Není lehké psát recenzi na to, co již bylo mnohde zrecenzováno. Není lehké psát o skupině z českých a moravských krajin (podpořit kapelu samotnou či národní cítění, hanět či si vybíjet vztek nebo hodnotit v porovnání se zbytkem světa?), jen si to zkuste. Není lehké psát o něčem, co je zahráno s přehledem, potřebnou technikou (zručností) a s radostí k hudbě jako takové, ale prostě to není ono. Něco tomu (pro mě) prostě chybí.
Vyhnu se plytkému popisu každého songu, jak to pěkně valí a kluci to drhnou řádně

v tom deathmetalovém korýtku. Jak je to bezva a hi-fi, paráda a zůstaňte věrní, metaloví. Zadejte správné heslo do vyhledavače a počtete si ažaž. Zkusme to jinak.
Táborští vytvořili dílo, které není prvoplánovité; je třeba v něm hledat, nechat ho uzrát. V tom vidím/slyším rozhodně plus. K tomu je třeba nemalá porce hráčského umu a posluchač je o tom bezpochyby přesvědčován, o tom žádná. Máme tu čest s death metalem spíše zámořského stylu se slyšitelnou snahou o technické pojetí. Možná, že to, co mi úplně nesedí je oldchool vyznění a celkový plochý, „statický“ zvuk. Určitě čistší produkce a modernější háv by byl jen ku prospěchu věci. To ale stále není to zásadní mínus. Poslechnu-li si oblíbenou skupinu/album (v tomto případě fakt nezáleží na stylu) a porovnám ji/ho s F.O.B. Default, to

nakopnutí mezi oči, to puzení nenechat ruce, nohy nebo hlavu v klidu je ten rozdíl, co mi chybí. Default sice chytne za koule, ale už za ně netrhne. A to je přesně to, co by materiál, pokud ho chci zařadit mezi prvoligové mančafty, měl a musí mít.
S očekáváním budu vyhlížet nový materiál, který jistě bude kopat až hanba. Pánové, nezaspěte v českém luhu za libých tónů všech pozitivních a téměř za plný počet bodů recenzí!