Elect the Dead bude vaší první deskou od té doby, co si System Of A Down dali v roce 2006 přestávku. Jaké to je, natáčet najednou sám?
Sólové album jsem plánoval už pěkně dlouho, a když už jsem se do toho pustil, byl jsem jako posedlý. Jako bych plaval v moři plném kreativity. Nemyslel jsem na nic jiného, ani ve spánku. Je to vlastně takové vymýtání, kdy ze sebe dostanete všechny emoce a prochází vámi zvuky celého vesmíru.
Když srovnám sólové natáčení s prací s kapelou, musím říct, že určité intimní a křehké věci dokážu vyjádřit, jenom když jsem sám, když mluvím pouze za sebe. Po stránce textů je tato deska mnohem zranitelnější a intimnější než cokoliv, co jsem udělal se Systémy. Mám tam písničky o lásce, o utrpení... velice osobní věci. A pak tam samozřejmě mám politické songy.

Jak byste popsal Elect the Dead někomu, kdo tu desku ještě neslyšel?
Elect the Dead je rocková deska, která vás vezme na cestu po různých žánrech a tématech, plná zábavných a barvitých okamžiků. Je zároveň velice intimní, orchestrální i experimentální a přitom je to pořád velmi dobrá deska. Je to to nejlepší, co jsem zatím udělal.

Jak to vypadá se System Of A Down? Plánujete v budoucnu nahrát další album jako kapela?
SOAD si teď po více než deseti letech hraní a nahrávání vybírají volno. SOAD nejsou firma, která by musela každý rok uvést nový produkt a udržet se na trhu. Jsme umělci a tvoříme spolu, když se nám chce. Nyní dáváme přednost jiným tvůrčím i osobním cílům. Jsme všichni přátelé a navzájem se podporujeme v tom, co vytváříme. Až budeme znovu chtít vystupovat spolu, svět se o tom dozví.

Skládáte a nahráváte také jiné žánry, než na jaké jsme od vás zvyklí?
Mám své vlastní studio a hudbu skládám už řadu let. Mám za sebou 400 až 500

skladeb všech hudebních žánrů. Některé se objevily ve filmech, videohrách, při společných projektech s jinými hudebníky, či jako remixy, plno z toho jsem udělal pro System Of A Down a pak je tu moje sólová tvorba. Některé věci jsem měl v šuplíku už léta jako demosnímky, jiné jsem napsal až vloni.

Vaším albem se jako červená niť vine téma konce civilizace. Můžete se o tom trochu rozhovořit?
Na konceptu civilizace jsme všichni závislí – nemůžeme si představit život mimo civilizaci, protože jsme v ní žili přes 10.000 let, vlastně po celou dobu, kam sahají naše dějiny. Ale podle toho, co říkají archeologové, bylo lidstvo na této planetě v nějaké formě přítomné milióny let. Když se zamyslíme nad současným vývojem populace a vyčerpávání přírodních zdrojů, civilizace je něco vědecky neúnosného. My víme, že jednou skončí, ale co s tím budeme dělat? Jenom vytváříme plány, abychom zpomalili úpadek civilizace.

Jak vznikal materiál na Elect the Dead? Kromě toho, že stojíte za produkcí, nahrál jste i všechny nástroje?
Velká část toho, co uslyšíte na desce, pochází z nahrávek, které jsem nashromáždil během let až do tohoto roku. Mám v zásobě ohromné množství materiálu, a když jsem to všechno probíral, na albu skončily písničky, které prostě vystupovaly z řady. Své písničky jsem skládal u kytary nebo klavíru a netušil jsem, že je nakonec budu aranžovat jako rockovou desku.
Produkční práce pak samozřejmě nebyla jednoduchá - když jsem začal, moc jsem si nevěřil. Co když uspěju jako tvůrčí umělec, ale zklamu jako producent? Sice jsem částečně měl obavy, ale zároveň jsem měl jasnou představu o tom, jak by má hudba měla vypadat, které kytary použiju, jak budou znít klavíry, smyčce i vokály. Byl jsem do toho opravdu zapálený a věděl jsem, co chci, takže jak jsem své písničky dotvářel stopu po stopě, přišlo mi, že už nepotřebuju nikoho dalšího, kdo by je měnil.
Samozřejmě jsem se ale musel rozdvojit, před mixážním pultem se proměnit z muzikanta v producenta a ve správný okamžik prohlásit: ”Tohle už nejde nijak

vylepšit, takhle už to zůstane.” Jistě, pomáhali mi i mí blízcí přátelé, které jsem si na desku přizval. Hraje tam můj technik a kytarista Dan Monti, taky má kamarádka a operní pěvkyně Ani Maldjianová. John Dolmayan (bubeník SOAD) a Brian “Brain” Mantia (Primus, Guns N’ Roses) mi pomohli s bicími.

