Autor: 92.5 Uživatelé: 93 Tvé hodnocení: hodnoť
Inhuman Grotesqueries

MALIGNANCY - Inhuman Grotesqueries

„Co to kurva zase je?“ Taková bude nejspíš otázka každého po několika desítkách sekund poslechu tohoto CD. Pokusím se to v těchto řádcích trochu objasnit. Ale tu zbylou (a nejdůležitější) námahu – totiž poslech samotný - si každý posluchač bude muset odtrpět sám. Tenhle počin totiž není pro každého.

Lépe řečeno: letmým odhadem zhruba pro tři lidi z pěti milionů. Malignancy totiž zvysoka prdí na ohledy vůči ostatním a opět posunuli možnosti techdeath kompozice zas dál od chápání běžných smrtelníků. Inhuman Grotesqueries není deska na jeden, dva, pět, deset, ani dvacet poslechů; je určena pro ty, kterým vůbec nebude vadit strávený čas nad jednou deskou třeba i čtvrt roku. Nebude to však pomalé navykání a podmanění se tónům („hudba je droga“), ale utrpení z nepochopení sledu několika sekund tmelících bizarní pokřivené zvuky („hudba je výzvou pro nové chápání zvuků, totiž světa kolem nás“). Obě tyto tendence jdou jakoby proti sobě, aby si po nějakém tom čase podaly ruce; jinými slovy, kdo se Malignancy bude věnovat déle, bude štědře odměněn.Malignancy je absolutně specifická kapela, kterou buď budete milovat nebo nenávidět (spíše vám budou ukradení). Oni prozkoumávají, kam je až možné zajít. To, co se v jiných hudebních sdruženích buduje na ploše několika minut, to se Malignancy snaží nacpat do posluchačů v řádu pár sekund (někdy i desetin). Jak popsat jejich tvorbu… Představte si nejvypjatější polohy Gorguts, ty do sebe zašmodrchejte, noty předejte králíčkovi Duracellovi, ten totiž vydrží déle a máte zhruba jasno. Ve výsledku zní třeba takový The Dillinger Escape Plan jako básnička pro malé děti (toto nejsou má slova). Má představa, jak asi byla nahrána tato deska je zhruba následovná: pořádně se sjet perníkem, za tři dny to nahrát a pak být měsíc na kapačkách.

Co fascinuje na tomto sdružení? Za dobu své existence si vytvořili svojský sound, který na Inhuman Grotesqueries dotáhli k dokonalosti, novinka má skutečně perfektní produkci, jež se v žánru jen tak neslyší. Pískání, vazbení, kvílení, rovné nápady takřka neexistují. Neznám podobně znějící kapelu se stejným rukopisem. Jejich riffy obsahují často další 2-3 (sub)riffy a celý tento celek se vejde na hrací plochu šesti sekund (například začátek dvojky z minulého MCD). Kdo však tyto kvílivé pazvuky nedekóduje, kostra skladeb se mu neodvratně rozsype a zůstane mu kytarový bordel (až nyní mne trkla souvislost s jedním z názvů maligních „táborovek“ Skeletal Integrity; ať žije close reading!). Nepochopí vztahy mezi jednotlivými díly, například to, jak jsou jednotlivé součásti rifů poskládány v závěru skladeb, že jsou jinak využity a vytváří jiný spád a drive (konec Pathological Imperative). Když alesrovnávám třeba s takovými Psyopus, kteří vrství jednu magořinu za druhou, Malignancy se k svým nápadům mnohem častěji vrací, riffy jsou však v jiném soukolí, jinak pracují a vytváří tak neuchopitelnou dynamiku skladeb.

Zbývá jediný kámen úrazu – zpěvák. Pan slyšící na jméno Guttural Huhlák techdeathový sound posunuje do jiných – obhroublejších – končin. Otázkou teď je, zda je to škoda a jestli to může být i jinak. Stále si totiž při poslechu kladu otázku, který typ vokálu by se do Malignancy hodil lépe (možná Corpsegrinder?). Tak, jak to je, je to možná nakonec nejlepší…

Domnívám se, že pro Malignancy je rozumnější vydávat pouze EP (nebo si poslední desku rozdělit na dvě půlky). To minulé, Cross Species Transmutation, zůstalo v mých očích nepřekonané.

P.S.: Jen malá otázka do éteru. Proč jsou všechny techspolky ze zámoří? Není v tom taky trochu americká touha „to všem nandat“?

Recenze dalších autorů


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

no jo kámo, my dva to těžko zachráníme (i když ty regurgitate v metru byli fajn)

Jo střape s Necrophagist to je ale hrozná hovadina. Jeden Turek z 82 000 000 Němců přes deset let maká na svym projektu....decentní nepoměr. Zajeď si na Wacken, když hrajou Saxon a paří na ně 20 000 lidí, a zeptej se, kdo z nich bude znát Necrophagist.

ondro ted jsi me ale nasral:-)

bizzi, v Ústí se to za těch dvacet let snad i zhoršilo.... všechny rokáče zkrachovaly; i kdyby dostaly dvacet miliard, tak dokud nebudou chodit lidi, je to zbytečný

a to je krajský město, děs

se vratim jeste k tomu, o cem jsme mluvili predtim, ze jsme tady u nas pozadu.. a nejen v ty technice (naradi + hrani), ale i v muzice. si vem, jak dlouho trvalo, nez se clovek seznamil s prvnima kapelama. nic tady nebylo, nemel clovek naposlouchano, neznal nic. tady se hraly zabavy, chodilo se pred komise, nemoh si nosit, cos chtel a kdyz sem nekdy v 88 pres polskou tv poprvy slysel starou Metallicu, tak jsem malem dostal infarkt :) o Sepulture nemluve :)) do ty doby jen Kiss, Purple, Sabbath, Zeppelin, Europe, Stevens, Adams, mozna obdobi glamu MCrue, Warrant, DYankees, Cinderella, Winger, Tesla... ;D a jak je svoboda, po vic nez 20ti letech tu vznikaj home-studia, zacina domaci nahravani..

střap: vysvětlil bys tím výtečným vztahem úředních míst ke kultuře i po všech stránkách výjimečnou norskou scénu? protože norů není zdaleko tolik jako new yorčanů a kvalitnější scénu bys asi nenašel. a je to o to zajímavější, že na ní imho žádnej zvuk nedominuje, není to seskupení několika lidí kolem pár kapel ale doslova vlna napříč mnoha žánry... funkční kulturní instituce že by byly zásadnější než makavost amíků?

k tomu bych jenom dodal, ze tohle je laserovy vrazdici palcat deska. se kucii vod splitka docela zlepsili.

k tomu bych jenom dodal, ze tohle je laserovy vrazdici palcat deska. se kucii vod splitka docela zlepsili.

tahle diskuze me ba. konecne se taky bavime i o vecech, ktery na nas muzikanty tady maji vliv, ac nejsou hned videt a trosku i premyslime, ne jen pivakujem ;)

aktuálně

diskuze