Fear Before The March Of Flames byla kapela, které se velmi zdařile dařilo tvořit emocionálně vyšponovaný, lehce alternativnější (math)core. Deska Odd How People Shake z roku 2003 byla agresivním alternativním hardcore debutem, který vydobyl kapele místo na výsluní rovněž založením každého songu na určitém filmu (např. Sarah Goldfrab, Where are Your Manners? na Requiem for a Dream). Roku 2004 přešli k vydavatelství Equal Vision Records, trošku ztechničtěli své vyznění a přidali na chaotičnosti a Art Damage je dosadil do čela alternativního hardcore či post-hardcore. Léta páně 2006 lehce přidávají na melodičnosti a totálně drtivém emocionálním tlaku, který je lehce posouvá ke kapelám novodobé emo vlny, ze které se ovšem vymykají

nejen skladbou svých songů, ale i naprosto originálním vyzněním. Třetí deska The Always Open Mouth se spoustou vynikajících a originálních songů jim přinesla nejen zájem pokřivených duší po celém světě, ale i drogové a alkoholové závislosti, ze kterých se v novém začátku pokoušejí vyzpívat právě na Fear Before (s pomocí hostovačky z The Fall Of Troy, Heavy Heavy Low Low a Portugal. The Man).

„He turned the water into wine
We drank the ocean dry
He asked me for a cigarette
He turned the water into wine
We drank the ocean dry
He asked me for a cigarette, like any other guy“
Po spoustě nemilých zkušenostech se tito zahořklí a záštiplní mládenci rozhodnou svou kapelu přejmenovat, respektive zkrátit jméno na Fear Before, a vydávají desku, se kterou se snaží dokázat, že i na čtvrté desce kapela může být jiná než na deskách předchozích. Rozhodně zůstávají kapelou, která nikdy nebude mainstreamová a jejich písně nebudeme slyšet na normálních rádiích. A rozhodně nezapomněli hrát dobrou hudbu a nebojí se změn.
První song Treeman nám hned dává vědět, že Fear Before prostě nejsou veselí chlapíci bez starostí. Už úvodní slova „I'm bleeding but I'm alive, I'm breathing but I could die“ nám napoví, o co na této desce jde především. Život je na hovno, ale možná je nějaká naděje. Ale vážně jen možná.
Kapela lehounce změkčila výraz, pohybuje se spíš v posthardcorových vodách či u

alternativního rocku, ubylo řvaných vokálů. Zpěvák David Marion disponuje naprosto specifickým a rozeznatelným hlasem (rozkouřeným a vyřvaným) a někdy ve křičeným pasážích zní jako pán se třemi šestkami na občance, zášť se dá vyjádřit všelijak, nejen hlubokým growlingem. Kytarová práce není kdovíjaká honička, o atmosféru a píseň tu jde především. Bicí jsou velkým plusem kapely, upustilo se od rozházených pasáží, což ovšem není ke škodě věci. V obou typech rytmizování je kapela silná a rytmická sekce je velkým kladem kapely.

„Everything's not shitty
The plants, the birds might disagree
They sing a tune quite ominous,
There must be something wrong with us.“
Get Your Life Together například začíná vzdáleným, přes sklo slyšeným zvukem bicích a zpěvu, aby nás uzemnila riffem, ve kterém je nádherně slyšet zvonivá basa. Hned poté kapela zklidní, tichou vybrnkávačkou a pološeptem přejde do refrénu s až ztrojeným vokálem, kde každý má vlastní linku a dále nás vede svou cestičkou. Ta vede přes krátký bridge k onomu uzemňujícímu riffu, tentokrát doplněnému řevem, pro Mariona nezvykle hlubokým. Jeho naprosto perfektní výkon podtrhuje jedna z nejlepších písní na desce.
Problémem Fear Before bohužel je, že naprosto geniálních nápadů či neotřelých melodií je na desce několik a spíše druhá polovina desky se neposlouchá tak

snadno jako ta první, která vyloženě na první poslech chytlavé věci vlastní. Ne že by neobsahovala výrazné pasáže, ale ty jsou spíš schované a pod povrchem.
Fear Before zní na Fear Before trošku jako starší mewithoutyou!, trošku jako Norma Jean, občas připomenou např. Thursday či The Fall Of Troy a to nejen kvůli hostování Thomase Eraka. Jsou méně brutální než Norma Jean, méně punk než The Jonbenet, drsnější než Burst a větší hardcore než Brazil (doporučuji vynikající EP Dasein). Přesto je dokážete poznat po krátké chvilce, na všech deskách mají i podobný zvuk a naprosto nezaměnitelné výrazivo. Fear Before je vynikající deska a v tomto žánru jich letos moc lepších určitě nevyšlo. Svět dle Fear Before není nic veselého a tahle deska vás o tom přesvědčí.