Autor: 80 Uživatelé: 65 Tvé hodnocení: hodnoť
Dissipate - Tectonics EP

DISSIPATE - Tectonics EP

Pánové během necelé půlhodinky dokazují, že jsou jak technicky, tak kompozičně velmi dobře vybavení a bude nutné s nimi do budoucna počítat.

DissipateDISSIPATE jsou jednou z nejnovějších atrakcí high-tech kolotoče Basick Records, na které poslední dobou pravidelně ujíždím. Basick je odjakživa o technické moderně a nejinak je tomu i v tomto případě. Ovšem nějak smysluplně zařadit tohle EPíčko je tak trošku oříšek. Není to metalcore, není to math ani čistý deathcore a už vůbec ne djent.

Po dlouhém přemýšlení a mnoha posleších bych Tectonics popsal jako kombinaci dosti brutální tech-core brusky s občasnými výlety do líbivějších, vypjatějších metalcorových a post-harcorových poloh. Jasně, nejde o nic převratného, míchání všemožných stylů je dnes na denním pořádku, ale v podání DISSIPATE je celek stoprocentně funkční a šlape jako dobře promazaný stroj. Žánrové přechody jsou tak přirozené a plynulé, že by jim je mohla kdejaká parta mnohem zvučnějšího jména jen tiše závidět. Hned z úvodních vteřin Motion (ten rozjezd je naprosto zničující) je jasné, že se s vámi chlapci nehodlají párat a bez milosti do vás perou zběsilé sypačky střídané rozlámanými breaky, nepříjemnými pískačkami a maniakálním řevem. 100% nasazení. Kytara (osmička) má naprosto nehorázný zvuk a tak trochu připomíná „hammer style pana Joshe „Danza“ Travise, akorát v ještě nabušenějším pojetí (viz nekompromisní nakládačka Becoming the Mantis). Vůbec celý materiál má neskutečně mohutný, valivý sound, což je v době všech těch žehliček chválihodné. Není od věci zmínit i takové Cursed.

DissipateJenže zdání klame a už na konci Motion se začíná pozvolna ukazovat, že nepůjde jen o zběsilou řežbu a na povrch se dostávají i pomalejší atmosférické táhlé riffy doplněné čistými zpěvy, které mají naštěstí hodně daleko do ufňukaného emo kňourání a rozhodně nefungují jako dámské vložky (pápá ARCHITECTS). Nemám nejmenší důvod jim to nevěřit. Tyto nesmělé náznaky pak kvartet naplno rozvijí a dovádí k naprosté dokonalosti v druhé půli desky, zejména pak v perfektní vygradované Mech Fail, kde se hrubozrnná síla a post-hardcorové emoce snoubí v jeden přirozený celek. Kratší stopáž (25 minut) protentokrát vítám s otevřenou náručí, alespoň nemusíte luštit další padesátiminutovou obludu. Deska se o to rychleji dostane pod kůži a pak už jen paříte.

Vše podstatné myslím bylo řečeno, nemá smysl se v tom dále pitvat. Pánové během necelé půlhodinky dokazují, že jsou jak technicky (v daném žánru naprostá nutnost), tak kompozičně velmi dobře vybavení a bude nutné s nimi do budoucna počítat. Nadějná parta.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Dissipate, progressive deathcore, deathcore, math metal, djent, mathcore

aktuálně

diskuze