Autor: 83 Uživatelé: 80 Tvé hodnocení: hodnoť
SUN

SECRETS OF THE MOON - SUN

SotM opustili black metal, vyměkli a vsadili na čisté zpěvy. SUN je jejich nejodlišnější deskou, dalším krokem k dospělosti a běžnému posluchači.

Secrets of the MoonNěmecko je země, ze které (na čemž se, předpokládám, shodneme) moc dobrých blackmetalových kapel nepochází. Bez delšího přemýšlení většinu lidí jistě napadnou Ascension, Darkened Nocturn Slaughtercult, Katharsis, Lunar Aurora, někdo by jistě zmínil The Ruins of Beverast, k tomu nejmenované nácky a dále to začíná být složitější. Pár dalších jmen by se samozřejmě našlo, ale k seznamům jako na norské či francouzské scéně se určitě nedostaneme. Po lehkém přimhouření oka je však vhodné zmínit ještě jedno poměrně velké jméno – Secrets of the Moon, kteří ještě donedávna k těm slušnějším blackovým kapelám z Německa patřili.

Ti, jak tomu bývá, začali jako syrový black, poté jejich hudba zprogresivněla, začali znít více jako Satyricon (v dobrém slova smyslu), v roce 2006 vydali své první dobré album, následně zavítali do doomovějších a atmosféričtějších vod, kde použili i čisté vokály, ale stále se dalo mluvit o black metalu. Proč tedy do nedávna? Loni totiž vydali svou šestou řadovku, na které již black metal téměř definitivně opustili. SUN není úplným skokem do neznáma, jedná se o přirozený vývoj hudebního stylu, který Secrets of the Moon postupně vyvíjeli, i přesto je jejich nejodlišnější deskou.

Secrets of the MoonS prvními tóny No More Colours se ještě může zdát, že k žádné razantní změně nedošlo. Sypající bicí podkresluje atmosférická kytara a vokál, byť za řev jej už určitě označit nelze, je stále hrubější. Jedná se však o nejtvrdší a nejčernější moment celého alba. V půlce se úvodní song zlomí do klidnější polohy, která, doplněná šepotem a recitací, začne jasně dávat najevo, že Secrets of the Moon řádně vyměkli. Ukončují ji pomalé akordy, doznívající do ztracena, na něž hezky naváže akustická kytara v druhé skladbě Dirty Black. Téměř folkové akordy (o riffech moc mluvit nelze) opravdu překvapí. Dali se Secrets of the Moon na písničkářství? Kupodivu ano, a i když to zní neuvěřitelně, jde jim to velmi dobře. Vše je zabalené v rockovém kabátu s velmi dobrou atmosférou, která jim jako jediná z předchozího blackového období zbyla. sG pak do konce desky už jen zpívá. Co je ovšem hlavní, zpívá dobře! Jako člověk, co čistým zpěvům nevěnuje příliš pozornost, nemohu objektivně zhodnotit jeho kvality, ale pěvecké linky patří k tomu nejlepšímu, co SUN nabízí. A právě díky té, která uzavírá od poloviny páté minuty druhou skladbu, se stal Dirty Black mým nejposlouchanějším songem poslední doby.

Zpěv celkově dostává mnohem více prostoru, než bych čekal. I klipovka Man Behind the Sun je na něm postavená a jednotlivé instrumenty, například výrazná basa, mu pomáhají v lepším dokreslování nálady a gradacích.

Secrets of the Moon své blackmetalové období opustili a udělali obrovský krok blíže k běžnějším posluchačům. Většině kapel podobné konání těžce zazlívám, jsem proti jejich vyměknutí a popíkovatění, ale Secrets of the Moon ne. Stejně tak jako (je mi jasné, že používat tento výraz v recenzi není nejvhodnější, ale neodpustil bych si, kdybych jej nenapsal) teplotu. Ano, tato deska je prostě teplá, což je věc číslo jedna, kterou na hudbě nesnáším, jenže zde ji prostě žeru, a to podotýkám, že jsem nikdy nebyl jejich velkým fanouškem. Může za to fakt, že kdysi hráli black, či snad stárnu, nebo je to opravdu tak dobré, že i „love song“ jako Hole se mi líbí?

