Pardoner jsou čtyři mladý kluci ze San Francisca, který evidentně rádi punkrockovou melodiku rozlazenou jak někde na přelomu osmdesátek a devadesátek. Napadaj mě Polvo, napadaj mě Hüsker Dü, je tu i špetka melodiky načichlý Sonic Youth. Jako příhodný podmínky beru parný léto, stinnou garáž, kam se jde na pár dnů zašít, pár vychlazenejch plechovek levnýho ležáku a možná nějaký to skejtování na vyčištění hlavy.

Výsledkem je deska Came Down Different, u který mě mrzí hlavně to, že mi uteklo vydání v květnu a dostal jsem k ní až teď, protože ten recept na uvolněnou letní zábavu tady, ačkoliv nijak zásadně originální, funguje pěkně. Základem je cit pro silný melodie, který jsou trošku rozbitý a opředený pohodlnou vrstvou vazbení. Je jich spousta, zasekávaj se celkem hluboko, někdy brousí až na hraně vtíravosti – Pardoner maj ale naštěstí ruku s cukrem pod kontrolou a ví, jak ty melodický háčky tak akorát pokurvit zesilovačem a rozlazenou strunou.

Krom silnejch melodií je u Pardoner potřeba ocenit uvolněnou upřímnost, se kterou uměj tu svojí kytarovku podat. Je to jak když sedíš na zahrádce u piva s dobrejma kámošema po náročným pracovním tejdnu – některý historky jsou zábavný, jiný smutný, rozprávka příjemně plyne bez toho, aniž by někdo měl potřebu na sebe strhávat pozornost nebo trumfnout ostatní lepším vtipem. Asi to není večer, kterej si zapamatuješ na dlouhou dobu, ale domu se vracíš šťastně podnapilej a příští tejden vyrazíš znova.