V Česku jsou spousty kapel, které neznějí špatně, ale trpí jakýmsi českým syndromem. Nebo nevím, jak bych vyjádřil mé pocity toho, že daná kapela je na slušné úrovni, umí hrát, má sem tam i dobré nápady, přesto to vše zní tak nějak „divně“ a mnohdy i celkem směšně. Ne, že by byla Frozen Darkness nějak směšná deska, ale po jejím poslechu mám zvláštní, rozporuplné pocity. Během posluchu si říkám, že je to celkem fajn, sem tam dobrá melodie, pěkný nápad, hezké harmonie, příjemná atmosféra, ale... Po poslechu zjistím, že mi vlastně v hlavě nic nezůstalo, deska ve mě neprobudila příliš emocí, spíš ji tak celkem chladně přejdu. Nedovolím si říct, že je to špatné album, ale nijak výrazně dobré také ne. Pojďme se ale na „zamrzlou temnotu“ podívat více z blízka.
Nevím, jestli mám jako něco zajímavého nebo originálního vypichovat, využití

nějakých těch píšťalek, violek, housliček... protože to už v dnešním (atmosférickém) metalu nic zajímavého ani nevšedního není. Naopak, karta se obrací a za chvíli možná budeme za něco nevšedního pokládat klasické nástrojové obsazení. Vždyť už teď není na metalovém kolbišti příliš atmo kapel, které by se spokojily s tou metalovou klasikou. Namátkou mě napadají Opeth, Katatonia, Madder Mortem. Je jich zajisté mnohem víc, ale určitě mi dáte za pravdu, že podobné netradiční nástroje se staly tak oblíbenými, až z nich jsou vlastně nástroje úplně tradiční. Hezky pohromadě můžeme spoustu těchto „netradičních“ nástrojů slyšet již v intru (docela pěkné). Ovšem musím říct, že to alespoň Interitus dělají celkem slušně a když už chtějí komponovat do metalu různé ať už méně či více „exotické“ nástroje, dělají to jakž takž s citem, narozdíl třeba od jiných (namátkou plácnu třeba Negative Face, kde mi to přijde naprosto otřesné). Interitus mají cit pro navození příjemných nálad, jsou zde k slyšení pěkné melodie (ovšem nikterak strhující) a deska se poslouchá velice dobře (alespoň ze začátku).
Hned první zásek Křídla je velice povedený, teda až na ten úvodní nosný riff, který mi přijde až moc „obyčejný“, ani murmur moc dojem nenapravil a v porovnání s velice pěkným ženským zpěvem působí opravdu „lacině“. Jak naznačuji, Bára má opravdu moc příjemný hlas a musím říct, že se mi její zpěv velice líbí a patří k tomu nejlepšímu, co Interitus na nové desce nabízí. A hlavně díky ženskému zpěvu, ale i následným, naopak docela dobrým, kytarovým linkám je skladba Křídla jedna z nejlepších na desce. I zpěv se mi však líbí mnohem víc v první části (česky zpívané) cd (Křídla, Střepy... ), kde jsou jak silnější a zajímavější momenty, tak i mateřština mi sedí daleko víc. Další v pořadí jsou Střepy a to je taky moc příjemná, spíše pomalejší skladba, s hezkými motivy violy a opět jí vévodí až dojemný zpěv Báry, jejíž hlas ve mě asi jako jediná věc na desce opravdu nějak živěji probouzí emoce. Ovšem i v této pecce musím zdůraznit zbytečnost mužského chrapláku. Já chápu, že se tím Interitus snaží dodat své hudbě i tu hrubší tvář, ale mě se v těch pasážích prostě nelíbí a přijde mi, že mnohem lepší a přirozenější jsou v těch poklidných polohách. Z několika mých poznámek

lze usoudit, že druhá půlka cd se mi zamlouvala daleko méně. Přijdou mi tam Interitus zkrátka už moc nudní a bezpohlavní, chybí mi tam nějaké výraznější momenty, nápady, něco, co by znovu obnovilo již ztracenou pozornost. Využití angličtiny sice může být jakýsi „diplomatický“ tah, ale zde dle mého naprosto mimo mísu. Oba zpěváci v anglickém projevu nezní zdaleka tak přirozeně, uvolněně a mě to bije do uší. Dle mého zbytečně násilné, když jim mateřština tak sluší.
Na první pohled by se mohlo zdát (ono to tak vlastně i je), že Frozen Darkness je nacpané spoustou melodií (které hrají v hudbě Interitus prim), je zde i spousty osvěžujících prvků (flétna, viola, fagot, ženský + mužský zpěv...), klávesy jsou také celkem aktivní a snaží se tvořit a nedělat jen křoví, a že výsledek musí být velice dobrý. Není špatný, ale tak až nějak podezřele nijaký. Jo, sice je tu spoustu melodií (některé pěkné), ale málokterá mi opravdu v hlavě uvízne, překvapí a skladby (hlavně v druhé polovině) opravdu hlavou spíš profukují. Jsou tu i dobré kousky (opět vyzdvihnu Křídla, Střepy, ale i instrumentálku Circle of Unspoken Tears, nebo třeba poklidně se rozjíždějící Frozen Darkness), ale bohužel i méně výrazné.
Kdybych měl celkově nějak zhodnotit hudbu na Frozen Darkness, řekl bych že se jedná o kombinaci klasických heavy metalových postupů (dost je to cítit z kytar a občas i z rytmiky), mužského murmuru s ženským zpěvem a vše mohutně podporují atmosférické elementy hudby Interitus jako jsou klávesy, viola nebo flétna. Výsledek je tak na půl, určitě příjemný a neurážející, sem tam i hodně dobrý, ale občas moc průměrný...