Autor: 50 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
A Virgin and a Whore

ETERNAL TEARS OF SORROW - A Virgin and a Whore

Budou tomu téměř dva roky, co jsem si sháněl něco od finských Eternal Tears of Sorrow, kvůli tomu, že měli vystupovat s Nightwish a Sinergy v Praze. Z mé plánované účasti na koncertě nakonec sešlo, nikoliv však díky ETOS. Z těch jsem byl tenkrát opravdu "vydřenej". S postupem času jsem jejich svižný melodický epic metal s hrubším vokálem (ani blackovým, ani deathovým) přestal tolik "žrát", přesto si u mě našli místo a dodnes si jejich album "Chaotic beauty" rád poslechnu, zvláště takové "Bride of the crimson sea", "Autumn grief" nebo Swanövu "Black tears" opravdu "můžu". Nedá se říct, že bych nové album nedočkavě vyhlížel, ale zvědav jsem byl, aniž bych věděl co očekávat.
Rok se sešel s rokem a pak zase další s dalším a očekávané album bylo venku. Pěkně vyvedený cover, sympatický počet devíti skladeb, hrací doba kolem čtyřiceti minut slibovaly mnohé. Bohužel se však nic zvláštního, alespoň pro mě, nekoná. Tak jak bylo "Chaotic beauty" od začátku po konec nabité chytlavými melodiemi, tak je druhé album přesně to co říká. "Panna a děvka" - tak by se daly oba počiny označit. Chaotic beauty jako panenská, originální, nabitá deska a druhý počin jako její pouhá nedomrlá kopie, nabízející se u dálnice. Nechápejte mě špatně, ne že by se "a virgin and a whore" poslouchalo špatně, nebo že by to byla nějaká srágora. Pořád je to příjemná melodická hudba s pěknými souboji kytarových sól a klávesových kudrlinek, ale oproti předchozímu albu nepřináší nového zhola nic a bohužel ani kvalitou jednotlivých skladeb se obě desky neblíží. Asi nejlepší skladbou je úvodní "Aurora borealis", která se asi nevešla na album první, protože by tam klidně zapadla svými chytlavými melodiemi, změnami rytmů a parádně znějícími klávesovými party. Tvrdší měřítka by snad ještě snesla "balada" "The river flows frozen" s hostujícími čistými vokály Juhy Kylmänena. Ani Accepťácký cover "Sick, dirty and mean" není nijak zajímavý, prostě heavy-trashová vodrhovačka v trochu temnějším zvuku.
Sympatické je, že se o skládání skladeb podělili všichni členové, jak co se týká hudby, tak i textů. Snad právě proto bych čekal nějakou pestrost, lahůdku, něco nového, ale ať hledám jak hledám...nikde nic. Snad každá píseň začne pěkným melodickým klávesovým motivem, který se po chvíli utopí v pořád stejných aranžích, přechodech a rytmech. Jak klávesák tak kytarista si tam můžou šmrdlat co chtěj a stejně vás to už nezaujme. Nevím, nevím, měl jsem pocit, že z pánů Puolakanaha (sólo kytara), Hiltuly (klávesy), Kokka (rytm. kytara + doprov. vokály), Sankaly (bicí) a Veteläinena (basa a vokály) by něco mohlo někdy časem být. Buď měli ještě nějakou tu dobu počkat s vydáním alba, které nemá takové kvality, anebo jsem se prostě spletl. Tak jako tak, těm co se podobný styl zamlouvá, doporučuji raději první album, které je opravdu o třídu lepší.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Eternal Tears Of Sorrow

aktuálně

diskuze