Články

přeposlat článek tisknout
THE KILIMANJARO DARKJAZZ ENSEMBLE, THE MOUNT FUJI DOOMJAZZ CORPORATION

THE KILIMANJARO DARKJAZZ ENSEMBLE, THE MOUNT FUJI DOOMJAZZ CORPORATION

  • kdy: 2.5.2013
  • kde: Praha, MeetFactory

Pravá síla téhle nizozemské saně je pro mě ukryta uvnitř hory Fuji. Naživo se projevilo, že Kilimanjaro jsou spíše příjemný, potemnělý chillout, který má i hlušší místa, ale i tak to byl příjemný koncert s několika velice silnými momenty.

The Kilimanjaro Darkjazz EnsemblePo nedávném koncertu Bohren & der Club of Gore se tuzemský fanoušek hudby, nejčastěji zaštiťované pojmem „dark jazz“, znovu dočkal a pořadatelé z k.y.e.o. nám konečně dovezli asi druhé nejznámější jméno onoho žánru. Osobně jsem trochu váhal, jestli vyrazit, loni v Transylvánii mě totiž The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble v živém provedení kdovíjak nenadchli, i když na tom nemalý podíl mělo to, že hráli jako poslední kapela po dvoudenním festivalu plném skvělé hudby, pozdě v noci a ještě jsem měl celkem dost upito :). Naopak vystoupení jejich improvizačního alter ega The Mount Fuji Doomjazz Corporation řadím směle k tomu nejlepšímu, co jsem (asi nejen) loni slyšel a viděl. A právě zpráva o zařazení jejich setu k line-upu večera, která se z ničeho nic vynořila asi dva dny před koncertem, rozhodla.

The Kilimanjaro Darkjazz EnsembleZamračená obloha mě provázela směrem k smíchovskému Meet Factory. Ideální počasí pro podobně (povětšinou) zamračenou hudbu. Volbu místa konání vesměs chápu, byť Akropole či Archa by tomu samozřejmě slušela o něco víc, ale vím, že to není jen tak. Po obhlédnutí sálu mě trošku zaráží menší rozměry podia, v kombinaci s nižším stropem sálu dobrou čtvrtinu projekčního plátna zastiňuje podlouhlý stůl s laptopy a dalším vybavením kapely. Ve výsledku mi to ale ani moc nevadilo (o tom dále).

Informace o začátku se poměrně různily, ještě že chodím všude pozdě, tentokrát se to rozhodně vyplatilo. Muzikanti se na podium začali trousit až lehce po půl desáté, oproti loňsku je sestava o něco ořezaná. Postrádám dreadatého baskytaristu (basa jela ze samplů) a co se týče slibovaných Mount Fuji i bicí soupravu s bubeníkem, popř. jsem si vysnil i violoncello, které mě uhranulo na posledním záznamu z Roadburnu. Jo, to jsou ta přehnaná očekávání. Ještě že byl pozoun/trombón (prý je to vlastně to samé). Ano, už na začátku musím říct, že asi nejen pro mě se „hrdinou večera“ stal právě tento nástroj, resp. jeho majitel Hilary Jeffery. Vystoupení začalo asi 15timinutovou improvizací nesoucí se převážně v drone/dark ambientním duchu (takže začínají The Mount Fuji Doomjazz Corporation), který mi v některých aspektech připomínal právě již zmiňovaný živák z Roadburnu. Na plátně za hudebníky se promítá nějakými filtry modifikovaný Begotten, což pro mě znamená další lehké zklamání, za a) to používá každá druhá kapela, za b) se to až na výjimečné momenty k jejich hudbě příliš nehodilo. Kombinace s Heaven and Earth Magic se mi loni líbila o dost víc. Takže jsem projekci víceméně ignoroval a pozoroval spíše muzikanty, nebo měl zavřené oči. Když jsem u toho vytýkání, tak mi sem tam vadila i ne úplně citlivá práce osvětlovače, zvláště ve dvou případech, kdy do naprosto nevhodného okamžiku pustil stroboskop, nebo světly blikal, to se mi nad hlavou zhmotňoval velký červený otazník. Může se to zdát jako drobnost, u téhle hudby prostě takovéhle detaily vadí.

