Zdařilou apokalyptickou vizi nám nabízí americká kapela Pilot This Plane Down. Základem jejich hudby je post-metal ne nepodobný například Cult Of Luna, který se ovšem rozbíhá do dvou odlišných linií. Tou první je ambientní (někdy až dark ambientní) klidná poloha s industriálními ruchy a velkotovárními

údery, někdy doplňovaná čistým vysokým zpěvem. Obsah je ovšem přesto stále v kytarách, často až s hypnoticky opakujícími se vybrnkávacími motivy. Druhá složka hudby je emotivní post-hardcore se řvaným vokálem často přecházející až v ječení. Místy šlapavé, stále ovšem poutavé a ve své jednoduchosti až hypnotické.
Celá deska je jakousi výpovědí, která v sobě nese stopy nejen agresivity a vzteku, ale i klidné melancholie. Liché stopy jsou právě ty ambientní, klidné a tiché, aby vždy se stopou sudou přišel výbuch vzteku a smutku v metalově-hardcorovém duchu. Právě tato koncepčnost je velkou silou Glory of the World, protože tvrdé pasáže

přichází snad s až osudovou pravidelností. Až na jednu jedinou výjimku. Tou je poslední píseň Collapse, kde se obě složky protnou a celý příběh se ukončí v napjatém finále. Poslech alba provází až napětí, zčásti vyvolané právě onou koncepčností, a které vyvolává otázky, na které existuje pouze jedna jediná odpověď - tou je deska samotná. Ta až šlapavá pasáž v Conquest! Ten zpěv á la Khoma v Harvest (právě Khoma jsou asi Pilot This Plane Down nejvíce podobní, ale jejich příbuznými jsou i Fall Of Efrafa či Inhatred), ta nádherná vybrnkávačka v Decline… Ale abych pouze nechválil. Některé části jsou možná až moc “pro formu” - jako například konec Conquest či nevýrazná Volition. A v porovnání dvou linií ty tvrdší a agresivní vychází jako vítězové.
Málokdy se mi stane, že bych po poslechu jedné písně na Myspace byl okamžitě zaujat a hned se pídil po celé desce. Málokdy se mi také stane, že bych se nemohl dočkat další písně, jen abych věděl “jak to dopadne” a přeskakoval na

ni a přitom se stále těšil z poslechu písně hrající. Stejně tak nikdy jsem nenapsal recenzi po třech posleších, protože vše bylo jasné. Další poslechy mě v názoru pouze utvrzovaly! Variabilita všech nástrojů i hlasu, doplňování elektronikou a síla nápadů zaručují dlouhodobý poslech. To vše při výborném výkonu všech zúčastněných včetně pana zvukaře.

P.S.: V kapele hrají někteří borci ze zde nedávno recenzovaných Gaza.