Autor: 90 Uživatelé: 85 Tvé hodnocení: hodnoť
Conspiracy in Mind

COMMUNIC - Conspiracy in Mind

Někdy si připadám jako zpomalenej film. Tuhle recenzi jsem začal psát někdy před čtvrt rokem, kdy se mi konečně soslé CD Communic dostalo do rukou. Skupinu jsem poprvé zaznamenal na jednom (nejmenovaném) rádiu a úspěšně si je spletl s Nevermore. Nu a tři měsíce se se třemi sešly, navštívil jsem Brutal Assault, cédo tam zakoupil a zjistil, že se mi hudba norské trojice líbí čím dál více.
V sedmi skladbách je zde předvedeno to, čím už pěknou řádku let okouzlují Amíci v čele s blonďatou máničkou Warrelem Danem, tedy do detailu propracovanými skladbami se silným melodickým základem, nervní atmosférou a v neposlední řadě i zvukem. Přesto po více posleších je jasné, že i přes takřka totožný hlasový rejstřík kytaristy Oddleifa Stenslanda (jinak rovněž Scariot a Ingermanland) jsou Communic více o melodiích a nálada desky není až tak depresivní, jak jsme tomu navyklí od Nevermore. Obě skupiny si však dokáží shodně pohazovat s nápady, různě je proplétat, rozmotávat, nastavovat, krátit a vůbec s nimi všelijak žonglovat, což má za efekt jediné – naprosto si vás podmaní. Je jistě zajímavé, že Communic se vše daří dát dohromady ve třech lidech (kromě Oddleifa zde ještě působí Tor Atle Andersen za bicí soupravou - rovněž Scariot - a Erik Mortensen – Ingermanland - je basovým protějškem Jima Shepparda) a výpomoc si neberou ani na živá vystoupení. Drobnou odlišností je i využití kláves (hostující Dán Peter Jensen ze Sinphonia), ale pouze na dobarvení celkového nádechu skladby.
Těžko se mi vybírá některá ze skladeb (třeba hned úvodní a zároveň titulní Conspiracy in Mind začíná riffem, který jakoby mi, ehmm Jeffovi Loomisovi, vypadl ze strun a i Oddleif je zde na chlup přesně Warrelovský), ale možná bych se zastavil u čtyřky Communication Sublime, která se mi jeví jako nejsilnější

review_534_px2

jak po stránce techniky, tak i celkové propracovanosti. Ač je druhá nejkratší, přesto dosahuje úctyhodné stopáže 7:28. Začátek obstarává kytarová brnkačka, do které se přidává basa a bicí, z dálky se střídavě vynořuje a mizí syntetický zvuk kláves, aby v čase 0:40 přišel první kytarový sjezd a po něm v 0:54 první á la Neverriff, na který o 15 vteřin později navazuje Oddleif s plačtivým, přesto navýsost melodickým zpěvem. Rytmika je přesná, nervní, v pozadí se pomalu klube další úchvatný melodický nápad. Vše šlape jak švýcarské hodinky, že vás to prostě nutí třepat hlavou a užívat si tu báječnou pohodu. Následuje druhá sloka, na kterou ve 2:00 navazuje zasekávačka a pomalu se připravuje půda pro refrén. Ufff, tohle vidět na živo, tak si asi cvrnknu do gatěk. Oddleif je hlasový čaroděj, není až tolik prosebný a naléhavý jako Warrel, ale vynahrazuje to neskutečným citem pohrát si se svým hlasovým rejstříkem. Tak to jde v podstatě až do 4:40, kde se objeví mezihra, ve které vyplave na povrch zvonivá basa a opět Nevermoreovské riffování. 5:00 - Oddleif zapíná sirénu, kterou vám vykřičí díru do hlavy. Nevím, kolikrát už jsem tuhle skladbu slyšel, 50x možná i vícekrát, ale pokaždé mi dokáže navodit husí kůži. Pomalu se blíží závěr, který začíná gradovat na 6:30, kdy se celá mašina Communic bičuje na maximum a opakuje nejsilnější nápady, včetně úvodního klávesového snění. Ačkoliv je Communication Sublime, potažmo celé CD Conspiracy in Mind, v podstatě stále v tempu středním, v žádném případě ani chvilku nenudí, jelikož nápady je našlapaná až po strop.
Skutečně nevím, co bych mohl Communic na jejich debutu vytknout. Přes prvotní přístup jako k další kopírce Nevermore (ne, že bych jich znal až tak moc) jsem se dostal do stavu, kdy stále více z desky cítím, že chlapíci sice Nevermore mají najeté velmi velmi slušně, ale přitom z toho neudělali jenom nějaký plagiát, ale zakomponovali tam kus sebe samých. Jak jsem napsal na začátku, tuhle recenzi jsem rozpracoval už dávno a tehdy ji měl zakončenou: „nu jsem zvědav, jak na tuto desku zareagují Nevermore s This Godless Endeavor.“ Nevermore mezitím zareagovali excelentně, i když ani tentokrát nepřekonali Dreaming Neon Black, ale dle posledních zpráv Communic na začátek příštího roku chystají dvojku, takže se jenom poopravím „nu, jsem zvědav, kam se pohnou, zda-li směrem k větší melodičnosti, nebo se vrhnou do temných vod powerprogu, jak tomu s posledními počiny činí právě americká, již opět, pětice“. I proto si nechávám jeden stupínek ke zlatu k dobru. ..::.. 9/10

