Ohm Square představovat netřeba. Jejich první dvě desky z druhé poloviny devadesátých let i ve zpětném pohledu představují to nejlepší, co elektronická scéna mohla nabídnout (především výtečné Scion může i nadále v klidu konkurovat zahraniční invazi). Love Classics (2005) jako návratový počin byl pro mnohé skalní šokem, po němž však přišlo vystřízlivění a zjištění, že OS tentokrát přišli s nadstandardním inteligentním popem. Utekly tři roky, odešel Dušan Lipert, zTaking Shape je zvláštní nevyhraněný hybrid. Na pop je málo melodicky výrazný, na experiment málo odvážný.Ohm Square se stal Ohm Triangl a zatím poslední album Taking Shape se trio rozhodlo prodávat na vlastní triko formou stále oblíbenějšího stahování (desku oficiálně pořídíte za 99 Kč).
Taking Shape zajisté nebude takovým šokem jako předcházející album, pokračuje v přímé, jemně pulzující elektronice. Obsah - rejstřík zvuků - je v tomto případě pestřejší a barevnější. Potíž je však v tom, že po několika posleších se bazén novosti vylije a na dně zůstane několik zahozených mincí a na kachličkách načernalý maz. Pomyslný obsah je odhalen jako prázdná forma. Co je špatně? Na kost ohlodané písničky nabízejí známé schéma: padnoucí beaty,

pohodový a vyzrálý zpěv, uvnitř jakýsi zvukový minimalismus, to je vše? Nicméně i to by nevadilo, kdyby z třináctipísňového kompletu jednotlivé písničky více vyčnívaly (viz písně Smells Like Hohm nebo Tiny Steps z Love Classics). Taking Shape zní velmi řídce, nevyhraněně a amorfně, skladby vedou odnikud nikam, doplatily na přílišnou ambicióznost svých tvůrců. Ohm Square ztratili tvář a deska zní častokrát jako pracovní demoverze písní kolegů Ecstasy Of Saint Theresa.
Deska se však příjemně poslouchá. Charlie One by jistě u mnohých učitelů zpěvu nepochodila, nicméně barva jejího hlasu neustále naznačuje jisté postelové zaměření, sálá z něj jakási kontrolovaná koketnost hraničící s frivolitou (již předchozí Love Classics bylo napěchováno sexem). Oba Janové jako stvořitelé zvuků bohužel zůstávají v roli komparsistů a kromě několika světlých momentů je Charlie jako jediná nosným středobodem vesmíru Ohm Square.
Taking Shape je zvláštní nevyhraněný hybrid. Na pop je málo melodicky

výrazný, na experiment málo odvážný. Pro autora těchto řádků je i těžké se proti němu jakkoliv extrémně postavit, zůstává vůči němu netečným. Naživo v klubu však může fungovat.