Autor: 100 Uživatelé: 79 Tvé hodnocení: hodnoť
Mabool – The Story of the Three Sons of Seven

ORPHANED LAND - Mabool – The Story of the Three Sons of Seven

Třetí řadovka Sirotčího štatu zračí mnoho velkého a já již teď v únoru (vlastně lednu) mám jasno o jedné z desek tohoto roku, protože je monumentální po všech stránkách! Zvuk, nápady, instrumentace, atmosféra, zpěvy a samozřejmě hudba, která je pravou multižánrovou delikátní paletou. Precizní práce a jedinečný přístup k melodické metalové hudbě a východním tradičním hudebním hodnotám. Progrese a originalita.
Tak dlouho (téměř osm let!) jsem na ni po El Norra Alila (‘96) a Sahara (’94) čekal a výsledek je takový, že mi její fantastika vyrazila slova i dech. Profesionální výkony jsem již zmínil, ale k tomu musím uvést, že deska je obrazem dokonalé aranžérské vyváženosti a vyspělosti. Geniální cit pro bohatě vrstvené kompozice, kde “duchovno“ hraje důležitou roli. Metalová tvrdost, folklór, sbory, lidové popěvky, nejrůznější polohy hlasů obou pohlaví, ale mužského především, kde Kobi Farhi naprosto decimuje střídáním mnoha čistých – převažujících - zpěvů (nechápu, jak ten člověk přechází z plného hlasu do falzetu) a skřeků a growlů (připomíná Krustyho z FS). Skladby jsou rozfázovány do mnoha rovin, které samotný obsah O potopě vypráví. Zvukomalba, jakou tito Judové na Mabool dosáhli, je nepopsatelná.
Deathmetalová energie, blacková agrese, doomová epičnost a majestátnost, emorocková klidnost a svoboda lidové hudební tvořivosti. Orphaned Land metalové hudbě otevírají bránu a nabízí pomocnou ruku ji povznést na něco víc. Na uznávaný hudební směr a něco víc než jen veřejností vnímaný bordel.
Ví totiž, že základní rytmický interval není jen 4/4, ví, jak pracovat se zvuky nástrojů a co jimi docílit. Pak si také mohou do studia pozvat na třicet hostů! Proto asi při tom všem nemá cenu zmiňovat, že si pohráli s každičkým detailem, že? Vše zde je přesně rozfázováno a každý přijde na řadu.
Sofistikované umění, něco víc než hudba. Je toto tedy ještě metal? Ano či ne? Yes! Folklórní progresivní metalový soundtrack a lahůdka nejen pro posluchače záležitostí jako Opeth, Arcturus… ale klidně i pro lidi metalu naprosto nepřičichnuvší. Budete-li totiž pozorní, klidně v tvorbě polapíte i jazzové prvky.
Náleží mi tedy o něčem takovém vůbec psát? Orphaned Land jsou (a byli) zkrátka jedineční. Stačí se jen otevřít a projít si tu cestu… je na ni ovšem třeba mít náladu.

12 / 68:04

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Orphaned Land

aktuálně

diskuze