Nacházíme se v daleké budoucnosti, lidstvo je v krizi a hledá cestu ke svému znovusjednocení a záchraně. Tomu by mělo napomoci objevení neznámé země a, světe div se, ženské. Takhle nějak to vidí Ian Parry (znáte nikoli z TV reklamy, ale třeba z Ayreon, Elegy, Hammerhead a Vengeance) na koncepčním třetím pokračování jednoho ze svých projektů. K realizaci příběhu povolal ostřílené pardály a respektované power střelce, namátkou bicistu Casey Grilla (Kamelot), tlustodráteníka Jana Bijlsmu (Vengeance), klapkaře Joshuu Dutrieuxe (Elegy) a tenkodráteníka Stephana Lilla (Vanden Plas).
Nejeden takzvaný metalista určitě po letmém poslechu desky vrhne kotouč do kouta vstříc hromádce špinavých ponožek a vrátí se k osvědčenému podupávání při Kiskeho klasickém “I Want Out!”. Pravda je, že poslech Terra Incognita si trochu zvýšené pozornosti zpočátku vyžaduje a mýt nádobí se při ní asi fakt nedá. Vnímána jako klasická nekoncepční řadovka, mohla by působit zbytečně a neopodstatněně překotně, překomplikovaně až zmatkovitě. Jenže je tu ještě právě nosná kostra v podobě onoho koncepčního příběhu, která z ní teprve dělá dílo. Dílo nesmírně pestré a nabušené, od prvního do posledního tónu vypjaté, plné výkonů muzikantů hrajících jak o život, zvukově hodně vychytané. Stylová paleta je skutečně široká, od barev téměř poprockových (takový Jon Bon Jovi by si určitě s některými fragmenty Spirit of Kindness poradil “po svém”) přes špičkově i rutinně (ano, i pár ne úplně povedených mist se najde) symfo/power/speedmetalové k až artrockovým (jakoby se z Reductio Ad Absurdum misty zubili samotní Yes). Parry, jakkoli zpěvák par excellence, dá mezi nespočetnými odstíny a polohami svého hlasu semtam vzpomenout i na Ronnieho Jamese Dia nebo Russella Allena (Symphony X - odkazy nejen na zpěv, ale i na tvorbu celé skupiny, stejně jako na pány z Divadla snů, také při poslechu CD občas problesknou). Vypadá to, že na tuhle desku bude profláknutá fráze “není na první poslech, je třeba se jí skutečně prokousat” platit beze zbytku. Pak ale kotouč z přehrávače hned tak nepocestuje a bude dlouho přesvědčovat v tom, jak moc je promyšlený a dotažený.

11 / 57:48