násilnická a agresorská. Hledáte-li vydatný námrd, Suffocate Bastard je jasná volba! Stěží si domýšlet, jaká vražda by tohle byla naživo; z Německa to ale není daleko a proto se třeba někdy dočkáme. Pro fanoušky USBDM skutečně vysoce doporučený materiál.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Suffocate Bastard

aktuálně

diskuze