Od nových .Crrust jsem toho moc nečekal, starší tvorba v sobě sice nesla určité náznaky zajímavosti, ale vesměs se dala zamknout do šuplíku lehké nadprůměrnosti

a tam nechat hnít. Zajímavé to ale s novinkou začíná být už od prohlédnutí tracklistu, jedna třičtvrtěhodinová skladba, ne že by snad šlo o něco zásadně originálního, podobnou věc si už vyzkoušelo povícero kapel (nedávno například podobně stylově zaměření Comity), nicméně určitý punc neobvyklosti to Pain is a Mere Sensation propůjčuje. A zajímavost naštěstí tracklistem nekončí, .Crrust na novince totiž konečně našli cestu z lehkého nadprůměru a dostávají se do pater vyšších, zajímavějších…
Začíná se nenápadným vybrnkávaným motivem, zkreslení a distorze na sebe ale nechá čekat ani ne pár vteřin a poklid přerušují progresivní hardcorové rify a agresivní vokál, jeden střídá druhý, jen premiéry, reprízy se nenosí, několik minut za sebou, než se dostaneme k prvnímu zpomalení, lehké olíznutí sluchem a post vlivy, řádné namíchání s psychedelií, pískavá sóla, v pozadí rozpadající se rytmické sekce, postupně se znovu zrychluje, ubývá drogových vlivů, struny drnkají v jazzových rytmech, jen aby se po chvíli pomalejší polohy vrátily ke slovu, postupně se atmosféra zahušťuje, psychedelie, sludge promlouvají stále častěji a výrazněji, aby se nakonec hudba na několik minut přelila do klidných vod elektronického minimalismu s lehkým outro nádechem. .Crrust se žánrových přechodů nebojí, v jejich post-hardcorové koláži tak občas najdete jak neurovnaná mathcore místa, jazzové postupy, už zmíněný sludge a závěrečný elektronický oddych, vše zahrané přinejhorším obstojně, slovo chvály na závěr patří hlavně bicím, nápadité figury a vynalézavé figury dokáží i obyčejnější rif dostatečně rozpohybovat a ozvláštnit tak i ty méně výrazná místa.
Crrust se na téměř pětačtyřiceti minutách neztratili, spíše naopak, oproti.Crrust se žánrových přechodů nebojí, v jejich post-hardcorové koláži tak občas najdete jak neurovnaná mathcore místa, jazzové postupy, už zmíněný sludge a závěrečný elektronický oddych, vše zahrané přinejhorším obstojně.minulým nahrávkám přeskočili i vyšší než lehce nadprůměrné výšky. Stále to sice není úplná špička, po většinu času je deska zábavná, ale nijak výjimečně vybočující, pár míst vám nicméně v hlavě utkví a po celou dobu se bavit bezpochyby budete.