Zasněžená scenérie. Uprostřed se ve sněhu válí zhruba polovina hlavy

nacistického důstojníka. Nad ní se tyčí postava svírající motorovou pilu. Takhle vypadá obal na dvd norského snímku Mrtvý sníh, který zcela evidentně slibuje brutální nářez. Nenechte se ale zmást, ke krvavým jatkám film dospěje až k závěru. Norský režisér Tommy Wirkola má za sebou pouze skutečně velmi nepovedenou parodii na Kill Billa, film Kill Buljo. Proto je jeho nový film velkým překvapením, alespoň co se kvality snímku týče.
Norské horory jsou zvláštní. Trýznivé, atmosférické a temné. Tento fakt má pravděpodobně co do činění s psychikou tamního národa. Jejich hrdinové jsou obyčejní lidé, žádní vymydlení svalovci a prsaté krásky. Mrtvý sníh není výjimkou, ačkoli se tu hodně nápadně opisuje zejména od filmů typu Evil Dead, případně od raných hororů Petera Jacksona, např. Braindead.
Na začátku jede skupinka studentů a studentek vysoké školy na chatu v horách, netřeba dodávat, že si s sebou vezou dobrou náladu, nějaké to pivo a i v posteli by se možná mohlo něco dít. Navíc příroda je tu skutečně překrásná. Vzájemné pohodlí naruší akorát jeden muž, který našim hrdinům poví příběh o tom, jak zlí

Němci drancovali nebohé místní obyvatele. Pozorný divák od té chvíle ví, která bije. Naivní studenti ale toto varování berou jako špatný vtip a tudíž zanedlouho poznají, že chodit v noci sám na záchod může být osudová chyba.
Je jasné, jaké nebezpečí tu číhá – nemrtví nacisté. Jejich zombies jsou všude, objevují se po malých skupinkách, ale postupně jich přibývá. A hrdinů ubývá. Na neoriginální námět se podařilo nalepit dostatečné množství originálních situací a vtípků, aby se jimi divák dokázal zabavit. Ze začátku vás vyprovokuje hutná atmosféra a hrůza z neznámého nebezpečí, která se postupem času zvrtne v prvoplánový masakr. Jakmile se na scéně objeví motorová pila, hororová atmosféra je v čudu, nahrazena spoustou krve, vyhřezlými střevy a uřezanými končetinami.
Scénář je minimálně prvních čtyřicet minut plný nejrůznějších klišé, pak ale začne jízda plná originálních atrakcí. Zombíci nejsou nijak zvlášť odporní, ale hrůzu budí dostatečně. Určitě to je poprvé, co jsem je viděl likvidovat pomocí sněžného skútru, v tomto ohledu je film skutečně originální. Kromě situačních mluvených gagů jsou na místě i ty neverbální, to když se jeden z hrdinů hodlá bránit proti útočícímu nacistovi pouze se srpem a kladivem v ruce. Do toho hraje dobrá hudba, co více si vůbec může hororový fanda přát. Lehkým zklamáním je ale závěr, který je možná až příliš málo inovativní, málo rázný a prvoplánový až hanba. Skoro si postesknete, proč jen si tvůrci trochu víc nepohráli s finální pointou.
Ve výsledku je tento na norské poměry ambiciózní snímek zvláštním mixem

tradičního průměrného hororu a extra krvavého splatteru, jehož vyznění ovšem budí na tváři lehký úsměv, stejně jako Evil Dead Sama Raimiho. Úplně spokojeni ale nebudou fanoušci ani jednoho ze zmíněných žánrů, protože těm prvním se posledních dvacet minut rozhodně zamlouvat nebude, zatímco ti druzí se budou muset chtě nechtě prokousat málo akčním úvodem. Mrtvý sníh rozhodně zabaví, ale nenadchne.
---- --- -- - -- --- ----
Norsko, 2009, 90 min
Režie: Tommy Wirkola
Hrají: Lasse Valdal, Tommy Wirkola
Článek psán pro Fanmovie.cz.
 
Co že to hraje jako hudební podklad?