Pro někoho je Řecko přímořským státem s telefonní předvolbou +30. Pro někoho zase kolébkou starověké civilizace. Ať tak či onak. Pro mě je Řecko jedním z důvodů, proč je současná civilizace současného vzhledu. Pro západní Evropu je onen pověstný východní blok relativně zásadním měřítkem v hodnocení hudebních celků. Pro mě je to jen hloupý přežitek let minulých. (I když ono je nutné říct, že velké firmy v rámci hudebního byznysu přeci jen některé východní státy s tamějšími interprety přehlíží, ať se děje, co se děje). Řecko je však v kontextu metalové hudby vcelku provařenou dílnou na poměrně atraktivní počiny; viz. SEPTICFLESH, ROTTING CHRIST, SICKENING HORROR.
Krátce po vzniku v roce 2005 se kvartet snědých řezníků původem z Thessaloniki

rozhodl v rámci HUMAN REJECTION vydat v tehdejší tříčlenné sestavě, pod záminkou inspirativních prvků DEVOURMENT, první třískladbovou promo-pásku, kterou za dva roky následovala již první regulérní deska Torture of Decimation vydaná pod záštitou renomovaného hudebního zprostředkovatele Pathologically Explicit Recordings. Po dvou letech je kapela v identickém složení zpět z mnoha koncertních cest a festivalových vystoupeních s novinkou vydanou překvapivě pod záštitou identického vydavatele.
HUMAN REJECTION nabrali na evropských cestách nové zkušenosti a z pohledu tehdy začínající kapely, i když i to je zavádějící, jsou v současnosti jedním z mnoha atraktivních plodů odkojených nekorunovanými králi žánru, DEVOURMENT. Po vzoru ABOMINABLE PUTRIDITY, CEPHALIC IMPURITY či CONDEMNED se Řekové rozhodli odít skladby do moderně znějícího kabátku v ryze moderní produkci, která připadla zámořskému studiu West West Side, kde si to své spáchali v rámci alba Degradation Paradox rovněž HUMAN MINCER. (Zvukové preference jsou v poměru hudebních parametrů zásadním aspektem celkové stravitelnosti). Ovšem ani touto inovací není všemu novátorství, v rámci produkční snahy o moderně znějící desku, konec.
Kapela si připravila obstojný materiál, který lze bez větších problémů rozdělit na dvě adekvátní poloviny. Jedna polovina skýtá atraktivní střední tempa s gradující jedno-kytarovou harmonizací zavánějící typickou evropskou snahou dostat se zámořským kapelám na kobylku. (Ovšem to jen za předpokladů, že si nebudeme jistí svojí prvotní dedukcí v prvoplánovou a bezprostřední vykořisťovací snahu přiživit se na úspěšných ABOMINABLE PUTRIDITY). V kontextu druhé, a ve výsledku převažující, poloviny je uvězněna ona typická slam-kytarová důvtipnost, se kterou je nutné zacházet s rozvahou, protože ne vždy záleží jen na výsledném, co nejbrutálnějším dojmu; viz. AWAITING THE AUTOPSY.
Dennisova jedno-kytarová kreativnost je na pováženou. Stejně jako v rámci

předchozí desky se ta největší skladatelská pecka nachází na samotném začátku, a první tři skladby aktuálního alba jsou si ruku v ruce jdoucí se skladatelskou důvtipnou flexibilitou; atraktivní BDM proporce ala CEPHALIC IMPURITY Perverted Surgical Concept, kytarové vrstvení a rychlý sled celkového dění v mnoha rozličných polohách ala DEVOURMENT. Ovšem to se již o následujících pěti válech, které se orientují především v rámci fádního slam-kytarové vzorce o jedné neznámé, kterou je problematická délka, říct dá jen stěží! Kytara ztratila na hlubší modifikaci a prvotní důvtipnost nabrala degenerativního směru. Z mého pohledu zásadní prvek ztrácí na významu a v negativním závěru mi chuť nezpraví ani prvotřídní pěvecké linky, které jsou onou inovací a krokem kupředu. (I přes fakt, že současnost vlastní stále atraktivnější hrdelníky; viz. Vladimír ex-ABOMINABLE PUTRIDITY, Angel CONDEMNED, Cameron ex-MALODOROUS. Je právě Denis jedním z oněch prvotřídních hrdel, která se upsala snad inhalujícímu ďáblu, protože podobných hlasových kreací si nedovolí ani zvířecí říše). V tento moment, kdy je zpěvu opravdu víc než dost a vyplňuje tak nudnou prázdnotu mezi standardně odvedenou bubenickou prací a oním kytarovým podkladem, je nutné říct, že právě verbální dispozice, v tomto případě převažující „pig squeels“, tvoří funkci obohacujícího elementu jinak standardně odvedené instrumentální práce, která postrádá dynamiku a energii svého undergroundovějšího předchůdce. Jsem si jist, že přitažlivá groovy kytarová iniciativa s mnohačetnými breakdowns po celé délce bude v živém podání zabíjející stejně jako hrdelní masáž. Bohužel deska jako taková tak intenzivní prožitek nenabízí. Nebýt úděsných názvů skladeb s opětovnou masochistickou tématikou nehumánního zacházení s lidskými schránkami. Bylo by vše, vyjma Dennisova lyrického fantazírování o pohnutkách sériových vrahů 21. stol., čistě standardního nijak překvapujícího ražení. Což je pro mě bohužel nedostačující!
Pod obličejem sešlého individua holdujícího nepopsatelné averzi vůči klasickým

sexuálním praktikám, je umístěn materiál, který měl v původním znění vyjít ve spolupráci s Grotesque Productions. Vše se nakonec pozměnilo a Pathologically Explicit Recordings vydali desku vlastní silou. Kapela tak setrvává pod dohledem ascendentního vydavatele, který si tak uštědřil jednu drobnou vadu na kráse. Bohužel i přes prvotní nadšení, které vyprchá rychleji než pára nad hrncem, není deska právě tak ambiciózní, jako snaha kapely dostat se do hledáčku zásadního vydavatele.