Články

přeposlat článek tisknout
SHACKLETON

SHACKLETON

  • kdy: 26.5.2012
  • kde: Praha, Cross

Papírově nejsilnější večer za hodně dlouhou dobu – díky sympatickému hracímu času stíhám jak autora jedné z nejlepších desek loňských Jacaszka, tak Shackletona, jehož dvě letošní věci budou pro změnu vysoko v topu tohoto roku. Jak to dopadlo ve skutečnosti? Dobře, sice nejsem nadšený, ale i spokojenost je fajn.

ShackletonV ten samý večer, respektive ráno poté, co hrál v Akropoli Jacaszek se Sonority, hrál totiž v Praze ještě Shackleton, tedy jeden z nejzajímavějších úkazů spojovaných s dubstepem. Asi nejvýznamnější charakteristikou je lehkost. Shackleton nejde s trendem tažených basů (wobblů), naopak, staví spíše na hravých perkusích a dalších zvucích ve vyšších frekvencích vystavěných kolem hlavního beatu, který zde nijak brutálně nedominuje, případně ambientních – spíš ploškách než plochách. Celkově to lehce zavání Blízkých Východem. Díky jeho vkusu a citu pro zvuk patří obě jeho letošní alba (Drawbar Organs a Music for the Quiet Hour) k tomu nejlepšímu, co v roce 2012 vyšlo.

(Kdyby to náhodou četl Molit – mám povoleno dávat tipy na super hudbu i mimo recenze? Každopádně to už nějaký pátek dělám.)

Cross je zajímavé místo (a bylo ještě zajímavější, dost věcí je teď obyčejnějších), ale do nedělního rána jsem nevěděl vlastně o většině jeho prostor. Je fajn, že je v Praze klub, ve kterém by se dalo ztratit – v jistých stavech. Párty tu dnes jede už od devíti, Cross je plný lidí a basů. Shackleton hraje na horní stagei od půl druhé. Rozpis jede snad na minutu přesně, jen co dowobbluje nějaký podstatně generičtější předchozí set, zachytávám povědomé shackletonské perkuse, takže míříme dovnitř.

Shackleton vypadá docela geekovsky, nicméně oproti deskám rozjíždí dost solidní párty – daleko méně zamyšlenosti, melancholie, tady jede solidní chytlavý beat, který perkuse a ostatní zvuky jen doplňují. Vlastně je to spíš dubový než dubstepový přístup, anebo můžeme styly úplně zahodit, beztak slyším na nových deskách ozvěny Reicha i Muslimgauze… Set je celkem organický, rytmy se neustále přelévají a především nutí celý klub pohupovat se. Mám pocit, že Shackleton přehrál celé Drawbar Organs, možná něco přidal, protože deska má něco přes hodinu a on hrál hodinu a půl (místo ohlášené hodiny). Jsou tři, chlapík, co se tu a tam zjevil a pódiu a užíval si koncert zblízka, se teď domlouvá se Shackletonem, a o dvě minuty později už hraje.

Nějak se ve mně bije únava a nakopnutí koncertem. Sice mizím na tramvaj a domů, ale tentokrát neusínám, dokonce jsem byl schopen číst. Povedený večer/noc/ráno. Už zase zpívají ptáci.

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

Zatím nikdo nepřispěl do diskuze

aktuálně

diskuze