Autor: 65 Uživatelé: - Tvé hodnocení: hodnoť
Consume Adapt Create

ARCHITECT - Consume Adapt Create

Jméno Daniela Meiera prostupuje mnoho projekty, nejznámější je patrně Covenant a Haujobb. Architect provozuje také již přes deset let, na kontě má několik alb, EP, za celek by se dalo v sumě říct, že společně s famózním Hecq tvoří to nejlepší z Hymen Records (součást Ant-Zen), což v teoretické rovině samo o sobě může tvořit kvalitativní etalon. Prakticky poté především poslední dvě alba - The Analysis of Noise Trading a Lower Lip Interface můžou být skutečně pádným důvodem, proč letošní novince dát těch 74 minut života. Zejména pak to druhé by mohlo pozitivně naladit ucho posluchače. Tolik k doporučením.
Tvorba Architect patří k nemalé množině děl, u kterých je naprosto zbytečné pátrat po škatulkách. Něco mezi elektronikou a drumíčkem, dalo by se v tom vypíchnout mnohem víc. Jedná se o mix převážně pomalejších temp a ambientních ploch, hlasových samplů, smyček. Nebo si můžete pustit ukázky, s těmi nejdál dojdete. Ale konkrétně k albu.
Po předchozích dost monotematických materiálech přichází

review_1423_px3

Consume Adapt Create s širším záběrem a nevytváří od začátku do konce ucelený proud hudby. Album v zásadě stvrzuje předchozí slova o žánrové nečistotě, vyvíjí se, pulzuje, žije si tak trochu svým, byť nesourodým, životem. V první třetině jen velmi neochotně nabíhá do silnějších rytmických celků, občas se jakoby vytratí nit, přelije se nějakou silnější plochou. S přibývajícím časem začínají taneční plochy mírně dominovat nad klimbavým pospáváním, pětku For You už by si šlo reálně představit ve víru sobotní diskotéky. Hned na to breakbeatový So I Went Out a album opět trochu klesne hlavou pod hladinu. Temné psytrancové vody sluší Architect asi nejvíce. Samply dostanou svůj prostor a čas a koneckonců – Daniel je podle poslechu spíše autor poslechové hudby, což se právě jednoznačně ukazuje v porovnání vždy dost delikátních samplů na jedné straně a většinou dost jednoduchých rytmů na straně druhé. Příkladem budiž osmička Pure i devítka I Lost My 808 on a Rainy Day (hozené spíše do minimal techna). Nějaký potenciál tam je, nicméně pět a půl minuty (resp. čtyři a půl) opravdu suchopárného tu-tutuc-tutuc-tuc to přejede jak parní válec. Velká škoda, protože ono stačí poměrně málo, dokonce i málo vysloveně novátorského, a dá se vytvořit efektní výsledek (např. Shpongle). To celé berte jako vlastnost komplet nahrávky, ne jen těch zmíněných skladeb.
Každý si na Consume Adapt Create tedy najde to své. Někdo to,

review_1423_px2

někdo ono, u mě je ovšem výsledek jasný – tahle nevyváženost nahrávku posílá o několik příček níže než předchůdce. Lower Lip Interface nebyla nějaká vyslovená pecka, ale tím uceleným projevem dovedla bavit na celé své délce a nezvrhávala se v exhibicionistické tanečky svého masterminda. Novinka je oproti tomu spíš jako demoverze pro nahrávací společnosti: „Poslechněte si, co vše umím!“ Slušelo by jí méně eventuelních žánrových přemetů a více snahy těch několik málo vybraných nějak okořenit. Jak už jsem psal – u mnohých elektronických žánrů stačí jen docela maličko. Daniel Meier si místo toho bere to největší kladivo a i když album rozhodně a definitivně stojí za poslech, hodnocení vyšší být nemůže.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

Tvé hodnocení:

Tagy:

Architect, experimental, electronic

aktuálně

diskuze