Varnsdorf jako severská pevnost? Temné varnsdorfské hvozdy jako sídlo prastarého zla? Běsnící vichry lužických hor jako inspirace pro hudební maelstróm? Blízký Rumburk jako sídlo čaroděje druhé kategorie? Obal, název informace na demu mladé kapely Secret Of Darkness mi tohle všechno maluje ve fantazii. Ale ony se ty otazníčky otočí do trošku rozpačitých tří teček a i jednoho vykřičníku.
Znepokojivé intro s náznaky melancholie připravuje půdu pro hordy čertů. Ti ale, místo aby cválali na černých koních a proháněli rifáž, jenom udeří

nemilosrdně do zvukového pultu. Jo, zvuk je dle mě dost nepovedený, a to především co se týká bicích, z kterých činel vyčnívá úplně nepřirozeně a nepříjemně. Kytary čertovu kopejtku taky neunikly. Polohu a nazvučení, s jakým hrají, vyzkoušeli kytaristé, hádám, v lonto-rockových vedlejších projektech… Klávesy se bohužel na velké většině materiálu drží v poloze únavného bzukotu v pozadí, tady už nemluvím o zvuku, ale o obtěžujících troj- až čtyř-klapkových vyhrávkách, které se nesmyslně dlouho opakují.
Žánrově máme co do činění s čímsi na pomezí blacku bez šlehačky a sypanic, doomu bez ubrečenosti. Nepovedlo se mi poznat, jestli uměleckým záměrem je spíš atmosférický black – ale k tomu mi chybí atmosféra, nebo spíš nějaký melodický dark metal, do kterého mi ovšem zase nesedí na černo namazaný nakřáplý vokál. Nic proti žánrovým kříženečkům, ale ty je třeba šlechtit, nejen vypustit psy a feny a čekat že povstane šampión. Narážím na asi největší slabinu této nahrávky, kterou je bezradnost, nešvar, který u začínajících žánrových kapel až tak často nevídáme. Totiž: jednotlivé písničky mají velice nejasnou strukturu a motivy se v nich střídají až nahodile, o gradaci nemluvě. Posluchač je překvapován na těch nepravých místech. Zrovna v tomto ohledu by vůbec neškodila větší inspirace vzory.
Co mě zlobilo na nahrávce daleko nejvíc, byla kombinace jednoduchého kytarového rifu, jak paprsek přímočarého rytmu a již zmíněné nablblé trojklávesové finesy. Po třech skladbách, a zvlášť v třetí Innocent Souls, která takovými

pasážemi oplývá, mi při poslechu ruka vždy citelně cukala směrem ke stopce. Naštěstí ručka odolala, protože Funeral trochu odmázne pachuť a nakonec i poopraví dojem z kapely a jejích možností. Prostě když se povede hezkej pohřeb, je to fajn…
Samozřejmě, že od začínající kapely bych nečekal ani ekvilibristiku, ani bůhvíkolik invence. Čekal bych ale určitou vizi, směr. Bohužel jej nevidno, proto, ač mě to mrzí, musím říct, Secret Of Darkness je zklamání a spíš zbytečné demo. Ovšem každý začátek je těžký, a tak si počkám na nějaký plnohodnotný matriál. Chyb jistě ubude, nápady se protříbí, struktura ujasní (spolu s kapelou v to doufejme).