The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble - Charlotta CegarraZpět k muzice, ta byla totiž povětšinou příjemná až skvělá. První část setu se tedy nesla v duchu pořádné, velmi pomalu nastupující temnoty, chvílemi evokující až onen pověstný, zneklidňující, plíživý děs. Elektronický i kytarový dark ambientně/noiseový základ, do něhož vstupují táhlé tóny bezeslovného zpěvu Charlotty Cegarra a pozounu, obojí různě zechované či jinak zefektované a smyčkované. Ten pozoun! Neustále mě znovu a znovu překvapovalo, jak mocná zvuková „zbraň hromadného ničení“ to je a co se z ní dá vyloudit za (pa)zvuky. Naprosto dokonalý nástroj na drone. Zní skvěle už sám o sobě, natož když s ním někdo umí pracovat tak mistrně jako Jeffery. Po tomto Mount Fuji úvodu se z ambientní mlhy náhle vynořují povědomé tóny a pak i beaty hitovky Lobby z debutové desky The Kilimanjaro Darkjazz EnsembleThe Kilimanjaro Darkjazz Ensemble - Hilary Jefferynesoucí se v příjemnějším, melancholicky-trip-hopovém duchu. Následuje další spíše zasněná Embers s krásnou (a skvěle čistě vyzpívanou) vokální linkou Charlotty, při které se dostavuje příjemné mrazení v zátylku. Od těchto chytlavějších „popin“ si zavdáváme s experimentálnější Cocaïne, plnou roztodivných ruchů a pazvuků. Dál přišel na kus řeči i Seneca a ještě někdo, koho jsem nepoznal, disponoval ale výrazným, industriálně-lámaným beatem (možná Pearls for Swine?). Mám dojem, že skladby byly oproti albům trochu upravené, tu a tam se něco přidalo, ubralo či změnilo. Dost mě překvapila živá prezentace Lead Squid, která mě z alba tolik nebere, ale tu už od temného drone začátku (opět v hlavní roli pozoun) až po finále, kterému vévodí výrazný beat, to bylo parádní. Publikum, čítající hádám tak 150-170 hlav (?) potleskem a pokřikem mezi skladbami nešetří. Kapela se zdá být dle úsměvů tímto přijetím potěšena a nakonec přidává, myslím, že znovu improvizovanou (takže jakože Mount Fuji) kompozici, nesoucí se opět v postupně sílícím, ke konci opravdu mnohovrstevnatém noise/droneu doprovázeném úderným beatem. Vrchol(k)u (hory) jsme tedy dosáhli už na začátku a pak zase na konci. Jo a zvuk se taky docela povedl. Skoro bych kupodivu řekl, že to mohlo být o maličko víc nahlas, ale možná to bylo právě takhle správně; uši netrpěly, jo, po téhle stránce vlastně spokojenost.

Po koncertě si říkám, i když to bylo vystoupení kvalitní, líbilo by se mi víc, kdyby se neslo spíše v duchu těch „Mount Fuji částí“. Většinu skladeb Kilimanjara mám sice docela rád, je to pro mě ale spíš takový příjemný, potemnělý chillout, který má i hlušší/nudnější místa, která se projevila i naživo (i když ta Lead Squid fakt překvapila, stejně tak zpěv v Embers byl nádherný). Pravá síla téhle nizozemské „saně“ (které tentokrát někdo pár hlav pozutínal) je pro mě ukryta uvnitř hory Fuji. I přes zmíněné slabiny to byl veskrze příjemný koncert s několika velice silnými momenty.

