Blízká setkání třetího druhu mohou probíhat i v pražských Letňanech před obchodním centrem. Ani nevíme jak a přišli jsme ke zbrusu novému CD Mr. Zavadila, jehož velvyslanec nás zastavil přímo na ulici a poprosil o zrecenzování (s dovětkem, ať raději moc neukazujeme obal, že by mohl pohoršit). Nebýt této neuvěřitelné náhody, snad bychom se ani nedozvěděli, že legenda pražského undergroundu Tomáš Zavadil a jeho projekt HERMAFRODIT se po letech zimního spánku opět probudil a zaktivizoval. Na dovršení všeho nedávno přišla zpráva, že se představí na letošním ročníku Brutal Assaultu, proto je pár dní před jeho vypuknutím ideální chvíle představit si i novou nahrávku.

K desce jsme přistupovali se směsicí opatrnosti, zvědavosti i obav. Bude Zavadilova tvorba stále tak inovativní jako před deseti či patnácti lety, bude ještě mít co říci dnešnímu posluchači? Nebo to už bude jen stín bývalé slávy? Hned první poslech ale celkem rychle rozptýlil pochybnosti a ukázal, že mozek Hermafrodit je stále v kondici a dokáže přijít s muzikou, která je zajímavá, chytlavá a přitom v dostatečné míře příjemně nepříjemná a provokující.

Z nahrávky je samozřejmě slyšet, že se jedná o ‘one man‘ projekt (pokud nepočítáme dva hosty na konci desky, o nichž ještě bude řeč). Na to, že si Tomáš skládá a nahrává vše sám, je ovšem deska překvapivě pestrá. Jsou zde narážky na jeho novější tvorbu, ve které začal křížit extrémní muziku s počítačovými smyčkami, industriálními zvuky i tanečními rytmy, na druhé straně se nebojí ani vyloženě old schoolových postupů.

Nejsilnějším prvkem je samozřejmě kytara, která dokáže zariffovat jak továrna na strach, vzápětí přejít do velmi technické či takřka jazzové vyhrávky, aby se vzápětí odvázala v přímočaré a úderné grindové skladbě se skoro punkovou rytmikou. Nejednou má člověk pocit, jako by se tady někomu postesklo po časech, kdy se ještě tato kapela psala s PH místo F. Velmi zdařilé jsou i vokály, od hardcorového křiku přes grindové chrochtání až po zřetelné deathové frázování. Silný je Zavadil tradičně v práci s elektronickými zvuky, slabší stránkou desky z hlediska zvukového však zůstávají programované bicí, kde by se daly vybrat rozhodně zajímavější samply.

Celkově je toho na desce tolik (a téměř každá skladba působí jinak), že má člověk občas pocit, jako by Mr. Zavadil vydal spíše kompilaci či průřez vším, co nashromáždil za ta léta, kdy o něm nebylo slyšet. Přitom jeho nové skladby fungují jak každá zvlášť, tak i jako celek. Připadáte si trochu jako u švédského stolu se spoustou chutných jednohubek, kde si vybere opravdu každý. Je libo trochu jungle, drum’n’bassu, industriálního metalu nebo třeba pořádného poga? Planet of Sexual Originality je velmi inteligentní crossover s překvapivě tanečním nábojem, navíc zní velice současně a konkurenceschopně, hlavnímu protagonistovi rozhodně hudební vlak neujel. Jako třešínka na dortu a lehký chill out po třičtvrtěhodinové pařbě jsou na závěr připojeny dva kousky, kde se HERMAFRODIT otevírá nová dimenze za účasti hostujícího ženského vokálu (výtečná Lenka Suchánková) a trumpety (Stanislav Zeman).