Autor: 40 Uživatelé: 50 Tvé hodnocení: hodnoť
We Rule the Night

SONIC SYNDICATE - We Rule the Night

SONIC SYNDICATE tímto albem, doufejme, končí svou spanilou jízdu a brzy o nich již neuslyšíme, protože studnice, ze které se těžilo, už patrně vyschla. Pro zajímavost a občasné nálady možná vyhovující "popová" nahrávka šikovně se maskující za moderní metal, ale vyhazovat za ni peníze mě ani v nejkrajnějším případě nehne. A vám komerčním sběratelům radím to samé.

Co se to proboha s těmi Švédy děje? SONIC SYNDICATE si pamatuji jako děsnou kopírku, ale jejich poslední dvě alba se dala aspoň dobře poslouchat. Motali se kolem nich známé hvězdy z IN FLAMES (ti jsou snad všude) a SCAR SYMMETRY. Roland Johansson, který sice neměl moc originální, ale zato velmi

review_1529_px2

dobře poslouchatelný hlasový projev, mi byl sympatický, ale nyní už je pryč. Na jeho místo nastoupil naprosto tuctový a nezajímavý pěvec Nathan James Biggs, který si většinu zpěvových linek ukradl pro sebe a tak původní harsh tahoun Richard Sjunnesson začal mělnit jen trapné pozadí a spodky, až ho to nakonec dostalo natolik do úzkých, že i on odešel. No, pěvecké rošády kapele očividně moc neublížily, protože jsou konečně tam, kde chtěli být. Jsou v té nejlepší komerční vlně, která je sveze k ještě větší popularitě a penězům.
Aby těch změn nebylo málo, změnily se i kytary. Popravdě už tam vlastně moc kytar ani neslyším, jelikož moderní SONIC SYNDICATE začali ždímat utěrky všech možných stylů, ze kterých aspoň něco vyteče. Máme tady srdceryvnou baladu Beauty and the Freak, taneční hit Turn It Up nebo akustickou pop vycpávku jako My Own Life ve stylu BON JOVI. Celkově by to ani tak nevadilo, jenže s přihlédnutím k minulé tvorbě kapely se mi to velmi

review_1529_px3

příčí. Ač byli komerční a zatraceně nakopírovaní jako nejprodávanější produkt, šlapalo jim to dobře. A tohle právě většina fanoušků asi těžko stráví. Přeci jenom, když vyšel s předstihem singl Burn This City, říkal jsem si, jak změkli, jenže, vážení, to je ta nejtvrdší skladba na albu! Je to pomyslná poslední vlaštovka, která staré tvorbě zamávala křídly - sbohem…
Nápadů je zde opravdu poskromnu, ale aspoň hlavní kytarový leader neztratil cit pro pár dobrých melodií. Škoda jen, že tím výčet kladů končí, protože popem je nasmrádlá celá druhá polovina. A o určité celkové impotenci zde svědčí pouze tři chytlavé tracky umístěné hned za sebe. Na co tedy dva kytaristé, když všechno hlavně táhnou samply? Jedná se prakticky jen o další přeprodukovaný škvár, který se sice dá poslouchat, ale většina fanoušků švédské melodické odnože nad ním ohrne nos. A nebudu se jim divit.
SONIC SYNDICATE tímto končí svojí spanilou jízdu a brzy o nich již neuslyšíme,

review_1529_px4

protože studnice, ze které se těžilo, už patrně vyschla. We Rule the Night je tedy jen posledním výkřikem před klinickou smrtí a následným rozpadem. Pro zajímavost a občasné nálady možná vyhovující popová nahrávka šikovně se maskující za moderní metal, ale vyhazovat za ni peníze mě ani v nejkrajnějším případě nehne. A vám komerčním sběratelům radím to samé.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Sonic Syndicate, We Rule the Night, pop, groove metal, melodic death metal

aktuálně

diskuze