Secrets of the MoonPrvní čtyři skladby mají ode mě určitě palec nahoru. I živější moment jako Here Lies the Sun není vůbec špatný, během něj však kvalita alba lehce klesne. Instrumentálně je možná i zajímavější, ale nemohu si odpustit dojem, že právě vokální stránka, která mě na první půlce alba nejvíce baví, na té druhé lehce strádá. Třeba opakování fráze „I Took the Sky Away“ ve stejnojmenném songu mě docela irituje, a kvůli ní jej považuji za nejslabší. Konec naštěstí není nijak utrápený. Mark of Cain patří k rychlejším kouskům a posluchače opět probere. Sice není tak nakopnutý jako začátek alba, ale za nejhutnější song jej jistě označit mohu, byť rovněž končí v atmosférickém oparu.

Secrets of the MoonSecrets of the Moon na své loňské desce vyměkli, ale zároveň udělali další krok k dospělosti. SUN je klidnější, přístupnější, poslouchá se hezky a zároveň si uchovává příjemně temnou atmosféru. Odklon od black metalu a výrazný čistý zpěv pravděpodobně naštve starší fanoušky, ale mnoho nových zároveň přiláká. Z mého pohledu se jedná o nejpovedenější desku kapely.

Mimochodem, dnes 4. března vyráží Secrets of the Moon na turné spolu s Dødheimsgard, Thulcandra a Our Survival Depends On Us. Českou republiku tentokrát míjí, ale začínají v Drážďanech, které nejsou moc daleko, tudíž pokud nemáte v pátek co dělat, můžete tam zamířit jako já. Věřím, že cesty litovat nebudu.

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

Tak s novou deskou se SoTM vydali regulérně na gothick rockovou dráhu.
https://secrets-of-the-moon.bandcamp.com/album/black-house-2
Kromě dalšího vyměknutí to asi s předchozím albem nemá moc společného a za mě spíše zklamání.
Pááár songů možná ale bude mít smysl si ještě párkrát pustit.

https://www.youtube.com/watch?v=jOB5m8_x9fI a co třeba tohle hysterické němectví?

"diskutuju" uz jen prilezitostne a vzdycky zapomenu, jak jsem se minule podepsal.)

uz se v tom ztracim, Sss = SV = Sud = trve püre n3n4vüst?

   anonymous: Ale jo, zacnu treba s proflaklymi Nargaroth. Dale napriklad Vargsang, Endstille, Necrolog od Forgotten Darkness. Z novejsich kapel bych vyzdvihl Shrine of Insanabilis, debut se povedl. A neodpustil bych si, kdybych vynechal treba takove Katharsis.
Abych jenom nerypal, dekuji za recenzi novych SOTM, sam jsem si vydani noveho alba nevsiml a po precteni Tveho clanku jsem celkem zvedavy jak nova deska zni.
  
vyjima kthrss vsechno ctvrtej sled.

SOTM byli plytky vzdycky, to ze se vyteplili me neurazi, pohorsit si u me nemohli :)

Tak ja nevim, album mi prijde takove rozporuplne. Chvilemi si rikam, ze to klukum vymeklejm celkem slape, a chvilemi kroutim hlavou rikam si, proc posloucha takovou popovou sracku... bude to chtit vic poslechu a ukaze se, na jakou stranu se prevazi muj nazor...

O kthrss žádná, to je jasné. Některé kapely, co vycházejí na W.T.C., jako třeba zmínění Shrine of Insanabilis, nejsou špatné, nicméně mi všechny dost přijdou oproti Ascension ve stínu, ničím extra nevynikají. Albez Duz jsem ještě neslyšel, ale jelikož je uvidím letos v Rakousku, tak vyzkouším ;-)

Jinak jak píše Bizzaro, několik skvělých blackařin z Německa samozřejmě je (třeba ty, co jsem vypíchl v recce), ale zbytek je až moc (pod)průměrný a hledání dalších výjimečných kapel je jako to s jehlou v kupce sena. Určitě ji neodepisuji, ale, jak jsi sám zmínil, oproti Francii se severem (a ano, určitě i Polskem) pokulhává dost.

Určitě pak napiš dojmy, jak desku poslechneš. Od hodně fanoušků Secrets of the Moon slýchám spíše negativní reakce kvůli vyměkknutí a tak, ale mě SUN baví dost :)

Neslysel, mam trochu hoňku :/ ted o vikendu se k tomu snad dostanu...

Tvé hodnocení:

Tagy:

Secrets of the Moon, SUN, atmospheric rock, black metal, doom metal

aktuálně

diskuze