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

  • Rated 0 out of 10.

Ano, i já jsem tuším někdy časně zjara po vyslechnutí jedné ukázky v éteru nabyl dojmu, že si Nevermore s novou deskou oproti

additional_review_3838_59_px3

původním plánům trochu pospíšili. Po zjištění že šlo o „jakési“ Communic vzrostla s očekáváním nového záseku Daneovců i zvědavost na debut jejich norského revivalu s tím, že pokud půjde až o takhle hluboké potápění v inspirační studně, pak jaký má vůbec smysl. Jednoznačně nejdotaženější plagiát, jaký jsem měl kdy možnost slyšet, je kytarově, stavbou aranží, vrstvením vokálů a zvukově prakticky identický s Nevermore, ačkoliv Oddleif Stensland se zaklíná spíše jejich dávnými předchůdci Sanctuary. Oproti Nevermore jsou Communic (přes velké množství opravdu silných momentů, kterými Conspiracy in Mind disponuje) ale poněkud sterilní, chybí jim ona nervnost a živočišnost. Asi největší podíl na celkově hodném vyznění desky má větší tendence Communic tíhnout k polohám, kdy se většinou vzduchem mihotají plamínky zapalovačů. Tudy by za předpokladu přibrání jisté dávky razance mohla v budoucnu vést jejich vlastní cesta, pokud se chlapci vystříhají tendencí ždímat z nápadů maximum za každou cenu (Silence Surrounds). Ne, že by mě další směřování kováříčka nezajímalo, ale myslím že jeho největší přínos pro mě aspoň do doby vydání dvojky zůstane ve sdělení, že kovář je jen jeden. ..::.. 7/10

  • Rated 7 out of 10.

Ano ano, TRs to vystihl dokonale. Oproti Nevermore Communic chybí ona správná nervnost a živočišnost, jsou sterilnější a páchnou z nich i Sanctuary (chvilkami snad i harmonie Death) a snaží se využít každého nápadu, z čehož pak vzejdou trochu delší skladby, než by někdy měly být (?). Nevermore jsou ale mnohem dravější, metalovější a nejsou tak uhlazení, jak to Communic na Conspiracy in Mind chvílemi předvádějí – to asi ty plamínkové orgie :) Celkově ale velmi dobrá deska - dobře složená a odprezentovaná, a ani nevadí, že je jasné, kam trio chodí pro inspiraci.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Communic, melodic metal, progressive metal, power metal

aktuálně

diskuze