Když kdysi někdy před deseti lety CB začínali, hráli takový rychlejší alkoholický bigboš s ambicemi sahajícími někam k Blind Guardian. O tom svědčí první dvě alba Kouzlo slávy (1992) a Chlastavý lemtavý (1993), na kterých ale už také můžete najít velice zajímavé kousky jako "Říši soumraku", "Draculu", rytmickou "Už ne!", které ještě nedávno tu a tam kapela zahrála naživo, minimálně v medley "Šmrdlej", posbíraném z nejlepších pasáží starých barbarských kusů.
Za čas už přišlo demo s duchařským "Hajným" a hitovými "Poutníkem a "Fantazií", které předznamenalo novou epochu v dějinách CB. Tatam byly alkoholické texty z předchozích let, tatam skočné tancovačkové melodie a mizerný zvuk. Hudba se stala mnohem náročnější jak posluchačsky, tak technicky. Celý kladný vývoj kapely pánové potvrdili albem "Divadlo bolesti", které je pojato koncepčně, s pěknými mezihrami, intrem, outrem apod. a jako bonus jsou přidány všechny tři, tehdy již "kultovní" songy z předešlého dema. Kapele se často vyčítá přílišná podobnost s Blind Guardian. Poměrně záhy následuje další album ...sklízejte bouři, opět vydané na vlastní náklad. Znovu obsahuje hromadu skvělých věcí, pořád ale ještě CB něco chybí do té první ligy.
A to je právě už nějakou dobu minulostí. Pro mě alespoň od té doby, co vyšlo "Víno z temných hroznů". Na posledním albu si Cruel našli svůj vlastní styl, i ti nejzarytější odpůrci musí přiznat, že o nějakém kopírování Blind Guardian již nelze být ani řeč. Cruel se posunuli ještě více k epickému pojetí metalové hudby, přibylo pomalejších a střednětempých pasáží, také najdete více akustických kytar, kláves a vůbec se "Víno" více vymaňuje z typicky metalového stylu. Jistě se najdou takoví, kteří budou vyčítat nad nedokonalým zpěvem, mým názorem ovšem je, že se Marek Neckář stále zlepšuje a že jeho hlas k hudbě Cruel maximálně sedí. Neumím si k jejich hudbě představit nějaký ječák ála Kiske. Možná tak Matthias Blad od Falconer by mi k jejich stylu sedl, ale takových zpěváků v metalových kruzích moc nenajdete. Ale už k desce samotné.
Smyčcové intro "Jeruzalém", jakoby vysypané od Apocalypticy, vás opravdu přenese do jiných časů, v kterých vás Cruel také hned přivítají následující skladbou - vypalovačkou "Vítejte do zlých časů". Následuje pestrý, spoustou změn a melodiemi prošpikovaný "Křest ohněm" s parádně navrstveným trojhlasem ve finální pasáži. Rozbouřeným živlem se přeneseme do koncertně prověřené "Faty morgány", která je jedním s nejsilnějších momentů alba. Ostrý riff, naléhavý zpěv a znovu jedna lepší melodie než druhá. Následuje akustická "Za zrcadlem" s nádherným textem, pak se přebrodíme úlomky skel k mému nejoblíbenějšímu "Mementu mori" střídajícímu rychlé pasáže se smyčci podbarveným melancholickým refrénem. Přes progresivněji pojatou "Sestřičku", pomalou, zadumanou "Zeď nářků" se dostaváme k vyvrcholemí alba. Předznamenává jej dynamické "Kainovo znamení" a nakonec "téměř-muzikálová" sedmiminutová skladba nazvaná "Requiem?". Bonusem je další svérazně pojatá duchařina "V naší ruině straší".
Jestli si jedna věc zaslouží zvláštní pozornost a samostatnou kapitolu, jsou to texty. Zde Marek Neckář s Petrem Potměšilem odvedli ne skvělou, ale výjimečnou práci. Tak nádhernou češtinu v současné tuzemské hudbě byste hledali jen těžko.
K barevnému zvuku přispívá také spousta hostů, mezi nimiž najdete mimojiné jako již tradičně Lídu Finkovou, houslistu Petra Chvojku, "stáleho hosta" za bicími Jakuba Homolu, dále také Anitu Neckářovou, smyčce Petra a Jana Drahotových nebo klarinet Jarčy Pošíkové.
V současné době již kapela hraje bez kytaristy Zdeňka Doboše, který odcestoval do zámoří, basáka Vítka Živanského, který zase svou energii raději věnoval studiu. V současné době kapela vystupuje už jen pod jménem Cruel, po fúzi s Guernicou s Pavlem Bauerem na postu kytaristy a druhého zpěváka s tím, že stálý basák a bubeník se hledají. Uvidíme, co si na nás Cruel přichystají na příští album, určitě se dočkáme změn, dá se očekávat, že se o skládání podělí Marek Neckář s Pavlem Bauerem, což by mohlo přinést zajímavé výsledky. Navíc kapela se dvěma zpěváky....
Jste-li alespoň malými příznivci melodického metalu, není možné toto album přehlédnout, neřku-li odsoudit. Já na něm za nějakého půl roku, co jej mám doma, nenašel jedinou chybu. A vy - zástupci vydavatelských firem už konečně otevřete oči!