Jak vznikl nápad vytvořit pro každý track na albu také videoklip?
Jsou tu vlastně dva důvody. Jednak jsem chtěl posílit umělecké sdělení celé desky, jednak musíme počítat s tím, jak to dnes vypadá s hudebním průmyslem. Všemu tomu stahování a sdílení hudby se dá čelit jedině tak, že nabídnete něco víc než jen 12 písniček na CD. Musíme nabídnout další způsoby, jak se spojit s našimi fanoušky, s lidmi, kteří poslouchají naši hudbu. Vždycky jsem rád spolupracoval se svými známými z umělecké sféry, ať už jsem jim přenechal návrh obalu, webových stránek nebo podobu videoklipů. Takže jsem tentokrát kontaktoval dvanáct lidí, svěřil jsem každému z nich jednu písničku a trochu peněz a řekl jsem jim: “Tohle je teď na vás. Můžete uplatnit jakýkoliv nápad, s nímž jste kdy chtěli experimentovat. Nechci dělat žádné dodatečné úpravy a nechci to vidět, dokud to nebudete mít hotové.“ Nakonec z toho vyšly jedny z nejúžasnějších videoklipů, jaké jsem kdy viděl.

Název alba znamená Volte mrtvé. Co si pod tím máme představit?
Mnohem zajímavější, než co jsem tím myslel já, mi přijde slyšet, jak si ten název vykládají jiní lidé. Album jsem pojmenoval podle jedné z písniček, což je duchovní song o lásce, životě a smrti a podle mě je to nejdrsnější věc na celé desce bez toho, aby se v ní hrálo skutečně tvrdě.
Od přátel a kolegů jsem slyšel pár skvělých výkladů toho, co by ten název mohl znamenat…

1) Současní političtí vůdci nejsou dostatečně schopní na to, aby nás provedli současnou dobou, proto se musíme obrátit k politickým vzorům z minulosti (Martin Luther King, Gándhí, JFK atd.). Stále živé ideje zesnulých osobností jsou silnější a účinnější než mrtvé myšlenky těch současných.

2) Oběti současného civilizačního modelu by měly zvolit naše budoucí vůdce, abychom mohli žít ve spravedlivější společnosti, než je ta dnešní.

3) Měli bychom se poučit z toho, co je za dějinami, za fyzickým i psychickým světem, abychom byli schopni nejen zvolit si správné politické představitele, ale také dosadit sami sebe do pozice vůdců svých životů.

Jste spoluzakladatelem organizace Axis Of Justice (Osa spravedlnosti). Jaké jsou její cíle?
AOJ je nezisková organizace, kterou jsem roku 2001 založil s Tomem Morellem (kytarista Rage Against The Machine). O jejím posláním se nejvíce dozvíte ze stránek www.axisofjustice.org. Jedná se jednak o fond, který poskytuje prostředky jiným aktivistům, jednak je to politická platforma pro podporu věcí, které nám připadají správné. Už jsme se zapojili do otázek pracovního práva, družstevních farem, stravy pro bezdomovce, oficiálního uznání genocidy Arménců, svobody projevu v Turecku, spolupracujeme i s Amnesty International, angažujeme se proti válce v Iráku… Bojovat za spravedlnost vždy stojí za to.

Otázka genocidy Arménců je dnes opět aktuální. Cítíte se uspokojen alespoň neoficiálním prohlášením amerických státních orgánů o tom, že v Turecku

proběhla genocida? A jak se díváte na politické spojení tohoto tématu s možnou tureckou invazí do severního Iráku?
Podle mého názoru se obě strany v kongresu už chtě nechtě staly nástroji amerických strategických zájmů (nebo chcete-li, imperialismu). Vláda, armádní průmysl, ropný průmysl i profesionální lobbystické firmy, jež dostávají z Turecka 300.000 $ měsíčně, se usilovně snažily působit na členy kongresu, aby zákon o genocidě pro tento rok smetli ze stolu. Nancy Pelosiová (mluvčí kongresu) nás sice velmi podporovala, ovšem bezpečnost státu je nyní takový nečestný trumf, který může vynést kdokoliv a přebít nepříjemné skutečnosti, které potřebujeme, abychom mohli zůstat skutečnou demokracií. Stále věřím, že pravda zůstane zachována, jakkoliv mohou Spojené státy vojensky záviset na Turecku. Pravda je jinde, ale odkdy má vlastně pravda něco společného s politikou?

SERJ TANKIAN files:

Matro:
Sólo
Elect the Dead, CD ‘07

se System Of A Down
System of a Down, CD ‘98
Toxicity, CD ‘01
Steal This Album!, CD ‘02
Mezmerize, CD ‘05
Hypnotize, CD ‘05
---- --- -- - -- --- ----
www.serjtankian.com
www.myspace.com/serjtankian