Au, začíná se nasypaným TDEP riffem, au, hned na to školní recitál perverzních dětských hlásků, který rázně utíná pogovací meshu tupačka, zpátky k dillingerům, dětské sbory, slipknot, meshu, uf... Nemluvím tady o Five Star Prison Cell jak by se mohlo zdát, ale o raubířích ze Švédska s poněkud do jiných krajin zavádějícím jménem Calm. Klidu se na tomhle proděravělém

lesklém kotoučku nedočkáte, naopak vás čeká ztřeštěná směsice (nu-)metalu a mathcoru s parodickým nádechem. Přístup Calm ke svým vzorům, potažmo hudbě celkově se slovům jako vážnost, respekt a úcta drze vysmívá a staví agresivitu na hlavu rozjuchanými vložkami, žánrovými kotrmelci, ztřeštěnými vokálními aranžemi. Ne že by snad Calm vynechávali extrémní party, naopak, TDEP sypanic, meshu křepčení a nu metalových klepání si užijete dosytosti, ale nebojí se svoje kousky nenadále rozjuchat, zparodovat, zlehčit. A tak dillinger sypanice občas hystericky rozsekají lehce cirkusové melodie, tupačky lámou rytmy, kopou a

zároveň vybízejí k tanci, numetalové melodické vokální aranže vyhání do extrému, přehnaně procítěné, přehnaně mektavé, to všechno přispívá k tomu, že celek vyzní nevážně-vážně.
Podobné pojetí moderní muziky předvádějí právě už výše zmínění Five Star Prison Cell, kde se mísí stejné vlivy a podobně se pracuje s vokály (i tady si užijete nespočet poloh a frázování, vrstvení, překrývání…), ale kde se FSPC jen zlehka usmívají, Calm nasazují škleb od ucha k uchu, dětsky hravý styl bez ohlížení se doleva doprava proti vyzrálejším, ale konvencemi přece jen více omezeným, starším spolužákům. To s sebou nese i určitou rozháranost a divokost, na desce jsou místa bez přehánění geniální (celá skladba I Smile), na druhou stranu i místa, kde se projevuje syndrom levného nábytku, součástky neKlidu se na tomhle proděravělém lesklém kotoučku nedočkáte, naopak vás čeká ztřeštěná směsice (nu-)metalu a mathcoru s parodickým nádechem. Přístup Calm ke svým vzorům, potažmo hudbě celkově se slovům jako vážnost, respekt a úcta drze vysmívá a staví agresivitu na hlavu rozjuchanými vložkami, žánrovými kotrmelci, ztřeštěnými vokálními aranžemi.tak docela sedí, stůl se sice postavit dá, ale bez podložky pod nohu se na něm najíte jen těžko. A konečně i místa, která prostě zdaleka ne každému musí sednout (pro mě třeba těžce iritující začátek Bittersweet Memories).
Všechnu tuhle legraci se Calm rozhodli poskytnout zadarmo na svém oficiálním webu, což těm méně otrlým umožní sosat s čistým svědomím, sympatický tah zasluhující uznalé poklepání na rameno a pokývání hlavou. Army of a Few totiž rozhodně stojí za víc než pár kliknutí a tak kvalitní muziku zadarmo na internetu najdete jen těžko, jestli vůbec. Divoká směs moderních extrémních stylů, vydrzlá, roztěkaná, nespoutaná, originální, i když občas poněkud těžce stravitelná, to jsou přesně Calm.