Jiné názory


Přispěj do diskuze

zobrazit vše

Když už jsme se k téhle kapele tak trochu vrátili, někoho (jako třeba mě) by mohlo zajímat, že Denovali postupně vydává re-pressy X let vyprodaných nahrávek od Kilimanjara i Mount Fuji.
Zatím jsou venku: Doomjazz Future Corpses!, Succubus, From The Stairwell a živák TKDE
Preorder momentálně frčí pro: Here Be Dragons a Anthropomorphic
S/T debut a EP Mutations (možná i Egor s Roadburnem) vyjdou prý v příštím roce.
Aspoň na chvíli končí éra, kdy některé vinyly šly sehnat jen na Discogs za 250+ € :)
Jinak nevím, jak moc limitované kusy jednotlivých desek mají, ale aspoň s Here Be Dragons bych případně neváhal, barevná limitka zmizla hned den po zveřejnění.

Jsem to teď akorát doposlouchal, a jo, je to super. Hodně á la poslední Mount Fuji, což je pouze dobře. Mnohem lepší než to, co teď dělá Jason Köhnen.

Hilary Jeffery a Gideon Kiers (+ někdy s nima evidentně vystoupila/uje i Charlotte Cegarra a další hosti) po konci Kilimanjara/Mount Fuji rozjeli okvltní / spiritistickej audio-vizuální projekt Inconsolable Ghost, více info k tomu zde:
www.hiljef.com/news/band/inconsolableghost/
zní to vlastně hodně jako Mount Fuji, zatím vyšel živák z bývalýho tuberáckýho sanatoria v Polsku (kousek od CZ hranic, koná se tam každý rok festival "divný hudby") a letos z kina v Singapuru, kde prý strašáá ... zní to hodně dobře, doporučuju poslouchat v noci a nahlas :) :
www.hingethunder.bandcamp.com/album/singapore-channelling

Né, nenenenene :(
No jediné štěstí, že jsem alespoň je viděl naživo, ale i tak mě to mrzí jak sviňa.
Snad ten nový Jasonův projekt bude taky fajn, vyzkoušíme.

prý se rozpadli : /
Jason Köhnen (Bong-Ra) pokračuje v electro dark jazzu tady: thethingwithfiveeyes.bandcamp.com/

www.youtube.com/watch?v=zvpLijtq8fI Tu komplet zvukový záznam z Asymmetry. Za sebe říkám, že paráda! Pravda, že jsem na něčem podobném (Bohreni, Mount Fuji, atd.) naživo ještě nebyl, tak nemohu moc srovnávat, ale poprvé dobré. No a nějaké podpůrné prostředky, které umocnily zážitek, před koncertem taky byly, ale za sebe fakt spokojenost. Jen bych teda rád slyšel naživo Pearls for Swine a Twisted Horizons, které v Rumánii hráli. Projekci jsem teda taky dost ignoroval, ale jinak jsem stál celou dobu jak přibitej a nechal se tím unášet. To jak Charlotte různě echuje ty svoje vokály je naprosto parádní!

   bizzaro: kluci, "usnul" bych u toho zas? ;)  

chvílema (který se mi líbily nejvíc :) ) by sis asi klimbnul, ale jinak to bylo pro "normálního člověka" :) o něco energičtější, "stmelenější" a hlavně obě alter ega vlastně hráli kratší dobu než na DBE řekl bych, Kilimanjaro mi tu sedlo víc, Mount Fuji zase o stupeň slabší než na DBE, zvukově trochu chudší... a ač se to může zdát přehnaný, tak mi došlo, kolik u podobnýho koncertu dělá prostředí, světla (zlatý Bohreni) a spousta dalších detailů... mohli by se trochu víc zamyslet nad tou projekcí..
... jo a poprvý jsem si všimnul, že se u pozounu čas od času musí vypustit to, co tam člověk při hraní naslintá :))

kluci, "usnul" bych u toho zas? ;)

aktuálně

diskuze