DAemoN - profil nenalikován

Wormlust / Skáphe vinyl konečně doma - ten obal i vnitřní artwork je dost haluz :) - nejvíc mě dostalo, že když se na to podíváte z dálky (na ten frontcover), tak tam lze vidět z profilu hlavu gorily a/nebo i jiný zvíře, nebo ženskou :) (obě s warpaintem), jak si dávají pusu :). Zajímalo by mě, jestli je to schválně, spíš asi ne, ale... je to tam :).

V červnu se zvláště urodilo, no nebude pokaždé posvícení... zvlášť když tam dávám i nějakou tu hroznou pičovinu:-)) tak to pak naskočí hned.. ale taky aby se nezapomnělo, že ano. A některý ty skočný kolovrátky, to moc nezabere.

ad vanena: vokál v Aversio Humanitatis - Frozenovo misantropický "pokřikování" tam celkem sedne i kvůli textům ("Be self aware, destroy your mind Be part of the wheel, step into the grind"). Maník je z Venezuely stejně jako kytarista, tak ta nasranost nebude hraná:-)

Ty jo, podle nástrojů bych to ani tak nedělil, spíš to teď beru podle skladatelských postupů. U většiny metalů mám pocit, že jednotlivý motivy nejsou moc provázaný, nenavazují na sebe a nerozvíjejí se navzájem, je to spíš skládačka (často dost zajímavých, ne že ne) nápadů jeden za druhým. U klasický hudby bych si troufl říct, že rozvíjení a vzájemný obohacování se motivů během vývoje skladby je celkem charakteristický prvek. V tomhle ohledu bych řekl, že víc než drtivá většina symfo-BM se tomuhle přístupu ke skládání blíží část rafinovanějšího zlo-blacku (typicky: Aosoth), kde aspoň některý skladby tenhle rys mají.

Ad Waltari - s tím (globálním) poprockem jsem to přehnal. Asi je jedno, jestli je to lepší než XY album apod. Faktem prostě je, že je to po čertech povedený album. Nejvíc paradoxně žeru ty největší cajdáky a diskotéky, ale dobře to doplňují ty progmetalový věci. Ještě bych tam vrznul nějakou thrashovku a grind a byl bych spokojenej úplně :-)

Franto, ne že bych s tebou chtěl polemizovat, ale abych dobře pochopil, co chceš říct, potřeboval bych vědět, co je to klasický prvek (nějaký konrétní nástroj nebo postup?).

jsem to byl "donucen" vyslechnout a souhlas s vanenou ohledně triviality melodií (ke konci jsem tam zaslechnul snad i Trollech :) ), místy jak když prostě jede stupnici nahoru a dolu, taková nepříjemně vlezlá chytlavost (podobnej problém mám třeba i s BAN - MV III), některý pasáže celkem fajn, zvuk se mi taky líbí, ale kvůli tomu to poslouchat nebudu...

ale vzpomněl jsem si u toho na starý Belenos - Errances oniriques, taky francouzský melodický black, syrovější, místy solidně nasypaný, chvílema zase trochu úsměvně "pagan" (?), resp. celý je to vlastně naivní, ale kdysi mě to docela bavilo a i teď mi to tou melodikou (která má někdy blízko třeba k Satyricon - Nemesis Divina atd.) sedí trochu víc než Cénotaphe. Spíš bych doporučil původní verzi oproti té rerecorded, ale i ta je ok.

Neptunian Maximalism a Sunn Trio + 1, obojí super, jen jsem se k tomu dostal později.
Carach Angren hrozná pičovina, ale fakt strašná. Nechápu, že to vůbec ještě poslouchám, když ta kapela je s každým albem čím dál horší. Fakt, kde jsou ty časy Lammendam.

vanena: já už se tím včera vytrestal a jen samotný nazvučení bicích - to je bolest :), vydržel jsem asi 3,5 minuty...

   AddSatan:
A když vidím ten komentář k Exocrine od bizzara, že i na něj to: "... moc pidliká", to musí být fakt něco příšernýho :))
  


přésně, hned mě to trklo, a už jen kvůli tomuhle to mám uložený k nějaké sebevražedné chvilce.

Pyrrhon je fain, ale nechápu ty adjektiva k tomu. Mně to přijde takový hravý a vlastně neškodný, žádný drásavý psycho tam neslyším. Jinak Exocrine jsou hrozná muzika, dal jsem to asi 5 minut.

aktuálně

diskuze