Autor: 69 Uživatelé: 90 Tvé hodnocení: hodnoť
Bukkake Express

KAVIAR KAVALIER - Bukkake Express

Album, na které bude rozdílnost názorů až extrémní. Jedni ho do přehrávače nevloží, už kvůli předsudkům (naprosto zbytečným zdůrazňuji), druzí budou jásat nadšením.
Jako recenzent musím být nestranný, ale výslednou známku dát musím.To také

review_1114_px2

udělám, ale až po podrobnějším prozkoumání pokladu, který nám mistr připravil. Obal je vyvedený na výbornou, tak vzhůru do světa!
Nepovažuji se za velkého znalce samotného umělce, ovšem jeho tvorbu mám na poslouchanou. Ať již jako člena legendárních Master’s Hammer, projektu Necrocock a ve finále záležitosti jménem Kaviar Kavalier. Každá epocha má pro mě osobně své kouzlo a svým způsobem zapadá do celkové koncepce. Zatímco v prvně jmenovaném spolku byl ještě součástí kolektivu a tvořil jeden z prvních opravdových black metalů v ČR, teprve s KK přišel jeho čas. Kaviar Kavalier akož to oficiální kapela vzniká roku 1993, aby o rok déle vydala první demo Dreams of Caviar (později přidáno na druhé studiové album Studio Y jako bonus) a cesta začíná. Debut Klinik z roku 1996 ti, co čtou, určitě znají. Toť historie.
V první řadě je třeba brát Bukkake Express jako desku, která byla

review_1114_px4

vydána z čistého nadšení a také (dle mého názoru) z vlastního okouzlení Necrococka sama sebou. Přes tyto drobné nuance je výsledek hlavně zábava. Jak jinak brát příběh člověka, jezdícího po světě za jistým druhem sexuální turistiky a následně tyto zážitky zhmotňující na stříbrný disk? Proti gustu žádný dišputát, však to znáte.
To hlavní, na co bych se rád zaměřil, je ale pořád muzika. O tu jde především. Právě to je Necrocockova hlavní zbraň. Rčení o jednoduchosti a síle je tady naprosto na místě. Nikdo přece neočekával od téhle desky nějaký instrumentální koncert, nebo snad…ne, to ne! Ale kombinace kytar, automatu, syntezátorů a dalších serepetiček, na které mistr sám hraje, je okouzlující. A na posluchače funguje jako magnet. A že vám do toho občas sličná (nebo slizká?) slečna řekne pár postřehů z výletu? Sexuální náznaky jsou spíše jen náznaky a nepobouří vážněji snad žádného puritána. Je to spíš otázka vkusu…či nevkusu? Texty nejsou pravda příliš ,,hluboké“.
Písniček je celkem dvanáct a symbolizují dohromady zastávky po celém světě. Hong Kong (krásná kytarová linka uprostřed celé skladby, dívčí hlasy, asijské motivy a už „klasická“ němčina ve zpěvu) a dál Vídeň. Ve stejném duchu, ale o kousek blíž do Evropy. Možná tady je nejvíc slyšet, že Necrocock udělal desku Praktiky pohřebních ústavů. Místy je slyšet, jak to má chlapec rád. Saint Tropez už jede pěkně originálně, po Francouzsku. Ani jazykový laik se nemusí tolik bát, místy se dá porozumět obsahu. A Tokio? Soudit město, které člověk nezná…a už vůbec ne z té strany, o které album pojednává? Nevadí. Sluchátka na uši a jste tam. V čem vlastně spočívá hlavní kouzlo Bukkake Express? Nahrávka vás vtáhne a díky kombinaci dívčích hlasů a muziky navodí atmosféru kteréhokoliv bordelu na

review_1114_px3

světě :-). A orgasmus z vlastního díla přichází na políčku číslo deset, pod názvem Necrococks Radio. Ironie? Parodie? Realita! Závěrečné Ratanovy polykačky už raději doporučuji jen těm zasvěcenějším.
Vždyť vlastně o nic ani nejde. Nevyhlašujeme album roku, ani rocku. Nehledáme textovou hloubku, ani zpěváka par excelence. Dohromady se jdeme jen bavit. Když si ale uvědomíme, jak málo zábavy přináší v poslední době třeba taková televize…tak proč ne? Můžete mi samozřejmě oponovat tím, že je zábava a zábava. Ale i zábava pokaždé nesedne každému a jednomu vtipu se nezasměje úplně každý. Musím ale na závěr uznat, že tato deska se povedla. Dokonce předčila mé očekávání a do auta je naprosto ideální společník. A že si jí pouštím, jen když jezdím sám? No, protože mi přijde víc taková „chlapská“, když už to tedy potřebujete tak nutně vědět. Express si u mne dojel pro číslo 6.9. Jistě víte proč.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Kaviar Kavalier, Necrocock, rock, bizarre, electronic

aktuálně

diskuze