Autor: 100 Uživatelé: 86 Tvé hodnocení: hodnoť
Focus

CYNIC - Focus

Veil of Maya, Celestial Voyage, The Eagle Nature, Sentiment, I´m But a Wave Too…, Uroboric Forms, Textures a How Could I. Když poprvé v roce 1993 putovalo cd s těmito songy a s nádherným logem Cynic do mého neméně nádherného cd přehrávače, věděl jsem o kapele jen skrze dvěma muzikantům, kteří

review_1046_px2

protagonovali na albu Human mně velmi blízké formaci Death. Upřímně řečeno, jako důvod, proč si toto cd pořídit, to bylo dostačující a asi i jediný. Dodnes toho samozřejmě nelituji a po prvních tónech jsem věděl, že má nosič cosi dočinění s muzikanty, kteří se jednou ve volných chvílích budou zabývat tvořením muziky třeba do dokumentárních filmů o přírodě :-))
Album mi v této době zní stejně moderně i nadčasově jako při prvním poslechu před 15 lety! Uf.. jen o kapele nyní vím o něco více. Poptávka po spolupráci s chlapci z CYNIC je jen důkazem kvalit, kterými se mohou tyto persóny honosit. Zásadních alb deathmetalové scény využivších um jednotlivých členů CYNIC bylo vskutku požehnaně. Samozřejmě se bavíme i o členech, kteří v řadách CYNIC působili jen v začátcích (Tony Choy). Jmenujme ty, které se zásadně zapsaly do kovových dějin: Death, Atheist, Monstrosity, Pestilence, Master, Spiral Architect. Také jsme si mohli užít práce a muzikantského nadšení členů CYNIC v projektech C-187, Aghora, Gordian Knot, Portal, Anomaly, Cortland, OSI, Aeon Spoke… ale k samotné desce.
Takže následujících 36 minut nás budou pánové Paul Masvidal, Jason Gobel, Sean Malone a Sean Reinert bavit technickým, pro někoho již né, death metalem. Hned první song otvírá vokodérový vokál, který nám doposud nebyl v tomto žánru moc

review_1046_px3

znám, nicméně patří k zásadním atributům soundu této desky. Vzápětí ho střídá vokál, jehož typ nám je už poněkud známější. Velice příjemně sladěno nejen k sobě, ale i k už tak ohromě technické a náročné muzice. Precizní ukázky muzikantské vyspělosti při hraní kytarových sól a používání různých barev zvuků kytar nás doprovází celým albem. Zasněné pasáže dokonalé svou náladotvorností střídají agresivnější úryvky vracející nás zas o kousek blíže k death metalu. Co skladba, to přísun naprosto nových informací, které jsem u jiné kapely dosud nepoznal. Naprostým šokem je pro mě najazzlá hra pana bubeníka Seana Reinerta. I díky tomu tato deska není určitě z těch, které stačí slyšet jen „párkrát“, aby byla zcela pochopena. Přesto se již při prvním poslechu zarývá hloubš a hloubš. Pro mě vybočující songy jako Celestial Voyage, I’m But a Wave Too, Textures a How Could I, dávají naprosto nutný pocit vidět kapelu živě. Zvědavost, jak jsou CYNIC schopni tuto produkci podat naživo, je vskutku obrovská.
Po 14 letech čekání se můj sen uskutečnil dokonce dvakrát a mně se potvrzuje, že tito muzikantští velikáni z Berklee jsou pro mne number one. I když ne v původní sestavě, ale v zásadním jádru kapely fanoušky určitě nezklamali. A ti, kteří kapelu loni ani jednou neviděli, budou mít možnost nápravy hned 6.8. v rámci preAssault show, kde Cynic předskočí Killswitch Engage a As I Lay Dying.
Všichni pak netrpělivě očekáváme druhou desku CYNIC, která vyjde co nevidět a já

review_1046_px4

jen doufám, že bude hodnocena tak, jak i já hodnotím Focus, a to je za plný počet.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

aktuálně

diskuze