Od posledního studiového záseku kalifornské punkové legendy uplynuly již tři roky a nám se tak v pravidelném intervalu dostává do rukou v pořadí již jedenácté studiové album těchto Američanů. Po rozmanitém albu Wolves in Wolves Clothing z roku 2006, které do jisté míry rezignovalo na léta osvědčené postupy melodického punku, se Fat Mike se svými kumpány opět vrací k punkové přímočarosti a melodice.

„Your life’s gotta really suck / You gotta hustle all day just to make the bucks / To get high enough just to forget about what you’ve become / You’re the one who lives nowhere.“
Suits and Ladders
Vedle povedeného bookletu ve stylu let sedmdesátých se na CD skrývá půlhodina

vyváženého materiálu držícího se ve vyjetých kolejích alb přechozích. A jsou to koleje léty ověřené a spolehlivé. O produkci se opět postaral přední punkový producent Bill Stevenson (Black Flag, Rise Against či Descendents). Album zní tedy podle očekávání moderně a je opatřeno energickým a čitelným zvukem.

„Who would read a 2000-year-old medical journal? / Techniques for blood-letting / Advice on trichinosis / Would you navigate the globe / With a map of a flat Earth? / Without DNA testing would you believe virgin birth?“
Best God in Show
Tvorba NOFX je z velké části postavena na textové složce. Hned první skladba, We Call It America, se svým textem dotýká současné politické a ekonomické situace USA. Po hudební stránce se jedná o rychlou punkovou vypalovačku, která hrdě snese srovnání s hity jako Dinosaurs Will Die nebo The Seperation of Church and Skat. Dalším typickým tématem Mikových textů je alkohol. Typickým zástupcem na albu je píseň First Call s chytlavým refrénem a textem ze života („All my neighbors are fast asleep / And I can’t find anything to drink”). Ve čtvrté My Orphan Year následuje obrat o 180 stupňů. Hlavním tématem písně je vztah Fat Mika ke svým rodičům, kteří zemřeli v roce 2006 („2006 goodbye parents / For once I am sincere / 2006 my orphan year“). Jinými slovy - ať už je hlavním tématem provokace (Blasphemy), náboženství (skvělá Best God in Show se silným vlivem ska), nebo jen satirické pobavení se na účet jiných (Creeping Out Sara, Eddie, Bruce and Paul), texty těchto punkových klasiků jsou psány s nadhledem, vtipem a srozumitelností jim vlastní.

„Kudos to Paul, fuck you Bruce / How you supposed to rock ‘n’ roll without / substance abuse / Number of the Beast is in bed with Rob and / Judas Priest.”
Eddie, Bruce and Paul
Album lze doporučit všem, kteří mají chuť na nevtíravý melodický

punk tu a tam ozvláštněný netypickými postupy (heavymetalové sólo v Eddie, Bruce and Paul, klávesami v Blasphemy). Velmi sympatickým krokem skupiny je také to, že se album v USA prodává za velmi lidových 9 dolarů (u nás bohužel zaplatíte dvakrát tolik).